Theobald I. (okolo 1158?13. února 1214) byl barský hrabě od roku 1190 až do své smrti a lucemburský hrabě v letech 1197–1214.[1] Byl synem Reginalda II. z Baru a jeho ženy Anežky ze Champagne.[2] Hrabětem se stal, když zemřel jeho bratr Jindřich při obléhání Akkonu.[3]

Theobald I. z Baru
Barský a lucemburský hrabě
Narozeníkolem 1158
Úmrtí13. února 1214
ManželkyLaurette z Loonu
Ermesinda z Bar-sur-Seine
Ermesinda Lucemburská
PotomciJindřich II. z Baru, Anežka Barská, Markéta Barská, Elisabeth de Bar-Mousson a Marguerite of Bar
DynastieMontbéliardové
OtecReginald II. z Baru
MatkaAgnes of Blois
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po třetím sňatku se Theobald rozhodl získat zpět državy své manželky Ermesindy (Lucemburské hrabství, Durbuy a La Roche-en-Ardenne) se souhlasem Filipa Švábského.[4] Theobald proto oblehl hrad u Namuru, kde se později odehrálo jednání, na němž se Filip I. Namurský a jeho bratr Balduin vzdali sporných území Lucemburska, Durbuy a Laroche.[4] Později to smlouva z Dinantu, podepsaná 6. července 1199, oficiálně potvrdila.[4]

Během Albigenské křížové výpravy Theobald vytáhl s armádou, aby podpořil Simona IV. z Montfortu v průběhu obléhání Toulouse v červnu 1211.[1]

Po Theobaldově smrti v roce 1214 jeho nejstarší syn Jindřich z druhého manželství zdědil rodové panství v Baru. Theobaldova nejstarší dcera Anežka z prvního manželství se později vdala za Fridricha II. Lotrinského. Jeho statky v Lucembursku přešly k Walramovi III. Limburskému, který se oženil s Theobaldovou vdovou Ermesindou Lucemburskou.[5] Theobald byl pohřben v St. Mihiel.

Manželství

editovat

Theobald se oženil dohromady třikrát. Roku 1176 si vzal Laurette z Loonu, dceru Ludvíka I. z Loonu a Anežky z Met. Spolu měli jednu dceru. Podruhé se kolem roku 1189 oženil s Ermesindou z Bar-sur-Seine, dcerou Guye II. z Briennu a Petronille de Chacenay.[6] Spolu měli jednoho syna a jednu dceru. Theobald a Ermesinda se však někdy okolo roku 1195 rozvedli.[6] Proto si v roce 1197 Theobald vzal Ermesindu Lucemburskou, dceru Jindřicha IV. Lucemburského a Anežky z Geldern. Zplodili celkem dva syny a tři dcery.

Potomci

editovat

Potomci z prvního manželství s Laurette z Loonu:

Děti z druhého manželství s Ermesindou z Bar-sur-Seine:

Potomstvo z třetího manželství s Ermesindou Lucemburskou:[8]

  • Markéta II. z Baru († červenec 1270) ∞ Hugues III., hrabě z Vaudémont, podruhé s Jindřichem z Dampierre
  • Alžběta z Baru († mezi 14. duben – 1. srpen 1262)
  • Jindřich z Baru, pán Briey, Arrancy a Marville († 1214)
  • Renaud z Baru († únor 1214)
  • neznámá dcera († před únorem 1214)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theobald I, Count of Bar na anglické Wikipedii.

  1. a b Pegg 2008, s. 114.
  2. Fassler 2010, s. 457.
  3. Ambroise 2003, s. 74.
  4. a b c Gade 1951, s. 74-75.
  5. Gade 1951, s. 76.
  6. a b c Evergates 1999, s. 99–100.
  7. Evergates 2007, s. 223.
  8. Péporté 2011, s. 109–110.

Literatura

editovat
  • Ambroise, 2003. The History of the Holy War: Ambroise's Estoire de la Guerre Sainte. Překlad Marianne Ailes. 1. vyd. [s.l.]: The Boydell Press. 
  • EVERGATES, Theodore. "Aristocratic Women in the County of Champagne". In: Aristocratic Women in Medieval France. [s.l.]: University of Pennsylvania Press, 1999.
  • EVERGATES, Theodore, 2007. The Aristocracy in the County of Champagne, 1100-1300. [s.l.]: University of Pennsylvania Press. Dostupné online. 
  • FASSLER, Margot Elsbeth, 2010. The Virgin of Chartres: Making History Through Liturgy and the Arts.. [s.l.]: Yale University Press. 
  • GADE, John A., 1951. Luxemburg in the Middle Ages. [s.l.]: Brill. 
  • PEGG, Mark Gregory, 2008. A Most Holy War : The Albigensian Crusade and the Battle for Christendom. [s.l.]: Oxford University Press. Dostupné online. 
  • PÉPORTÉ, P., 2011. Historiography, Collective Memory and Nation-Building in Luxembourg. [s.l.]: Brill. 

Externí odkazy

editovat