Lucemburské hrabství

Lucemburské hrabství (lucembursky Grofschaft Lëtzebuerg, německy Grafschaft Luxemburg, francouzsky Comté de Luxembourg) byl státní útvar existující v letech 10591353. Od počátku své existence byl součástí Svaté říše římské. V roce 1354 bylo císařem Karlem IV. povýšeno na vévodství.

Lucemburské hrabství
Grofschaft Lëtzebuerg (lb)
Grafschaft Luxemburg (de)
Comté de Luxembourg (fr)
 Lucemburské panství 10591353 Lucemburské vévodství 
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Lucemburské hrabství v roce 1350
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
Zánik
1354 – povýšeno Karlem IV. na vévodství
Státní útvary a území
Předcházející
Lucemburské panství Lucemburské panství
Následující
Lucemburské vévodství Lucemburské vévodství

Historie editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Lucemburska.

Síla země v následujících stoletích po vzniku lucemburského hradu stoupala. Zlatou dobou středověké historie Lucemburska bylo panování dynastie obecně známé jako Lucemburkové. Podle spisu Jana z Arrasu odvozovali Lucemburkové svůj původ od bájné víly Meluzíny. Skutečnou zakladatelkou rodu však byla hraběnka Ermesinda (asi 11861247), jediný potomek hraběte Jindřicha IV. Slepého.

Lucembursko ve svazku s českými zeměmi editovat

Roku 1308 se rodu lucemburských hrabat dostalo velké cti: Jindřich VII. Lucemburský byl po smrti Albrechta Habsburského zvolen králem v římskoněmecké říši. Poté, co jeviště dějin tak dramaticky roku 1306 opustili Přemyslovci, byl Jindřichovi roku 1310 nabídnut český trůn pro jeho jediného syna Jana. V Janovi Lucemburském se protnuly hned tři nástupnické principy: otec mu udělil Čechy v léno, oženil se s Eliškou Přemyslovnou a šlechta ho uznala za krále. Lucemburské hrabství se v roce 1354 přičiněním Karla IV. stalo vévodstvím.

Související články editovat