Termoregulace živočichů

Existují tři typy živočichů: endotermní, ektotermní a heterotermní živočichové. Toto rozdělení funguje na základě jejich schopnosti udržovat svoji tělesnou teplotu.

Endotermní organismyEditovat

Dokáží si tělesnou teplotu udržet po určitou dobu "spalováním" potravy, a to bez ohledu na okolní podmínky. Mezi tyto fyziologicky pokročilé organismy řadíme dnes zejména savce (mammalia, vyjma rypoše lysého) a ptáky (aves). Teplokrevní byli do určité míry zřejmě i druhohorní neptačí dinosauři a ptakoještěři.[1]

Ektotermní organismyEditovat

Jejich tělesná teplota je závislá na teplotě okolí, tzn. teplota okolí = teplota těla. Aktivita těchto organismů roste se zvyšující se teplotou, avšak jen do určité míry. Typickými zástupci ektotermů jsou plazi (reptilia).

Heterotermní organismyEditovat

Tyto organismy dokáží přečkat nepříznivé období ve stavu strnulosti – hibernace (křeček polní) nebo estivace (bodlín Telfairův).

Termoregulace člověkaEditovat

 
teplota prostředí a lidského těla

Člověk udržuje stálou tělesnou teplotu (homoiotermie), která mírně kolísá během dne (dáno vnitřně - biorytmus) mezi 36° - 37 °C, pomocí vnitřních tělesných procesů (endotermie).

Produkce teplaEditovat

Teplo je produkováno několika způsoby: chemicky, jako vedlejší produkt metabolismu (hl. svaly a játra), nebo při zvýšených nárocích se uplatňuje tzv. třesová a netřesová termogeneze. Netřesová termogeneze – štěpení tukovitých látek v oblasti hnědého tuku. Třesová termogeneze – třes příčně pruhované svaloviny v oblasti krku a zad.

Výdej teplaEditovat

Lidské tělo vydává teplo několika způsoby – sáláním ve formě infračervených paprsků, vedením (ve vodě rychlejší), prouděním a pocením. Přibližný vyzářený výkon lidského těla je pro zjednodušení udáván jako ekvivalent 100 W žárovky.[2]

Řízení stálé tělesné teploty člověkaEditovat

 
Nervové řízení termoregulace s mechanismem negativní zpětné vazby: Při nadměrném zahřívání vyvolá hypotalamus pocení a rozšíření cév, při nadměrném ochlazování naopak zúženi cév a svalový třes.

Řízení stálé tělesné teploty je pro organismus velice důležité, aby nedošlo k podchlazování nebo naopak k přehřívání a uplatňují se dva typy řízení - nervové a hormonální.

Nervové řízení: Zajišťuje rychlé reakce na změnu okolní teploty – reguluje průsvit kožních cév, pocení a třes kosterního svalstva. Hormonální řízení: Hormonální řízení se uplatňuje pod vlivem hormonů štítné žlázy a dřeně nadledvin - dlouhodobá adaptace na chlad.

Poruchy termoregulaceEditovat

PODCHLAZENÍ: Pokles teploty vnitřních orgánů (tzv. jádra), pod 26 °C nastává srdeční zástava. V důsledku lokálního poklesu teploty dochází k omrzlinám.

PŘEHŘÁTÍ: (úžeh):Tento stav nastává, je-li organismu znemožněno pocení. Tento stav může být i život ohrožující, stoupne-li teplota jádra nad 42 °C. Tento stav zapříčiňuje nevratné poškození mozku. pozn.: Horečka je stav, kdy tělesná teplota vystoupí nad 38 °C v důsledku přehřátí nebo toxinů při infekcích.

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat