Wikipedie

Teorie stanovování cílů

Stanovování cílů zahrnuje vypracování plánu jednání, jenž má motivovat a vést osobu nebo skupinu k cíli.[1][2] Stanovení cílů je hlavním tématem literatury o osobním rozvoji a managementu.

Studie Edwina A. Locka a jeho spolupracovníků ukázaly, že konkrétnější a ambicióznější cíle vedou k většímu zlepšení výkonu než cíle jednoduché a neurčité. Proto by cíle měly být konkrétní, časově omezené a obtížné. Měly by být stanoveny na úrovni 90. percentilu, pokud jeho dosažení brání jen motivace a nikoli schopnost.[3] Pokud si člověk stanoví cíl, je schopný jej dosáhnout a nemá protichůdné cíle, existuje přímá úměra mezi obtížností cíle a výkonností.[4]

Teorie uvádí, že nejvíce přímočaré vysvětlení, proč někteří lidé podávají lepší výkon než ostatní, je to, že si stanovují jiné výkonnostní cíle. Teorie se skládá ze čtyř částí:

  1. Obtížné konkrétní cíle vedou k výrazně vyššímu výkonu než snadné cíle, žádné cíle nebo přímo neurčité cíle (například "dělat maximum").
  2. Existuje-li při jinak stejných schopnostech závazek k cíli, výkon je tím vyšší, čím vyšší je cíl.
  3. Faktory jako pochvala, zpětná vazba nebo zapojení lidí do rozhodování ovlivňují chování pouze, vedou-li ke stanovení konkrétního obtížného cíle a jeho plnění.
  4. Stanovení cílů může ovlivnit nejen tři mechanismy motivace (volby, úsilí a vytrvalosti), ale i volbu, úsilí a vytrvalost při hledání způsobů, jak dosáhnout cíle. [5]

Závazek ke splnění cíle editovat

Lidé podávají lepší výkon, když jsou odhodláni dosáhnout jistých cílů. Porozuměním vlivu stanovení cílů na výkon jednotlivce mohou organizace využít stanovení cílů pro zlepšení výkonu organizace.[6] Dalším aspektem, který souvisí se závazkem k cíli, je také přijetí cíle. Jedná se o ochotu jednotlivců sledovat svůj konkrétní cíl.[7] Locke a Latham (2002) označili tři indikátory úspěchu:

  1. Význam výsledků splnění cíle
  2. Důvěra ve vlastní schopnost splnit cíl
  3. Závazek vůči druhým: sliby mohou značně posílit odhodlání

Trénik editovat

Stanovování cílů se používá ke zlepšení výsledků tréninku. Například Tomokazu Kishiki a jeho spolupracovníci provedli randomizovanou kontrolovanou studii na chirurgických praktikantech, aby zjistili, jestli by jejich výkonnost a výsledky testů byly zlepšeny účastí v programu stanovování cílů. Přidání dosažitelných cílů se ukázalo jako prospěšné.[8] Když se během tréninkových procesů vhodně použije stanovování cílů, může vzrůst motivace zaměstnanců i organizační nasazení.[9]

Výcvik stanovování cílů navíc zvýšil výkonnost i u dospělých a dětí s lehkým až těžkým mentálním postižením.[10]

V osobním životě editovat

Mezi běžné osobní cíle patří hubnutí, dobré známky a spoření. Strategie pro stanovení cílů začíná celkovým obrazem; pohled na celkový obraz před rozdělením na menší části umožňuje soustředit se na primární cíl. Jakmile je stanoven hlavní cíl, jeho rozdělení na menší a dosažitelnější komponenty pomůže při tvorbě plánu pro stanovení cíle.[11] Tyto nižší a snazší cíle podporují sebeúctu a poskytují okamžitou zpětnou vazbu, jež udrží jednotlivce u úkolu.[12][13]

Time management je soubor metod pro dokončování úkolů zadávaných nadřízenými nebo sebou samým včas a efektivně. Správa času vyžaduje rozpoznání cíle a stanovení plánu, jenž zajistí nejvyšší účinnost a realizaci cíle. [14] Existuje řada mobilních aplikací pro určování cílů například pro peníze, zdraví, kalendář a produktivituv oblastech jako jsou peníze, zdraví a produktivita. [15] [16]

Související články editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Goal setting na anglické Wikipedii.

  1. ↑ GRANT, Anthony M. An integrated model of goal-focused coaching: an evidence-based framework for teaching and practice. International Coaching Psychology Review. September 2012, s. 146–165 (149). Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  2. ↑ GRANT, Anthony M. An integrated model of goal-focused coaching: an evidence-based framework for teaching and practice. International Coaching Psychology Review. September 2012, s. 146–165 (147). Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  3. ↑ LOCKE, Edwin A.; LATHAM, Gary P. Building a practically useful theory of goal setting and task motivation: A 35-year odyssey.. American Psychologist. 2002, s. 705–717. ISSN 0003-066X. DOI 10.1037/0003-066x.57.9.705. PMID 12237980. S2CID 17534210. 
  4. ↑ LOCKE, Edwin A.; LATHAM, Gary P. New directions in goal-setting theory. Current Directions in Psychological Science. October 2006, s. 265–268. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1467-8721.2006.00449.x. 
  5. ↑ Latham, G. P. (2012). "Motivate employee performance through goal-setting". In Locke, E. Ed. Principles of Organizational Behavior. Wiley. DOI:10.1002/9781119206422.ch9 ISBN 9781119206422
  6. ↑ LOCKE, Edwin A.; LATHAM, Gary P. Building a practically useful theory of goal setting and task motivation: a 35-year odyssey. American Psychologist. September 2002, s. 705–717. Dostupné online. DOI 10.1037/0003-066X.57.9.705. PMID 12237980. 
  7. ↑ GRANT, Anthony M. An integrated model of goal-focused coaching: an evidence-based framework for teaching and practice. International Coaching Psychology Review. September 2012, s. 146–165 (149). Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  8. ↑ KISHIKI, Tomokazu; LAPIN, Brittany; TANAKA, Ryota; FRANCIS, Taylor; HUGHES, Kathryn; CARBRAY, JoAnn; UJIKI, Michael B. Goal setting results in improvement in surgical skills: a randomized controlled trial. Surgery. October 2016, s. 1028–1037. DOI 10.1016/j.surg.2016.07.022. PMID 27531316. 
  9. ↑ LATHAM, Gary P. The motivational benefits of goal-setting. Academy of Management Perspectives. November 2004, s. 126–129. DOI 10.5465/ame.2004.15268727. 
  10. ↑ COPELAND, Susan R.; HUGHES, Carolyn. Effects of goal setting on task performance of persons with mental retardation. Education & Training in Mental Retardation & Developmental Disabilities. March 2002, s. 40–54. JSTOR 23879582. 
  11. ↑ DAVIS, William E.; KELLEY, Nicholas J.; KIM, Jinhyung; TANG, David; HICKS, Joshua A. Motivating the academic mind: high-level construal of academic goals enhances goal meaningfulness, motivation, and self-concordance. Motivation and Emotion. 2015-12-10, s. 193–202. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. ISSN 0146-7239. DOI 10.1007/s11031-015-9522-x. 
  12. ↑ MOURATIDIS, Athanasios; LENS, Willy. Adolescents' psychological functioning at school and in sports: the role of future time perspective and domain-specific and situation-specific self-determined motivation. Journal of Social and Clinical Psychology. 2015-09-29, s. 643–673. ISSN 0736-7236. DOI 10.1521/jscp.2015.34.8.643. 
  13. ↑ LENS, Willy; PAIXAO, Maria Paula; HERRERA, Dora; GROBLER, Adelene. Future time perspective as a motivational variable: content and extension of future goals affect the quantity and quality of motivation. Japanese Psychological Research. 2012-05-12, s. 321–333. Dostupné online [cit. 2016-05-13]. DOI 10.1111/j.1468-5884.2012.00520.x. 
  14. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780028660615. OCLC 64084686 
  15. ↑ Dostupné online. 
  16. ↑ Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Teorie_stanovování_cílů&oldid=23243672“