Otevřít hlavní menu

Technetronní společnost

společnost kulturně, psychologicky, sociálně a ekonomicky ovlivněná technologiemi a elektronikou

Technetronní společnost je společnost kulturně, psychologicky, sociálně a ekonomicky ovlivněná technologiemi a elektronikou, zvlášť v oblasti počítačů a komunikace.[1] Etymologicky jde o pojem vzniklý spojením slov technologie a elektronika.[2]

Jde o koncept amerického politologa Zbigniewa Brzezinského, jenž sloužil jako poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Jimmyho Cartera. Myšlenku rozvinul především v díle Mezi dvěma věky.

Vývoj pojmuEditovat

Brzezinski termín technetronní společnosti poprvé představil v článku Amerika v technetronním věku (America in the Technetronic Age).[3] Tento článek vyšel nejdříve v roce 1967 v rámci School of International Affairs na Kolumbijské univerzitě, kde Brzezinski pracoval a následně v roce 1968 stejný článek vydal i v časopise Encounter.[2]  V roce 1971 následně přednesl přednášku Mezinárodní politika v technetronní éře (International politics in the technetronic era) na University of Sophia v Tokiu.

Brzezinského největším příspěvkem do teorie technetronní společnosti je pak jeho kniha Mezi dvěma věky: Role Ameriky v technetronní éře (Between Two Ages. America's Role in the Technetronic Era) z roku 1970. V této knize Brzezinski dále rozvádí deset bodů ve kterých vidí hlavní rozdíly mezi společností industriální a technetronní, které uvedl již v původním článku z roku 1967.

CharakteristikaEditovat

Brzezinski rozeznává ve svých dílech 10 hlavních společenských změn při přechodu společnosti od industriální k technetronní. Tyto změny přirovnává, co se významnosti týče, k přechodu společnosti ze zemědělské na průmyslovou:[1][3]

1. Přechod od průmyslu ke službám coby hlavní zdroje zaměstnanosti, stejně jako při přechodu od agrární k průmyslové společnosti. Obsluhu strojů řeší v technetronní společnosti automatizace a robotika.

2. Zatímco v industriální společnosti dominuje vztah mezi zaměstnanci, prací a trhem práce, v technetronní společnosti jsou hlavními problémy zručnost, bezpečnost, volný čas a sdílení zisků.

3. V industriální společnosti je hlavním cílem odstranění překážek v přístupu ke vzdělání a vytvoření společného startovního bodu společenského pokroku. V technetronní společnosti je přístup ke vzdělání nejen univerzální, ale pokročilý výcvik je přístupný každému, kdo má talent.

4. V industriální společnosti přebírá vůdčí roli ve společnosti místo aristokracie městská plutokratická elita. Ve společnosti technetronní je pro společenské vůdcovství klíčový talent a ovládnutí speciálních dovedností – vědění se stává klíčovým nástrojem moci.

5. V technetronní společnosti se také mění role univerzit. Místo toho, aby pouze vytvářely budoucí společenské elity, jsou stále více zapojené do veřejného života a politiky jakožto centrum inovací a pokroku.

6. Industriální společnost je díky statickému a konceptuálnímu způsobu vzdělání a myšlení více náchylná ke vzniku ideologií. V technetronní společnosti umožňuje audio-vizuální komunikace přesnější a rozvinutější pohledy na realitu, což vede k úpadku ideologií a pragmatičtějšímu vnímání problémů.

7. Do té doby neaktivní masy se v industriální společnosti aktivizují a organizují, klíčová je snaha o nabytí volebního práva všech obyvatel včetně žen. V technetronní společnosti nastává problém s politickým odcizením populace. Hlavní snahy se soustředí na dosažení reálné participace na politické moci.

8. Nově osvobozené masy se v industriální společnosti stávají organizované kolem politických stran a odborů – organizací s relativně jednoduchým až ideologickým programem. Tento trend podporuje nacionalismus a noviny vydávané v národních jazycích. V technetronní společnosti směřují trendy k shromažďování podpory milionů neorganizovaných jednotlivců přitahovaných magnetickými atraktivními osobnostmi. Televize a další komunikační technologie umožňují nahradit text v národním jazyce obrazovým materiálem srozumitelným globálně.

9. V raných fázích industrializace byla ekonomická moc značně personalizovaná v rukou velkých magnátů jako byli Henry Ford nebo byrokratů jako Lazar Kaganovič. V technetronní společnosti se naopak stává depersonalizovanou a zapojenou v provázanosti vládního, průmyslového, vědeckého a politického establishmentu. Politická a ekonomická moc jsou spojeny téměř neoddělitelně a vzájemně se podporují.

10. Nakupování zboží a kumulace majetku se v industriální společnosti stávají dostupné pro bezprecedentní množství lidí. V technetronní společnosti se využití vědy a zájem o kvalitu života stávají možné pro stále více lidí, zejména mladých.

ReakceEditovat

Společnost technetronní bývá často srovnávána s podobným konceptem, rozvinutým sociologem Danielem Bellem, společností post-industriální.[4][5] Někteří u Brzezinského díla zpochybňují jeho empirický základ a zařazení do politické vědy.[6] Má jít spíše o esejistickou knihu ovlivněnou osobním pohledem na věc než rigorózní práci.[7] Jiní za hlavní problém považují Brzezinského omezený pohled, neboť jako Američan píše především pro americké publikum.[8] Poznatky z Mezi dvěma věky jsou pak často zneužívány v rámci různých konspiračních teorií.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b BRZEZINSKI, Zbigniew. Between two ages: America's role in the Technetronic Era. Str. 10. New York: Viking Press, 1970.
  2. a b KLINEC, Ivan. Zbigniew K. Brzezinski a jeho koncept technetronickej spoločnosti. In: Sustainability - Environment - Safety 2016: Recenzovaný zborník, príspevkov zo 6. medzinárodnej konferencie [online]. 1. vyd. Žilina: STRIX n. f. 6.12.2016 [cit. 2018-11-27]. ISBN 978-80-89753-08-6. Dostupné z: http://www.akademickyrepozitar.sk/sk/repozitar/zbigniew-k-brzezinski-a-jeho-koncept-technetronickej-spolocnosti.pdf
  3. a b BRZEZINSKI, Zbigniew Kazimierz. America in the technetronic age. Encounter (00137081) [online]. 1968, 30, 16-26 [cit. 2018-11-27]. ISSN 0013-7081.
  4. HUNTINGTON, Samuel P. Postindustrial Politics: How Benign Will It Be? Comparative Politics [online]. 1974, 6(2) [cit. 2018-11-27]. DOI: 10.2307/421460. ISSN 0010-4159. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/421460?origin=crossref
  5. MARIEN, Michael. The two visions of post-industrial society. Futures [online]. 1977, 9(5), 415-431 [cit. 2018-11-27]. DOI: 10.1016/0016-3287(77)90022-2. ISSN 0016-3287. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/0016328777900222
  6. MCGLINCHEY, Stephen. Review – Brzezinski’s Technetronic Era. E-International Relations [online]. 22.7.2011 [cit. 2018-11-27]. Dostupné z: https://www.e-ir.info/2011/07/22/review-between-two-ages-america%E2%80%99s-role-in-the-technetronic-era/
  7. ABLER, Ronald. Review: Between Two Ages: America's Role in the Technetronic Era. Geographical Review [online]. 1971, 61(4) [cit. 2018-11-27]. DOI: 10.2307/213404. ISSN 0016-7428. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/213404?origin=crossref
  8. WILLIAMS, Roger. Between Two Ages: America's Role in the Technetronic Era. International Affairs [online]. 1972, 48(3), 462-464 [cit. 2018-11-27]. DOI: 10.2307/2612725. ISSN 1468-2346. Dostupné z: https://academic.oup.com/ia/article-lookup/doi/10.2307/2612725
  9. MCGLINCHEY, Stephen. Review – Brzezinski’s Technetronic Era. E-International Relations [online]. 22.7.2011 [cit. 2018-11-27]. Dostupné z: https://www.e-ir.info/2011/07/22/review-between-two-ages-america%E2%80%99s-role-in-the-technetronic-era/

LiteraturaEditovat

BRZEZINSKI, Zbigniew. Between two ages: America's role in the Technetronic Era. 1. vyd. New York: The Viking Press, 1970. 123 s. ISBN 670-16041-5. 

Související článkyEditovat