Tchan Pching-šan

čínský revolucionář

Tchan Pching-šan (čínsky pchin-jinem Tán Píng​shān, znaky zjednodušené 谭平山, tradiční 譚平山; 28. září 18862. dubna 1956) byl čínský komunistický revolucionář, ve 20. letech jeden z prvních předních představitelů Komunistické strany Číny, člen jejího ústředního (výkonného) výboru (1923–1927) a politbyra (1923 a 1927). Během první jednotné fronty, aliance mezi KS Číny a Kuomintangem v první polovině 20. let, zaujímal v Kuomintangu vysoké funkce (vedoucí jeho organizačního oddělení, ministr wuchanské vlády). Roku 1927 byl z KS Číny vyloučen, poté se podílel na organizaci stran „třetí cesty“, během čínsko-japonské války se vrátil k práci pro kuomintangskou vládu. Od roku 1948 působil jako jeden z představitelů Revolučního výboru čínského Kuomintangu, který od roku 1949 zastupoval ve státních orgánech Čínské lidové republky, jako člen Ústřední lidové vlády a Státní administrativní rady, předseda kontrolního výboru státní administrativní rady (vše v letech 1949–1954) a člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (od 1954).

Tchan Pching-šan
Narození28. září 1886
Okres Kao-ming
Úmrtí2. dubna 1956 (ve věku 69 let)
Peking
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov
Alma materPekingská univerzita
Povolánípolitik
Politické stranyKomunistická strana Číny
Revoluční výbor čínského Kuomintangu
Čínská aliance
Kuomintang
Funkcečlen Národní politické rady
člen Ústavodárného národního shromáždění
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tchan Pching-šan je čínské jméno, v němž Tchan je příjmení.

Tchan Pching-šan se narodil roku 1886 v Kao-mingu v provincii Kuang-tung v rodině krejčího.[1] Vystudoval střední školu, pracoval jako učitel, od roku 1917 studoval filozofii na Pekingské univerzitě. Byl aktivním účastníkem Hnutí 4. května. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Číny a stal se tajemníkem KS Číny v provincii Kuang-tung. V červnu 1923 byl na III. sjezdu zvolen členem ústředního výkonného výboru, do srpna byl i členem jeho ústředního byra (ústřední výkonný výbor totiž v červenci 1923 přejel z Kantonu do Šanghaje, Tchan Pching-šan zůstal v Kantonu a v ústředním byru ho proto nahradil Wang Che-po), na IV. sjezdu v lednu 1925 i V. sjezdu v dubnu–květnu 1927 byl znovuzvolen do ústředního (výkonného) výboru. Zabýval se agrární politikou strany. V dubnu–květnu 1927 byl ve tříčlenném stálém výboru ve Wu-chanu (s Čchü Čchiou-pajem a Čang Kuo-tchaoem) řídícím komunistické organizace ve střední Číně. V květnu 1927 se stal členem politbyra, v červnu jeho stálého výboru, v červenci z užšího vedení strany vypadl.

V rámci aliance KS Číny a Kuomintangu působil v kuomintangském ústředním výboru, vedl organizační oddělení Kuomintangu[1] a od března do června 1927 pracoval jako ministr zemědělství v levicové kuomintangské Wang Ťing-wejově vládě ve Wu-chanu, vytvořené v opozici vůči Čankajškově kuomintangské pravici v Nankingu a Šanghaji. Po rozpadu spojenectví Kuomintangu a Číny se zúčastnil povstání v Nan-čchangu, byl členem tamního frontového výboru v čele s Čou En-lajem a předsedou revolučního výboru povstání.[1] Po potlačení povstání uprchl do Hongkongu[1] a poté do Šanghaje. Pod tlakem Kominterny byl zahrnut mezi osoby obviněné z neúspěchu povstání a jako „levičácký dobrodruh“ v listopadu 1927 vyloučen z KS Číny. Poté se účastnil založení Dělnické a rolnické demokratické strany Číny.

Po vypuknutí druhé japonsko-čínské války v roce 1937 se vrátil do Wu-chanu a přihlásil ke spolupráci s vládou Kuomintangu, ve jménu národní jednoty v boji proti Japonsku.[1] Stal se členem Národní politické rady.

V roce 1948 se spolu se stoupenci levého křídla Kuomintangu a odpůrci Čankajška stal jedním ze zakladatelů Revolučního výboru Kuomintangu.[1] Po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 se účastnil jednání Čínského lidového politického poradního shromáždění, po zřízení státních orgánů Čínské lidové republiky v nich zaujal významné funkce, byl v letech 1949–1954 členem ústřední lidové vlády a současně členem státní administrativní rady a předsedou kontrolního výboru státní administrativní rady (jednoho ze čtyř jejích výborů).

Od roku 1954 byl poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců a členem jeho stálého výboru. V březnu 1956 byl zvolen místopředsedou Revolučního výboru čínského Kuomintangu.

Zemřel 2. dubna 1956 v Pekingu.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tan Pingshan na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f GAO, James Z. Historical dictionary of modern China (1800-1949). Lanham, Md.: Scarecrow Press 531 s. ISBN 978-0-8108-6308-8, ISBN 0-8108-6308-1. OCLC 592756156 S. 352–353. 

Externí odkazy

editovat