Wikipedie

Tamás Mellár

maďarský ekonom, statistik, univerzitní pedagog a doktor Maďarské akademie věd

Tamás Mellár (* 18. březen 1954, Alsónyék) je maďarský ekonom, statistik, univerzitní pedagog a doktor Maďarské akademie věd (MTA). V letech 1998 a 2003 byl předsedou maďarského Centrálního statistického úřadu, v letech 2006 a 2007 byl zastupitelem města Pécs. V parlamentních volbách 2018 byl zvolen nezávislým poslancem v jednomandátovém volebním obvodu Baranya 01. OEVK se sídlem v Pécs.

Dr. Mellár Tamás
19. předseda Centrálního statistického úřadu (KSZH)
Ve funkci:
1998 – 2003
PředchůdceTamás Katona
NástupcePéter Pukli
zastupitel města Pécs
Ve funkci:
2006 – 2007
poslanec Zemského sněmu
Úřadující
Ve funkci od:
duben 2018
Předseda vládyViktor Orbán (Fidesz)
PředchůdcePéter Csizi (Fidesz–KDNP)
Volební obvodBaranya 01. OEVK – Pécs
Stranická příslušnost
ČlenstvíMDF (1989–199?)
nezávislý (2018– )
Nestraník
zastupitelstvo města PécsFidesz–MPSZ
Zemský sněmnezávislý kandidát
Narození18. března 1954 (70 let)
Alsónyék, Maďarsko MLR
Národnostmaďarská
ObčanstvíMaďarskoMaďarsko Maďarsko
SídloPécs
Alma materPécsi Tudományegyetem
Zaměstnánípedagog, politik
Profeseekonom, statistik
CommonsTamás Mellár
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Narodil se roku 1954 v obci Alsónyék v župě Tolna v tehdejší Maďarské lidové republice. Od roku 1972 studoval na Janus Pannonius Tudományegyetem v Pécs, kde získal roku 1977 diplom z ekonomie. V roce 1981 získal titul doktor, roku 1991 titul kandidátus, od roku 2007 doktor MTA.[1] Mezi lety 1988 a 1990 pobýval na Princetonské univerzitě v USA. V roce 1990 byl jmenován vědeckým ředitelem Privatizačního vědeckého institutu (Privatizációs Kutatóintézet), roku 1992 se stal hlavním poradcem Úřadu předsedy vlády (Miniszterelnöki Hivatal), kde působil až do příchodu nové vlády po volbách 1994. Poté se stal vyučujícím na Budapesti Közgazdaságtudományi Egyetem (dnes Budapesti Corvinus Egyetem). Roku 1998 byl jmenován předsedou Centrálního statistického úřadu (Központi Statisztikai Hivatal), pro který pracoval až do roku 2003. Od roku 2007 působí na Pécsi Tudományegyetem v Pécs.[2] Je autorem více než 180 odborných článků a napsal, nebo je spoluautorem u 5 odborných učebnic.[3]

Politická kariéra editovat

V roce 1989 se stal členem Maďarského demokratické fóra. Mezi lety 1996 a 1998 byl členem celostátního stranického výboru, ale později ze MDF vystoupil. V komunálních volbách 2006 byl zvolen za Fidesz–MPSZ do zastupitelstva města s župním právem Pécs, ale o rok později z mandátu odstoupil.

V parlamentních volbách 2018 kandidoval jako nezávislý v jednomandátovém volebním obvodu č. 1. župy Baranya se sídlem v Pécs (Baranya 01. OEVK). Podporu mu vyjádřily i opoziční strany MSZP, DK, Párbeszéd, Együtt, které v tomto obvodu vlastního kandidáta nepostavily.[4] Jako jediný nezávislý kandidát ve 106 OEVK obvodech uspěl a stal se poslancem Zemského sněmu v 8. volebním období (2018-2022).[5]

Parlamentní volby 2018 editovat

Tabulka ukazuje výsledky volby poslance ze dne 8. dubna 2018 v jednomandátovém volebním obvodu Baranya 01. OEVK.

Jméno kandidáta Strana Počet
hlasů		 Poměr
hlasů
(%)		 Poznámka
1. Tamás Mellár nezávislý kandidát 20 219 38,7  Ano s podporou MSZP, DK, Párbeszéd, Együtt
2. Péter Csizi Fidesz—KDNP 19 629 37,58  Ne neobhájil mandát z voleb 2014
3. Gábor Fogarasi Jobbik 7 421 14,21  Ne
4. László Lóránt Keresztes LMP 2 813 5,38  Ne
5.–9. ostatní kandidáti (MIÉP, MKKP, MoMo, SZEM) 2 157 2,21  Ne
neplatné hlasy 411 0,78
CELKEM: 52 650 100 1 VOLEBNÍ ÚČAST: 70.99 %

Ocenění editovat

  • Signum Auereum díj (Miskolci Egyetem, 2000)
  • Popovics Sándor-díj (Magyar Nemzeti Bank, 2005)

Publikace editovat

  • Az érték átalakulása termelési árrá avagy Az ún. transzformációs probléma; JPTE, Pécs, 1982
  • Paradigmán kívül és belül. Tanulmánykötet Zinhóber Ferenc professzor tiszteletére; szerk. Mellár Tamás; JPTE Közgazdaságtudományi Kara, Pécs, 1987
  • A beruházások és a fogyasztási javak piacának kapcsolata; MTA Közgazdaságtudományi Intézete, Budapest, 1987
  • Monetary and Fiscal Policy in Hungary: Past, Present and Future (könyvfejezet, 1991)
  • A privatizáció tapasztalatai Magyarországon. Válogatás a Privatizációs Kutatóintézet tanulmányaiból; szerk. Mellár Tamás; Tulajdon Alapítvány–Privatizációs Kutatóintézet, Bp., 1992 (Lábadozásunk évei)
  • Stabilizáció, privatizáció, egyensúly (1994)
  • Rendszerváltás és stabilizáció. A piacgazdasági átmenet első évei; összeáll. Mellár Tamás; Magyar Trendkutató Központ, Budapest, 1995 (Az átmenet trendjei)
  • Adalékok a magyar gazdaságpolitikai dilemmák megoldásához; szerk. Mellár Tamás; BKTE, Budapest, 1996 (Kutatási beszámolók. Budapesti Közgazdaságtudományi Egyetem Közszolgálati Tanulmányi Központ)
  • Alkalmazott makroökonómia. Gazdálkodástani doktori program; JPTE Közgazdaságtudományi Kar, Pécs, 1997
  • Az infláció a gazdaságpolitika szolgálatában (Rappai Gáborral, 1998)
  • Dinamikus makromodellek a magyar gazdaságra (2003)
  • Comments on Debt Dynamics (2003)
  • A piaci rendszer: cél vagy eszköz? A harmadik út védelmében (2005)
  • Péter Ákos Bod–Tamás Mellár–Gabriella Vukovich: Fehér könyv. Magyarország állapotáról; Szövetség a Polgári Magyarországért Alapítvány, Budapest, 2006
  • Gazdaságpolitika makroszemléletben (2008)
  • Válaszút előtt a makroökonómia? (2010)
  • Szemben az árral. Rendhagyó közgazdasági előadások; Akadémiai, Budapest, 2015

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mellár Tamás na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ Az MTA köztestületének tagjai – Mellár Tamás
  2. ↑ SZAKMAI ÖNÉLETRAJZ.pdf
  3. ↑ Mellár Tamás publikációs listája [online]. Magyar Tudományos Művek Tára, 2018-01-15 [cit. 2018-03-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Mellár Tamást már tíz párt támogatja [online]. Népszava, 2018-02-28 [cit. 2018-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-02. 
  5. ↑ Tájékoztató adatok BARANYA megye 01.számú egyéni választókerület (Pécs) eredményéről

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tamás_Mellár&oldid=23156250“