Třetí vláda Antonína Švehly
Třetí vláda Antonína Švehly existovala od 12. října 1926 až do 1. února 1929. Jednalo se v pořadí o 9. československou vládu období první republiky. Získala si proslulost jako vláda tzv. panské koalice – jediná vláda za 20 let existence československého státu, která byla tvořena koalicí ideově blízkých stran (v tomto případě pravicových). Také to byla první vláda v dějinách Československa, v níž zasedli němečtí ministři.
| Třetí vláda Antonína Švehly | |
|---|---|
 Ministerský předseda Antonín Švehla | |
| Pořadí | osmá (od r. 1918) |
| Předseda | Antonín Švehla |
| Počet členů | 15-17 |
| Politické subjekty | RSZML, ČSL, BdL, HSĽS, DCV, Ž, ČsND, nestr. |
| Jmenována | Tomášem Garriguem Masarykem |
| Datum jmenování | 12. října 1926 |
| Konec v úřadu | 1. února 1929 |
| Důvod ukončení | odstoupení předsedy vlády |
| Webová stránka | vlada.cz |
| Programové prohlášení | |
| Posloupnost vlád | |
< Černý II Udržal I > | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Panská koalice editovat
Koalice se začala tvořit v souvislosti se sporem kolem obilných cel prosazovaných Republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu. V Poslanecké sněmovně se vytvořil blok, který na konci roku 1926 vytvořil vládu. Členskými stranami panské koalice byli lidovci: Československá strana lidová (ČSL), Německá křesťansko-sociální strana lidová (DCV) a krátce i Hlinkova slovenská ľudová strana (HSĽS), agrárníci: Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (RSZML) a Německý svaz zemědělců (BdL), dále živnostenská strana (Ž) a národní demokraté (ČsND).
15. ledna 1927 vstoupila do vlády i Hlinkova slovenská ľudová strana. Šlo o součást politického posunu, kdy se strana dočasně stala součástí vládního tábora a prosazovala slovenskou autonomii.
Ministr pro správu Slovenska Jozef Kállay působil v této funkci, dokud nebyla jeho působnost vládním nařízením z 28. června 1928 přenesena na krajinský úřad v Bratislavě.[1]
Nemoc Antonína Švehly editovat
Soudržnost koalice oslabila neúčast nemocného Antonína Švehly a nespokojenost některých koaličních stran se zastupujícím předsedou vlády (předseda lidovců Jan Šrámek). Ten od konce roku 1927 zastupoval Švehlu v čele vlády. V souvislosti s těžkým srdečním záchvatem, který Švehlu v březnu 1928 definitivně vyřadil z politického života, vyvstala v předsednictvu agrární strany otázka, kdo by měl být jeho nástupcem v čele vlády. Protože však jeho zdravotní stav nedovoloval tuto otázku s ním projednat a v agrární straně stále ještě platila zásada, že o tak zásadních věcech se nesmí bez Švehly rozhodovat, ponechalo se vše při starém a ministerskou radu vedl nadále jeho náměstek Šrámek.[2]
Teprve v únoru 1929 musel Švehla předat funkce ministerského předsedy i předsedy agrární strany do rukou Františka Udržala. První vláda Františka Udržala následně působila jako pokračující panská koalice s novým premiérem.[2][3]
Poměr sil ve vládě editovat
Počet ministrů editovat
říjen 1926 - leden 1927 editovat
4
| |
2
| |
1
| |
1
| |
1
| |
1
| |
|
4
|
leden 1927 - únor 1929 editovat
4
| |
2
| |
2
| |
1
| |
1
| |
1
| |
1
| |
|
4
|
Složení vlády editovat
Změny ve vládě editovat
- 15. ledna 1927 vystřídal Josef Tiso dosavadního správce úřadu ministra veřejného zdraví a tělesné výchovy Jana Šrámka.
- 15. ledna 1927 vystřídal Marko Gažík dosavadního správce úřadu ministra unifikací Milana Hodžu.
- 28. dubna 1928 vystřídal Františka Peroutku v úřadu ministra průmyslu, obchodu a živností Ladislav Novák.
- 25. listopadu 1928 vystřídal Karla Engliše v úřadu ministra financí Bohumil Vlasák jako správce.
- Vládním nařízením z 28. června 1928 byla působnost ministra pro správu Slovenska přenesena na krajinský úřad v Bratislavě
Odkazy editovat
Reference editovat
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Třetí vláda Antonína Švehly
