Třída Pietro de Cristofaro
Třída Pietro de Cristofaro byla třída protiponorkových korvet italského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Po roce 1989 byly upraveny na hlídková plavidla sloužící především k ochraně rybolovu.[1] Vyřazeny byly v letech 1992–1994.[2]
| Třída Pietro de Cristofaro | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Italské námořnictvo |
| Typ | korveta |
| Lodě | 4 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Albatros |
| Nástupce | třída Minerva |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 850 t (standardní) 1020 t (plný) |
| Délka | 80,37 m |
| Šířka | 10,28 m |
| Ponor | 2,8 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 23 uzlů |
| Posádka | 131 |
| Výzbroj | 2× 76,2mm kanón (2×1) 1× 305mm protiponorkový vrhač K 113 Menon 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Radar | SPQ-2 BX-732 RTN-7A |
| Sonar | 2× SQS-36 |
Stavba editovat
Třída byla postavena v italských loděnicích v letech 1963-1966. Čtveřice plavidel byla do služby přijata v letech 1965-1966.[1]
Jednotky třídy Pietro de Cristofaro:
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status | |
|---|---|---|---|---|
| Pietro de Cristofaro (F 540) | 1963 | 1965 | 19. prosince 1965 | vyřazena 1992 |
| Umberto Grosso (F 541) | 1962 | 1964 | 25. dubna 1966 | vyřazena 1993 |
| Licio Visitini (F 542) | 1963 | 1965 | 10. srpna 1966 | vyřazena 1992 |
| Salvatore Todaro (F 543) | 1962 | 1964 | 25. dubna 1966 | vyřazena 1994 |
Konstrukce editovat
Plavidla byla vybavena vyhledávacím radarem SPQ-2, navigačním radarem BX-732, systémem řízení palby OG-3 se střeleckým radarem RTN-7A a optickým zaměřovacím systémem Mk 51. K vyhledávání ponorek sloužil trupový sonar SQS-36 a dále vlečný sonar s měnitelnou hloubkou ponoru stejného typu.[1]
Hlavňová výzbroj se po dokončení skládala ze dvou 76,2mm kanónů v jednodělových věžích. Protiponorkovou výzbroj tvořil jeden 305mm vrhač raketových hlubinných pum K 113 Menon a dva trojhlavňové 324mm torpédomety. Pohonný systém tvořily dva diesely o výkonu 8400 shp. Nejvyšší rychlost dosahovala 23 uzlů.[1]
Od roku 1989 byla ze všech čtyř jednotek sejmuto protiponorkové vybavení a protiponorková výzbroj. Třída byla reklasifikována na hlídková plavidla a sloužila především k ochraně rybolovu.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 160.
- ↑ Italian Corvettes [online]. Worldnavalships.com [cit. 2015-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura editovat
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 160.