Třída M (1938)

třída lehkých křižníků německé Kriegsmarine

Třída M byla třída lehkých křižníků německé Kriegsmarine. Plánována byla stavba šesti jednotek této třídy. Rozestavěny byly první dva, ale po vypuknutí druhé světové války byla jejich stavba zastavena.

Třída M
Základní uspořádání třídy M
Základní uspořádání třídy M
Obecné informace
UživateléKriegsmarine
Typlehký křižník
Lodě6 (plánováno)
Osudstavba zrušena
Předchůdcetřída Leipzig
NástupceSpähkreuzer 1938
Technické údaje M
Výtlak7800 t (standardní)
10 400 t (plný)[1]
Délka183 m (max.)
Šířka17 m
Ponor5,40 m, 7,3 m (max.)
Pohon2× turbína Brown & Boveri & Wagner
4× kotel Wagner
4× diesel MAN
3× lodní šroub
116 500 hp
Rychlost35,5 uzlu
Dosah8000 nám. mil při 19 uzlech
Posádka850
Výzbroj8× 150mm kanón (4×2)
4× 88mm kanón (2×2)
8× 37mm kanón (4×2)
4× 20mm kanón (4×1)
8× 533mm torpédomet (2×4)
Pancířaž 50mm boky
až 35mm paluba
až 80mm věže
až 100mm velitelská věž
Letadla1× katapult, 2× hydroplán
Technické údaje Q a R
Výtlak9300 t
Délka188 m
Šířka18 m
Ponor5,40 m

StavbaEditovat

Plánována byla stavba šesti křižníků této třídy. V letech 1938–1939 rozestavěny první dvě jednotky. Kýl první jednotky M byl založen roku 1938 v loděnici Deutsche Werke v Kielu a kýl její sesterské lodě N byl založen roku 1939 v loděnici KMW ve Wilhelmshavenu. Křižník O byl objednán u loděicwe Germaniawerft v Kielu a křižník P v loděnici KMW, jejich stavba ani nezačala. Poslední modifikovaný pár Q a R zůstal jen ve fázi projektu. Stavební program byl zrušen v září 1939.[1]

KonstrukceEditovat

Hlavní výzbroj tvořilo osm 150mm kanónů umístěných ve dvoudělových věžích, vycházejících ze sekundární výzbroje bitevních lodí třídy Bismarck. Dále měly nést čtyři 88mm kanóny, osm 37mm kanónů, čtyři 20mm kanóny a osm 533mm torpédometů. Měly být vybaveny katapultem a dvěma hydroplány. Pohonný systém kombinoval parní turbíny pohánějící dva lodní šrouby s diesely, které poháněly třetí šroub. Čtyři kotle Marine poháněly turbíny Brown & Boveri & Wagner o výkonu o výkonu 100 000 hp. Čtyři diesely MAN přidávaly dalších 16 500 hp výkonu. Nejvyšší rychlost dosahovala 35,5 uzlu. Plánovaný dosah byl 8000 námořních mil při rychlosti 19 uzlů.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c "M" light cruisers [online]. Navypedia.org [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky) 

Související článkyEditovat