Třída Leipzig
Třída Leipzig byla třída lehkých křižníků německé Reichsmarine a později Kriegsmarine. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1931–1946. Oba křižníky byly nasazeny ve druhé světové válce. Oba válku přečkaly. Nürnberg po válce v rámci reparací získal Sovětský svaz.
| Třída Leipzig | |
|---|---|
 Nürnberg | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Reichsmarine Kriegsmarine Sovětské námořnictvo |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Königsberg |
| Nástupce | třída M |
| Technické údaje Leipzig[1] | |
| Výtlak | 6310 t (standardní) 8100 t (plný) |
| Délka | 177,1 m (max.) |
| Šířka | 16,3 m |
| Ponor | 5,69 m (max.) |
| Pohon | 2× turbína Germania 6× kotel Marine 4× diesel MAN 3× lodní šroub 72 400 hp |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Dosah | 2800 nám. mil při 16,5 uzlech (turbíny) 3900 nám. mil při 10 uzlech (diesely) |
| Posádka | 850 |
| Výzbroj | 9× 150mm kanón (3×3) 2× 88mm kanón (2×1) 12× 533mm torpédomet (4×3) 120 min |
| Pancíř | až 50mm boky až 25mm paluba až 30mm věže až 100mm velitelská věž |
| Technické údaje Nürnberg[2] | |
| Výtlak | 7040 t (standardní) 8900 t (plný) |
| Délka | 181,3 m (max.) |
| Šířka | 16,4 m |
| Ponor | 6,4 m (max.) |
| Pohon | 2× turbína Germania 8× kotel Marine 4× diesel MAN 3× lodní šroub 72 400 hp |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Dosah | 2800 nám. mil při 16,5 uzlech (turbíny) 3900 nám. mil při 10 uzlech (diesely) |
| Posádka | 850 |
| Výzbroj | 9× 150mm kanón (3×3) 8× 88mm kanón (4×2) 8× 37mm kanón (4×2) 4× 20mm kanón (4×1) 12× 533mm torpédomet (4×3) 120 min |
| Pancíř | až 50mm boky až 25mm paluba až 80mm věže 60mm barbety až 100mm velitelská věž |
| Letadla | 1× katapult, 2× hydroplán |
Stavba editovat
Celkem byly v letech 1928–1935 postaveny dvě jednotky této třídy. Konstrukčně vycházely z předcházející třídy Königsberg. První postavila loděnice Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven ve Wilhelmshavenu a druhý loděnice Deutsche Werke v Kielu.[1][2]
Jednotky třídy Leipzig:
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Leipzig | Kriegsmarinewerft Wilhelmshaven | 28. dubna 1928 | 18. října 1929 | 8. října 1931 | Dne 15. října 1944 poškozen, neopraven.[1] |
| Nürnberg | Deutsche Werke | 1933 | 6. prosince 1934 | 2. listopadu 1935 | Roku 1946 předán sovětskému námořnictvu jako Admiral Makarov.[2] |
Konstrukce editovat
Leipzig editovat
Hlavní výzbroj tvořilo devět 150mm kanónů umístěných ve třídělových věžích, dva 88mm kanóny a až 120 min. Pohonný systém kombinoval parní turbíny pohánějící dva lodní šrouby s diesely, které poháněly třetí šroub. Osm kotlů Marine pohánělo dvě turbíny Germania o výkonu o výkonu 60 000 hp. Čtyři diesely MAN přidávaly dalších 12 400 hp výkonu. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[1]
Nürnberg editovat
Křižník měl mírně upravenou nástavbu, silnější výzbroj, větší rozměry a výtlak. Výzbroj tvořilo devět 150mm kanónů, osm 88mm kanónů, osm 37mm kanónů, čtyři 20mm kanóny, dvanáct 533mm torpédometů a 120 min. Byl vybaven katapultem a dvěma hydroplány He 60. Rychlost a dosah křižníku zůstaly beze změn.[2]
Služba editovat
Dne 13. prosince 1939 Leipzig a Nürnberg torpédovaly britské ponorky HMS Salmon a HMS Ursula. Leipzig nebylo možné zcela opravit, takže po opravě sloužil jako cvičná loď. Křižník mimo jiné přišel o čtyři kotle a jeho rychlost poklesla na 24 uzlů.[1] Oprava Nürnbergu trvala čtyři měsíce.[2] Dne 15. října 1944 byl Leipzig vážně poškozen kolizí s těžkým křižníkem Prinz Eugen. Do konce války se jej nepovedlo opravit. Do trupu Leipzigu Spojenci naložili chemickou munici a dne 11. července 1946 jej potopily ve Skagerraku.[1] Nürnberg válku přečkal a jako reparaci jej získal SSSR. Sloužil jako Admiral Makarov. Roku 1960 byl sešrotován.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
Literatura editovat
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Leipzig na Wikimedia Commons
