Třída Freccia (1965)
Třída Freccia byla lodní třída rychlých útočných člunů italského námořnictva. Dle konkrétní mise mohly být vyzbrojeny jako dělové čluny, torpédové čluny, nebo minonosky. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1965–1986. Stavba dalších svou byla zrušena.[1]
| Třída Freccia | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Italské námořnictvo |
| Typ | torpédový člun, dělový člun |
| Lodě | 2 |
| Spuštění na vodu | 1965 |
| Uvedení do služby | 1965–1966 |
| Osud | vyřazeny 1984–1986 |
| Předchůdce | třída Lampo |
| Nástupce | třída Sparviero |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 175 t (standardní) 205 t (plný) |
| Délka | 46,1 m |
| Šířka | 7,22 m |
| Ponor | 1,55 m |
| Pohon | CODAG 3 lodní šrouby |
| Rychlost | 40 uzlů |
| Dosah | 800 nám. mil při 27 uzlech |
| Posádka | 37 |
| Výzbroj | 3× 40mm kanón (3×1) |
| Radar | RTN-150 |
Stavba
editovatDalší vývoj předcházející třídy Lampo. Hlavní odlišností bylo využití jiného typu plynové turbíny. Objednána byla stavba čtyři jednotek této třídy (MC590 až MC593), přičemž v letech 1965–1966 byly v loděnicích CNR v Riva Trigoso Cantieri Riuniti dell'Adriatico (CRDA) v Monfalcone dokončeny pouze první dva čluny. Stavba třetího byla zrušena během stavby a čtvrtého ještě před jejím zahájením. Námořnictvo totiž o tato plavidla ztratilo zájem ve prospěch křídlových člunů třídy Sparviero.[1]
Jednotky třídy Freccia:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna na vodu | Uvedena do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Freccia (P493, ex MC590) | CNR, Riva Trigoso | 9. ledna 1965 | červenec 1965 | Dokončen jako MC590, ale v září 1965 přejmenován na Freccia. Vyřazen 1984. | |
| Saetta (P494, ex MC591) | CRDA, Monfalcone | 11. dubna 1965 | duben 1966 | Vyřazen 1986. | |
| Dardo (P495, ex MC592) | Arsenale Taranto | květen 1964 | – | – | Stavba zrušena 1965. |
| Strale (MC593) | – | – | – | – | Zrušeno před zahájením stavby. |
Konstrukce
editovatPlavidla jsou vybavena radarem RTN-150. Složení výzbroje mohlo být upravováno dle typu mise. Přestavba měla trvat jeden den. V roli dělového člunu nesly tři 40mm/70 kanóny Breda Typ 107.[2] Jako torpédové čluny nesly jeden 40mm/70 kanón Breda a čtyři 533mm torpédomety. Dálší variantou byl 40mm/70 kanón Breda a osm námořních min.[1] Možných kombinací bylo ještě více (např. protiponorková).[3] Pohonný systém měl koncepci CODAG. Tvořa jej plynová turbína Bristol Proteus o výkonu 4250 hp a dva diesely Fiat o výkonu 7600 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala čtyřicet uzlů. Dosah byl 800 námořních mil při rychlosti 27 uzlů.[1]
Modifikace
editovatČlun Saetta byl použit k testování protilodních střel krátkého dosahu Sea Killer. Vybaven byl pětinásobným odpalovacím zařízením těchto střel.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ OTOBreda 40 mm/70 Bofors Compact, "Fast Forty" and other Variations [online]. Navweaps.com [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MAS MC 590 "Freccia" Motocannoniera [online]. Marina Militare [cit. 2024-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Freccia (1965) na Wikimedia Commons
