Třída Almirante Latorre

třída chilských bitevních lodí
Tento článek je o třídě válečných lodí. O ulici v Santiagu de Chile pojednává článek Avenida Almirante Latorre (Santiago de Chile).

Třída Almirante Latorre byla třída bitevních lodí chilského námořnictva. Objednány byly v rámci jihoamerických závodů ve zbrojení z přelomu 19. a 20. století. Celkem byly rozestavěny dvě jednotky této třídy. Po vypuknutí první světové války byly zakoupeny Velkou Británií. První sloužila v letech 1915–1920 jako bitevní loď HMS Canada a po válce byla prodána Chile, kde sloužila do 50. let 20. století. Druhá jednotka byla dostavěna až po první světové válce jako britská letadlová loď HMS Eagle.

Třída Almirante Latorre
Almirante Latorre
Almirante Latorre
Obecné informace
UživateléChilské námořnictvo
Royal Navy
Typdreadnought
Lodě2 (plánováno)
1 (dokončena jako bitevní loď)
1 (dokončena jako letadlová loď)
Osudvyřazena
PředchůdceCapitán Prat
třída Constitución (rozestavěné prodány UK)
Technické údaje Almirante Latorre po dokončení
Výtlak28 000 t (standardní)
32 300 t (plný)[1]
Délka201,5 m (max.)
Šířka28 m
Ponor8,7 m
9,1 m (max.)
Pohon2× parní turbína, 21× kotel, 4× lodní šroub
37 000 hp
Rychlost22,7 uzlu
Dosah4400 nám. mil při 10 uzlech
Posádka1167
Výzbroj10× 356mm kanón (5×2)
14× 152mm kanón (14×1)
2× 76mm kanón (2×1)
4× 533mm torpédomet
Pancířaž 229mm boky
25mm + 37mm paluby
až 254mm barbety
až 254mm věže
152mm kasematy
279mm velitelská věž

Třída byla pojmenována po admirálu Juanu José Latorrem a admirálu lordovi Thomasi Cochranem.

StavbaEditovat

 
Almirante Latorre během spuštění na vodu

Jako odpověď na stavbu brazilských bitevních lodí třídy Minas Geraes a argentinských bitevních lodí třídy Rivadavia byla roku 1909 schválena stavba bitevní lodě pro chilské námořnictvo, později rozšířená na dvě jednotky.[1][2] Plavidlo konstrukčně vycházelo z britského dreagnoughtu HMS Iron Duke a oproti svým jihoamerickým konkurentům bylo výrazně větší a silněji vyzbrojené (356mm kanóny oproti 305mm kanónům). Roku 1911 byla stavba obou lodí objednána u britské loděnice Armstrong v Newcastle upon Tyne. V letech 1911 a 1913 byla rozestavěna plavidla Libertad a Constitución, později přejmenovaná na Valparaiso a Santiago, přičemž jejich definitivní jména byla Almirante Latorre a Almirante Cochrane.

V průběhu stavby však vypukla první světová válka a britské námořnictvo hledalo plavidla, která by jej mohla posílit. Zatímco první jednotka Almirante Latorre byla roku 1914 zakoupena britskou vládou a roku 1915 dokončena v modifikované podobě jako bitevní loď HMS Canada, stavba její sesterské lodě Almirante Cochrane byla během války pozastavena. Roku 1918 plavidlo rovněž koupila Velká Británie, přičemž byla dostavěna ve 20. letech jako letadlová loď HMS Eagle.[2]

Jednotky třídy Almirante Latorre:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Almirante Latorre (ex Libertad, ex Valparaiso) Armstrong 27. listopadu 1911 17. listopadu 1913 30. září 1915 (UK)
1. srpna 1920 (Chile)
Dokončena jako britská bitevní loď HMS Canada, roku 1920 vrácena Chile, vyřazena 1959.
Almirante Cochrane (ex Constitución, ex Santiago) Armstrong 20. února 1913 8. června 1918 Dokončena roku 1923 jako letadlová loď HMS Eagle.

KonstrukceEditovat

 
356mm kanóny bitevní lodě Almirante Latorre

Hlavní výzbroj tvořilo deset 356mm kanónů umístěných ve dvoudělových věžích. Sekundární výzbroj tvořilo čtrnáct 152mm kanónů v kasematech, dva 76mm kanóny a čtyři torpédomety. Pohonný systém tvořilo 21 kotlů Yarrow a čtyři turbínová soustrojí Brown-Curtis a Parsons o výkonu 37 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 22,7 uzlu. Dosah byl 4400 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

ModernizaceEditovat

V letech 1929–1931 byla Almirante Latorre modernizována britskou loděnicí v Devonportu. Například byla vybavena protitorpédovou obšívkou, kotle byly upraveny na spalování nafty, byly instalovány nové turbíny Parsons, byla elevace hlavních děl a zesílen pancíř stropů dělových věží a konečně dosavadní 76mm kanóny nahradily čtyři 102mm kanóny. Roku 1932 byla vybavena katapultem a hydroplánem Fairey IIIF (později Arado Ar 95A). Později se měnilo složení lehké výzbroje. Po druhé světové válce byla loď vybavena radarem.[1]

SlužbaEditovat

 
HMS Canada

Bitevní loď HMS Canada se účastnila první světové války. Například roku 1916 bojovala v bitvě u Jutska Roku 1920 byla vrácena Chile, kde dostala původní jméno Almirante Latorre. Roku 1951 loď vážně poškodil požár pohonného systému, po kterém nebyla opravena. Dlouhodobě byla ukotvena na základně Talcahuano a roku 1959 prodána do šrotu.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f ALMIRANTE LATORRE battleships (1915/1920) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b CANADA battleship (1915) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. (česky) 

Externí odkazyEditovat