Syndrom vařené žáby

metafora pro schopnost nebo neschopnost lidí reagovat na výraznou změnu

Syndrom vařené žáby, též žabí syndrom, označuje neschopnost nebo neochotu lidí reagovat nebo si uvědomovat hrozby, které se neobjeví náhle, ale přicházejí pomalu a postupně narůstají. Metafora vychází z bajky o žábě, která je pomalu ohřívanou vodou uvařena za živa.

Ilustrační foto – žába sedící na rukojeti rozpáleného hrnce

Podle bajky, žába hozená do horké vody hned vyskočí ven. Ale žába ve vodě pomalu ohřívané z ní nevyskočí, jako by si říkala „je sice teplo, ale ještě to jde, ještě není nejhůř…“ — a nakonec, jak tak čeká, až bude nejhůř, se uvaří. To však platí jen v bajce, skuteční obojživelníci se od určité teploty snaží uniknout a se vzrůstající teplotou své úsilí stupňují.[1]

Největší nebezpečí žabího syndromu aplikovaného na mezilidské vztahy spočívá v tom, že jen málokdo si dokáže uvědomit, že se právě nebo už delší dobu nachází v roli vařené žáby, tj. že ho někdo jiný nebo okolnosti pomalu vaří (tj. vmanipulovávají do určité role, situace nebo činu apod.), a tudíž je třeba jednat a „vyskočit“ z kotle, než bude nejhůř nebo pozdě.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. THE LEGEND OF THE BOILING FROG IS JUST A LEGEND. archive-srel.uga.edu [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Volně podle https://blog.maly.cz/index.php?cmt=702 Archivováno 9. 8. 2016 na Wayback Machine

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat