Synagoga v Hradci Králové

Synagoga v Hradci Králové je dřívější královéhradecká židovská modlitebna, která byla postavena v letech 1904–1905 na nároží dnešní Pospíšilovy třídy a třídy Čs. armády. Jedná se o jednu z největších a nejzajímavěji architektonicky řešených staveb svého druhu ve střední Evropě.

Synagoga v Hradci Králové
Královéhradecká synagoga
Královéhradecká synagoga
Místo
Místo Hradec Králové, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Kraj Královéhradecký
Architektonický popis
Architekt Václav Weinzettel
Sloh secesní
Výstavba 19041905–?
Odkazy
Adresa nároží Pospíšilovy třídy a třídy Čs. armády, 500 00 Hradec Králové
Ulice Pospíšilova
Kód památky 15658/6-4541 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stavební popisEditovat

Dvoukřídlá nárožní budova s podzemním podlažím, přízemím a třemi patry, přičemž nároží svírá tupý úhel. Obě křídla mají obdélníkový půdorys, přičemž vedlejší křídlo je do hlavního, modlitebního, jakoby zaklesnuté. Exteriér synagogy je vyvedený v dobovém secesním slohu s inspirací v maurském stylu. V přízemí je umístěna mosazná pamětní deska s Davidovou hvězdou a odlitým nápisem „Zde sloužil svému bohu lid židovské obce“.

 
Původní interiér synagogy se nedochoval

HistorieEditovat

Nová synagoga byla vystavěna jako náhrada za starší modlitebnu v čp. 67 mezi lety 1904–1905 architektem Václavem Weinzettlem a stavitelem Karlem Šťastným. Funkce zednického mistra se zhostil František Černý. Varhany vyrobila a dodala firma na výrobu varhan Jana Tučka z Kutné Hory. Truhlářské práce v zimní modlitebně provedl truhlář Josef Hlavatý a výmalbu interiéru synagogy provedl malíř Rudolf Tomášek z Hořic. Slavnostně byla vysvěcena 24. září 1905.

Kromě vlastního modlitebního sálu, který je pojat v neologickém ritu, se v budově nacházel byt rabína, šámese, domovníka a zasedací síň s archivem. První drobnější úprava interiéru proběhla již v roce 1934, kdy 20. dubna toho roku oznámila izraelská náboženská obec, že zřídí v bytě rabína místo spíže koupelnu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Projevy českého antisemitismu v roce 1939 dospěly až k pokusům o vyhození synagog v Dobříši, Praze, Plzni a také v Hradci Králové do vzduchu.

Po druhé světové válce byla krátce využita jako modlitební prostor obnovené židovské náboženské obce. Pro úbytek věřících byla zrušena. Jako značně zchátralou ji v 1960 odkoupila Státní vědecká knihovna, která ji zrekonstruovala a interiér byl přestavěn a využit pro její potřeby. Mnohem rozsáhlejší rekonstrukce budovy započaly až v roce 1968. Na řadu přišly úpravy interiéru a provedení světelné elektroinstalace. Roku 1970 skončily úpravy interiéru synagogy na sklad knih, který byl zkolaudován 15. ledna 1971. Roku 1985 došlo k výměně střešní krytiny za novou měděnou. V roce 1996 proběhlo rozšíření půjčovny knih do 2. patra. V následujících dvou letech došlo k rekonstrukci krovu a kopule budovy. V roce 2006 došlo na obnovu uliční fasády. Roku 2007 byla budova synagogy navrácena židovské obci v Praze, která ji hodlá využívat multifunkčně. Hned v následujícím roce se knihovna přestěhovala do nového knihovnicko-informačního centra.

Související článkyEditovat