Otevřít hlavní menu
Tento článek je o světici žijící v 7. století. O světici z Helfty žijící ve 13. století pojednává článek Gertruda Veliká.

Svatá Gertruda, též Getruda z Nivelles (cca 626, Nivelles17. března 659, tamtéž), je uctívána jako svatá katolické církve.

Svatá Gertruda
GetrudNivelles.jpg
Narození 626
Landen
Úmrtí 17. března 659 (ve věku 32–33 let)
Nivelles
Rodiče Pipin I. Starší a Itta of Metz
Příbuzní Grimoald starší, Svatá Begga a Svatý Bavo (sourozenci)
Funkce abbess of Nivelles (644–659)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Narodila se jako mladší dcera Pipina I. Staršího (z Landen), austrasijského majordoma krále Dagoberta I., a jeho manželky sv. Idubergy (Itty). Její starší sestrou byla Svatá Begga; přes ni byl její otec předkem Karla Martela, Pipina Krátkého a Karla Velikého.

Gertruda tedy pocházela z velmi vysoce postavené a vážené rodiny, jež měla své sídlo na hradě v Nivelles. Když bylo dívce deset let, pozval její otec krále Dagoberta a další velmože království na symposium. Při té příležitosti měly být ohlášeny její zásnuby se synem austrasijského knížete. Hluboce nábožensky založená dívka však s pobouřením odmítla, že se neprovdá ani za syna knížete, ani za žádného jiného muže, že pouze Kristus bude jejím snoubencem.

Po otcově smrti v roce 640 její matka Iduberga na radu biskupa sv. Amanda přeměnila rodinné sídlo v Nivelles ve smíšený (mužský i ženský) klášter. Austrasijská aristokracie se stavěla proti tomuto počinu ve snaze zabránit tomu, že by se významná panství dostala do moci církve, i proto, že by tím prestiž Pipinovců významně vzrostla. Aby zabránila tomu, že by snad Gertuda byla unesena a násilně provdána, ostříhala jí Iduberga vlasy, aby dala všem najevo rozhodnutí své dcery vzdát se manželství a odevzdat se Bohu.

Krátce po založení kláštera opustila Iduberga svou pozici abatyše a pobývala v klášteře jako prostá řeholnice, sloužíc radami své dceři, jež nastoupila na její místo. Mezi množstvím poutníků, kteří přicházeli do kláštera, byli i dva bratři (pozdější světci) Feuillien a Ultan – irští mnichové, kteří cestovali z Říma do Peronne k hrobu třetího bratra jménem Urseus. Gertruda a její matka darovaly bratřím pozemky ve Fosses-la-Ville, na nichž vznikl další klášter. Ultan se stal jeho převorem a Feuillien zůstal v Nivelles a objasňoval mnichům a jeptiškám Písmo svaté. V polovině 7. století založila Gertruda benediktinský klášter v Karlburgu v Dolních Francích, jeden z prvních klášterů v tomto prostoru, který se staral především o nuzné, staré a nemocné.

Po smrti Idubergy v roce 652 pověřila řízením kláštera v Nivelles zástupkyně, aby mohla sama věnovat více času studiu Písma. Ve věku 32 let natolik zeslábla v důsledku přílišné střídmosti v jídle a nedostatku spánku, že se rozhodla svou funkci složit. V prosinci roku 658 se její nástupkyní stala její neteř Wulfetruda.

Krátce nato Gertruda zemřela. Záhy po smrti začala být uctívána jako světice. Na místě její smrti Anežka, třetí abatyše kláštera v Nivelles, založila kostel.

KultEditovat

Kolem roku 670 sepsala jedna řeholnice z kláštera v Nivelles Gertrudin životopis (Vita Garitrudis abbatissae Nivialencis). Z doby kolem roku 691 pochází text Virtutes sanctae Geretrudis (Ctnosti svaté Gertrudy) pojednávající o zázracích, jež se staly v okolí jejího hrobu, především zázračná uzdravení, ale také obživnutí udušeného dítěte a ukončení požáru, který vznikl v klášteře.

Její ostatky byly pochovány v klášterním kostele sv. Petra, který byl v 10. století přejmenován na kostel sv. Gertrudy. Z Nivelles se Gertrudin kult rozšířil do celé Evropy. Gertruda je patronkou Nivelles, uctívaná je v městech Beverst, Geertruidenberg a Bergen op Zoom, byla jí zasvěcena řada kostelů, kaplí a špitálů. Je patronkou cestujících a je přivolávána při horečce, proti štírům, myším, především myším polním. Je uctívána jako ochránkyně koček. V 15. století byla vzývána na pomoc při invazi myší v Nizozemí, Alsasku a Katalánii.

Její památka se světí ve výroční den její smrti, 17. března.

Externí odkazyEditovat