Otevřít hlavní menu

Svébohy (tvrz)

tvrz v okrese České Budějovice

Tvrz Svébohy je bývalé panské sídlo nacházející se ve vesnici Svébohy (čp. 1), části obce Horní Stropnice v okrese České Budějovice. Je chráněna jako kulturní památka České republiky, na seznam památek byla pod rejstříkovým číslem 37079/3-439 zapsána před rokem 1988.[1]

Svébohy
Svébohy - tvrz (2014) obr1.jpg
Základní informace
Sloh renesanční
Stavebník Petr ze Svéboh
Poloha
Adresa Svébohy čp. 1, Horní Stropnice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Tvrz Svébohy
Tvrz
Svébohy
Další informace
Rejstříkové číslo památky 37079/3-439 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Vstupní portál

Na konci 14. století držel vsi a další majetek v okolí rod Žesťovcovů ze Žesťova. Po rozdělení majetku zůstaly Svébohy Zachařovi, který si zde zřejmě postavil na začátku 15. století sídlo. Po něm tu seděli další Žesťovcové,[2] v roce 1416 se poprvé připomíná Petr ze Svébohovic, později Jan ze Svéboh. Od třetí čtvrtiny 15. století do poloviny 16. století zde sídlili Pouzarové z Michnic,[3] potomci Erazima z Michnice, který vesnici s tvrzí získal.[2] Oldřich si nechal v roce 1541 vložit tvrz do zemských desk, což je první doložená písemná zmínka o tvrzi.[4] Svojše Pouzar připojil v polovině 15. století Svébohy k Cuknštejnu,[3] kvůli zadlužení ale získali vesnici s tvrzí jeho věřitelé, včetně Elišky Kořenské z Terešova.[2] V tvrzi žil její příbuzný (synovec?) Petr, od něhož v roce 1598 koupil celý statek Vincenc Hulcšporer z Holštejna (též Vincent Holzsparper z Holsteinu), novohradský hejtman.[3] Po bitvě na Bílé hoře mu byl majetek zabaven, neboť hejtman sloužil Švamberkům, jedněm z účastníků stavovského povstání. Získal jej vyšebrodský klášter,[4] nicméně později byl vrácen vdově po Vincenci, Žofii, která jej v roce 1633 definitivně prodala hraběnce Marii Magdaleně Buquoyové.[3] Svébohy se tak staly součástí novohradského panství, tvrz se stala součástí dvora a byla již využívána pouze pro hospodářské účely.[4]

Po roce 1948 byla využívána jako hospoda a kino, nebyla však udržována. V 70. letech 20. století došlo k částečné destrukci severního křídla, které bylo po omezení památkové ochrany strženo. Tvrz je nyní v držení soukromého majitele, zadní hospodářské budovy (původní poplužní dvůr) byly rozprodány[5] a jsou udržovány, užívány a přizpůsobeny rekreaci. Jednopatrovou obytnou část tvrze odkoupil v roce 1997 Jaroslav Břicháček, který si z ní chtěl vybudovat rodinné sídlo. Kvůli nedostatku finančních prostředků je však tvrz nadále v havarijním stavu (jižní křídlo má zčásti zničený krov a statické poruchy ve zdivu, zřítila se nádvorní pavlač, poškozeny jsou stropy přízemí i patra) a chátrá dál. V říjnu 2011 byla tvrz nabízena realitní kanceláří k prodeji za 4,7 milionů korun.[6][7]

Stavební vývojEditovat

Není známo, kde stálo a jak vypadalo původní sídlo ze začátku 15. století. Jedinou zprávou je zmínka o věži z roku 1577. Stavitelem současné tvrze byl zřejmě Petr Kořenský z Terešova, který na konci 16. století postavil velké obdélné patrové renesanční stavení v západním průčelí poplužního dvora ve východní části vsi. Hlavní vstup do budovy, portál s bosovaným ostěním, se nachází na západní straně. Některé prostory ve dvojtraktovém přízemí jsou zaklenuty valenou nebo křížovou klenbou s hřebínky, patro bylo plochostropé. Nedlouho poté byla tvrz na začátku 17. století přestavěna a rozšířena Vincencem Hulcšporerem z Holštejna, jenž nechal postavit dvě menší a užší boční křídla, která navazovala na původní budovu na jižní a severní straně. V této podobě se tvrz dochovala do dnešních dnů, výjimkou je severní křídlo, které se zřítilo v 70. letech 20. století.[2]

PověstEditovat

 
Tvrz Svébohy na konci 18. století

K tvrzi se váže pověst (resp. příběh z historie) o zazděné manželce. Petr Kořenský z Terešova nechal na jaře 1577 zazdít ve věži na popud své tety Elišky kvůli nevěře s Jakubem Krčínem svoji ženu Markétu ze Žumberka.[8] Událost vzbouřila celý kraj a lidé se snažili hlídanou tvrz dobýt a ženu osvobodit. Vše vyřešila skupina havířů z Velkých Hor (Rudolfov), která se 27. května 1577 k objektu dostala, zeď věže probila, ženu osvobodila a odvedla s sebou do Trhových Svin.[2][9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-13]. Identifikátor záznamu 148981 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e ÚLOVEC, Jiří, a kol. Encyklopedie českých tvrzí – 3. díl – S–Ž. Praha: Argo, 2005. ISBN 80-7203-700-5. S. 788–790. 
  3. a b c d Novohradské hory a Novohradské podhůří. Redakce Vladislav Dudák. Praha: Miloš Uhlíř – Baset, 2006. ISBN 80-7340-091-X. S. 497. [Dále jen Novohradské hory.]
  4. a b c CUKR, Jiří. Svébohy [historie] [online]. Hrady.cz, 2002-8-30 [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. 
  5. Novohradské hory, s. 543.
  6. ŠPIROCH, Jaroslav. Svébohy [historie] [online]. Hrady.cz, 2009-7-26 [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. 
  7. Prodej histor. objektu - tvrze u Nových Hradů, JČ [online]. Eurobydleni.cz [cit. 2011-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  8. Renesanční zámek v Komařicích [online]. Komarice.cz [cit. 2011-10-23]. Dostupné online. 
  9. CUKR, Jiří. Svébohy [pověsti] [online]. Hrady.cz, 2002-8-30 [cit. 2011-10-22]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Seznam nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice. Praha: Národní památkový ústav – územní pracoviště Praha, 2005. ISBN 80-86234-70-3. 

Externí odkazyEditovat