Otevřít hlavní menu

Stepan Smal-Stockyj

Stepan Smal-Stockyj, cyrilicí Степан Смаль-Стоцький, též Smal-Stocki (8.[1][2][3] nebo 21. ledna[2] 1859 Nemyliv[2][1]17. srpna 1938 Praha[2][4][1]), byl rakouský slavista, vysokoškolský pedagog a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období působil v Československu.

Dr. Stepan Smal-Stockyj
Stepan Smal-Stockyj
Stepan Smal-Stockyj

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918

Poslanec Bukovinského zemského sněmu
Ve funkci:
1892 – 1911
Stranická příslušnost
Členství mladorusíni

Narození 8. nebo 21. ledna 1859
Nemyliv
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. srpna 1938
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Rakownický hřbitov
Děti Roman Smal-Stockyj
Alma mater Černovická univerzita
Vídeňská univerzita
Ocenění Vojenský záslužný kříž
Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Pocházel z rolnické rodiny. Gymnázium studoval ve Lvově. Už zde začal být veřejně a literárně činný. Maturitu složil roku 1878. Pak studoval na Černovické univerzitě, kde jeho učitelem slavistiky byl Hnat Onyškevyč. Od roku 1883 studoval na Vídeňské univerzitě u France Miklošiče. Roku 1884 zde získal titul doktora filozofie a ještě téhož roku se habilitoval v oboru srovnávací slavistiky. V roce 1885 se stal mimořádným roku 1893 řádným profesorem rusínského jazyka a literatury na Černovické univerzitě. Na této škole zastával v roce 1894/1895 a 1904/1905 post děkana.[2]

Byl i politicky činný. V dubnu 1892 byl zvolen na Bukovinský zemský sněm,[5] kde zasedal do roku 1911.[3] Na sněmu vedl mladorusíny, s nimiž se ale později názorově rozešel. Od roku 1904 byl náměstkem zemského hejtmana.[2] Funkci náměstka zemského hejtmana zastával do roku 1910. Odmítal rusofilské tendence.[3]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Bukovina 08.[6]

Roku 1911 se zmiňuje jako mladorusínský kandidát.[7] Po volbách roku 1911 byl uváděn coby nezařazený poslanec.[6]

Po první světové válce byla Bukovina začleněna do Rumunska a Smal-Stockému bylo zrušeno jeho místo na univerzitě. Odešel do Prahy, kde v roce 1919 nejprve působil jako vyslanec krátce existující Západoukrajinské lidové republiky. Roku 1921 se stal mimořádným profesorem ukrajinského jazyka a literatury na nově založené Ukrajinské svobodné univerzitě v Praze. Ve své jazykovědecké práci zastával teorii o přímém původu rusínského jazyka ze staroslovanského jazyka. Zapojil se do debat o ukrajinském pravopisu a byl stoupencem fonetické varianty, která byla roku 1893 zavedena do národních a středních škol v tehdejším Rakousku-Uhersku. Zabýval se dílem Tarase Ševčenka.[2]

Zemřel v srpnu 1938 v Praze.[4] Pohřben byl v Krakově.[1]

Jeho syn Roman Smal-Stockyj (1893–1969) byl ukrajinským vědcem a exilovým politikem.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d WAGNER, Rudolf. Der Parlamentarismus und nationale Ausgleich in der ehemals österreichischen Bukowina. [s.l.]: Verlag "Der Südostdeutsche", 1984. 272 s. Dostupné online. S. 38. (německy) 
  2. a b c d e f g h Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Smal-Stockyj (Smal-Stocki, Smal’-Stoc’kyj, Smal-Stotsky), Stephan (Stepan) (1859-1938), Slawist und Politiker, s. 363. (německy) 
  3. a b c Смаль-Стоцький Степан [online]. litopys.org.ua [cit. 2016-02-07]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. a b Úmrtí. Národní politika. Srpen 1938, roč. 56, čís. 226, s. 4. Dostupné online. 
  5. Neue Freie Presse, 5. 4. 1892, s. 4.
  6. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. Bukowinaer Post, 1. 6. 1911, s. 1.