Stabilizátor (odpružení)
(Příčný, zkrutný) Stabilizátor je jednoduché zařízení snižující náklon vozidla při průjezdu zatáčkou a tím zvyšující komfort a umožňující vyšší rychlost jízdy při průjezdu zatáčkou. Jeho podstatou je pružné spojení zavěšení kol na nápravě. Samotný stabilizátor je většinou trubka či tyč z pružného materiálu ve tvaru U, uložená příčnou částí v lůžkách, jež jsou připevněny k nápravnici a ramena přenášejí pohyb zavěšení kol na střední část, která se při rozdílném zdvihu levého a pravého kola nakrucuje. Tuhost stabilizátoru je dána jeho materiálem a délkou ramen. Při průjezdu zatáčkou se stabilizátor snaží co nejvíce snížit rozdíl stlačení pružin na levé a pravé straně - přenáší zatížení zavěšení vnějšího kola snížené o vlastní pružnost na zavěšení méně zatíženého kola vnitřního - tím dojde ke zvýšení tuhosti zavěšení, zmenšení propérování a náklonu karoserie. Při přejezdu příčné nerovnosti vozovky (vlna, dilatační spára) stabilizátor nepracuje - jen kýve jako celek. Některé typy zadních náprav samy pracují jako stabilizátor, například u vozidel Škoda Favorit, Felicia, Octavia I, jejichž příčná část, která zajišťuje stabilizaci, se označuje jako zkrutná příčka. Mohou být rozšířeny ještě o další zkrutnou příčku, která stabilizaci zesílí.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/Stabilisator_%28Porsche%29.jpg/220px-Stabilisator_%28Porsche%29.jpg)
Nevýhodou, ale dostatečně vyváženou přínosem stabilizátoru, je snížení přilnavosti vnitřního kola při průjezdu zatáčkou, což se při použití na přední nápravě projevuje nedotáčivostí, na zadní přetáčivostí. V terénu je při použití vždy jedno kolo nadměrně odlehčeno, snižuje se skřížitelnost, využitelný zdvih pérování a tím i průjezdnost, komfort a dosažitelná rychlost jízdy. Proto je použití klasického stabilizátoru na terénním vozidle nevhodné. Další nevýhodou je časté opotřebení kloubů a pružných lůžek díky zdvihům a silám (extrémním zvlášť v terénu). Řešením pro vozy používané na všech druzích povrchů je pro jízdu v terénu vypínatelný nebo stabilizátor se stavitelnou tuhostí (v terénu na minimum), zatímco na zpevněných vozovkách zvýšení tuhosti umožní rychlejší jízdu.
Zařízení se skládá z vlastního stabilizátoru, pružného lůžka, kloubů a spojovacích tyček (u některých typů byly součástí příplatkové výbavy, například u Škody Felicia).
Stabilizátor se používá u většiny moderních osobních vozidel (např. Ford Mondeo IV, Škoda Octavia II, Peugeot 306, atd.).
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stabilizátor na Wikimedia Commons