|
Vytvoření vyšších územně samosprávných celků předpokládá článek 99 [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]]. Kraje byly vytvořeny 1. ledna 2000 [[ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků|ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků]], který stanoví názvy a sídla krajů a vymezil jejich územní obvody výčtem okresů. Tyto kraje zhruba kopírují kraje z let 1948–1960, zároveň jsou [[CZ-NUTS|české NUTS 3]].{{Fakt/dne|20210101084725|}} [[samospráva|Samosprávné]] kompetence získaly na základě [[Zákon o krajích (krajské zřízení)|zákona o krajích (krajské zřízení)]] dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených [[Zastupitelstvo kraje|zastupitelstev]].
=== NávrhyTVOJE změnMAMA === ▼Na hlavní město [[Praha|Prahu]] se ale zákon o krajích nevztahuje, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., [[Zákon o hlavním městě Praze|o hlavním městě Praze]]. Volby do [[Zastupitelstvo kraje|krajských zastupitelstev]] se pak konají podle zákona č. 130/2000 Sb. Volby do [[Zastupitelstvo hlavního města Prahy|zastupitelstva hlavního města Prahy]] se konají v termínech obecních voleb a podle jejich volebního systému. Agenda krajů byla významně rozšířena k 1. lednu 2003 v souvislosti se zrušením [[okresní úřad|okresních úřadů]].
Dvěma vlnami byly některé z krajů přejmenovány: poprvé byl k 31. květnu 2001 (dnem vyhlášení) novelizačním ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. přejmenován Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj, podruhé pak ústavním zákonem č. 135/2011 Sb. k 1. srpnu 2011 Vysočina na Kraj Vysočina.
Zákonem č. 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje. Další změna hranic krajů proběhla k 1. 1. 2016 v souvislosti se zmenšením území [[Vojenský újezd|vojenských újezdů]]. Některá vyčleněná katastrální území tak zákonem č. 15/2015 Sb. přešla z Karlovarského do Ústeckého kraje, z Jihomoravského do Olomouckého kraje a naopak z Olomouckého do Moravskoslezského kraje.
Novému krajskému uspořádání se postupně a částečně přizpůsobila i veřejná správa. Například dosavadních osm krajských ředitelství [[Policie České republiky|policie]] se dne 1. 1. 2010 změnilo na 14, která odpovídají územnímu správnímu členění České republiky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Jmenování krajských ředitelů policie
| url = https://www.policie.cz/clanek/jmenovani-krajskych-reditelu-policie.aspx
| vydavatel = Policie České republiky
| datum přístupu = 2022-09-07
}}</ref> Pouze organizace [[Krajský soud|krajských soudů]] a krajských [[Státní zastupitelství|státních zastupitelství]] stále odpovídá dřívějšímu stavu, v nově ustavených krajských městech (vyjma [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] a v případě státního zastupitelství i [[Pardubice|Pardubic]]) jsou ale jejich pobočky.
Po podzimních [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012|krajských]] a doplňovacích [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012|senátních volbách 2012]] se ozývaly i hlasy volající po možném [[Budoucnost|budoucím]] snížení počtu krajů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Strany: Je nutné debatovat o počtu a racionalizaci krajského zřízení
| 