Žlutý kopec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Pavel Fric (diskuse | příspěvky)
{{Portály|Morava}}
→‎Historie: úprava
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 11:
 
== Historie ==
V historických záznamech z 14. a 15. století je za [[Švábka|Švábkou]] zmiňována vinice ''Somerberg'' či ''Summerberch'' (tedy ''Sommerberg''), nejspíše na dnešním Žlutém kopci (tyto názvy doloženy později na [[Indikační skica|indikační skice]]). Berní kniha roku 1355 zmiňuje vinici zvanou ''Santperch''.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 38:
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-05-25
}}</ref> Kopec byl také nazýván etymologicky nevysvětleným názvem ''Urnberg'', přičemž vinice s názvem ''Uhrnperg'' je doložena roku 1624,<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 56:
| číslo = 1
| strany = 97–112
}}</ref> avšak již v roce 1343 je však zmiňována vinice ''Murrnperch'' nacházející se za [[Švábka|Švábkou]].<ref name=":1" /><ref name=":2" /> Dále je název ''Urnberg'' doložen na mapě z roku 1835<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 66:
| datum přístupu = 2019-05-25
| poznámka = mapa
}}</ref> a itaké na první katastrální mapě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Císařské povinné otisky stabilního katastru 1 : 2 880 - mapový list 1405-1_1
| url = https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=ciom&idrastru=B2_a_6MS_1405-1_1&extent=-6194.927863855727,-8485.692659385317,14882.643891287782,1493.2202184404368&link=ext
| datum vydání = 1825
| datum přístupu = 20. 2. 2021
}}</ref> TímtoV souvislosti s tímto názvem, byla nazvánapojmenována ulice ''Pod kraví horou'' (''Urnbergasse'') a ''[[Tomešova]],.'' <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 81:
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-25
}}</ref><ref name=":0" /> můžemeMůžeme se však setkat i s případy, kdy je kopec označován jako [[Kraví hora (Bobravská vrchovina)|Kraví hora]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mašek
| jméno = Josef
Řádek 91:
| strany = 183
| url = https://ndk.cz/view/uuid:be7159b0-abdb-11dd-a25b-000d606f5dc6?page=uuid:7163a3c0-2480-11e9-b427-005056827e51
}}</ref>
}}</ref> Na název Kraví hora lze též narazit ve vojenských topografických mapách z druhé poloviny 20. století.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Vojenská topografická mapa - mapový list M-33-106-A
| url = https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_4_1__M_33_106_A&extent=1235.5815341630687,-4418.95408940818,2492.7824485648975,-3823.7480314960644&link=ext
| vydavatel = Generální štáb Československé armády
| datum vydání = 1954
| datum přístupu = 20. 1. 2021
}}</ref> Na státních (civilních) mapách z téhož období (i v roce 2021<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Základní mapa ČR 1:10 000
| url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id=ee6f6406098943d58e46d043156e19e4_666
| vydavatel = Zeměměřický úřad
| datum přístupu = 20. 1. 2021
}}</ref>) je však kopec nepojmenován.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Státní mapa 1:5 000 - odvozená - mapový list Tišnov 0-9
| url = https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=sm5&idrastru=D6-1_Tisnov_0-9_1954&extent=4152.001524003053,-5269.943040386077,7005.341630683268,-3919.0648336296636&link=ext
| datum vydání = 1954
| datum přístupu = 20. 1. 2021
}}</ref>
 
Názvem ''Gelbe Berg'', tedy ''Žlutý kopec'', je na mapáchindikační téžskice pojmenovánoz iroku 1875 pojmenováno místo ležící od úplného vrcholu kopce cca 1,1 km jihovýchodně (poblíž [[Masarykův onkologický ústav|onkologického ústavu]]). aKdežto [[Polní trať|polní tratě]] pod tímto místem jakojsou zvány ''Sandberg'' a ''Streitberg''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Indikační skica - Brno - Křížová ulice
| titul = Císařské povinné otisky stabilního katastru 1 : 2 880 - mapový list 1405-1_3
| url = https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/1634
| url = https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=ciom&idrastru=B2_a_6MS_1405-1_3&extent=1170.3740157480315,-2890.46062992126,8502.65748031496,580.9173228346456&link=ext
| datum vydání = 18251875
| datum přístupu = 20. 1. 20212023-09-10
}}</ref><ref>[http://vilemwalter.cz/mapy/ Doležalův situační plán města Brna 1:5 760 z roku 1858]</ref> Nejspíše Názvemjde Žlutýo kopecstarší je toto místo takto pojmenováno i v roce 2021pojmenování,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Flodrová
| jméno = Milena
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Názvy brněnských ulic, náměstí a jiných veřejných prostranství v proměnách času
| url =
| vydání =
| vydavatel = Šimon Ryšavý
| místo = Brno
| rok vydání = 2009
| počet stran = 342
| strany = 334
| isbn = 978-80-7354-073-9
| isbn2 =
| oclc =
}}</ref> snad podle barvy, jelikož v tiscích po polovině 19. století je používáno označení ''gelben Berg''.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Kundmachung
| periodikum = Brünner Zeitung
| datum vydání = 19541857-08-20
| číslo = 188
| strany = 1357
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:ace6d720-cc35-11e4-b880-005056825209?page=uuid:0e643d80-cc5e-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867&fulltext=%22gelbe%20berg%22
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Die Wasserleitungsprojecte
| periodikum = Brünner Zeitung
| datum vydání = 19541865-01-25
| číslo = 20
| strany = 79
| url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:d198af90-f03e-11e3-a012-005056825209?page=uuid:3b699330-f800-11e3-add3-001018b5eb5c&fulltext=%22gelbe%20berg%22
}}</ref> NaNázvem státníchŽlutý (civilních)kopec mapáchje ztoto téhožmísto obdobítakto pojmenováno (i v rocesoučasnosti (2021)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mapy.cz
| url = https://mapy.cz/s/hobecarufa
Řádek 124 ⟶ 142:
| url = http://lokality.geology.cz/3603
| datum přístupu = 2021-02-15
}}</ref> Na Žlutém kopci se také nacházel kamenolom označený jako ''Spielberger steinbruch'' (Špilberský kamenolom) a pole.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Froschmayer von Scheibenhof
| jméno = Ludwig
Řádek 166 ⟶ 184:
| isbn2 =
| oclc =
}}</ref> Podle geologické mapyNachází se na vrcholu kopce nacházízde oblast s výskytem drobnozrnného až střednězrnného [[Křemen|křemene]] a [[Plagioklas|plagioklasu]].<ref>[https://mapy.geology.cz/geo/?z=16&x=1846062.2615850486&y=6307632.728993365&l=GEOCR50_mobil_9756!0!1!2 Geovědní mapa na Geoology.cz]</ref> Pojmenování kopce nicméně vychází z některého ze starých topografických názvu návrší.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Flodrová
| jméno = Milena
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Názvy brněnských ulic, náměstí a jiných veřejných prostranství v proměnách času
| url =
| vydání =
| vydavatel = Šimon Ryšavý
| místo = Brno
| rok vydání = 2009
| počet stran = 342
| strany = 334
| isbn = 978-80-7354-073-9
| isbn2 =
| oclc =
}}</ref>
 
Během [[Obléhání Brna (1645)|obléhání Brna Švédy]] roku 1645 se na Kraví hoře a Žlutém kopci nacházely [[Opevnění|šance]]. Od roku 1655 stálo na obou kopcích několik pracháren (skladišť střeliva),<ref name=":02">{{Citace elektronického periodika