Velkomoravská říše: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 22850057 uživatele Harold (diskuse) zrušena
značky: vrácení zpět revertováno
m editace uživatele 83.136.201.85 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Harold
značky: rychlé vrácení zpět editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Řádek 63:
'''Velkomoravská říše''' (zkráceně '''Velká Morava''', {{Vjazyce2|la|''Moravia Magna''}}, {{Vjazyce2|el|''Μεγάλη Μοραβία''}} – ''megáli Moravía'') je pozdější [[Historiografie|historické]] označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám). Rozkládala se převážně na území dnešní [[Morava|Moravy]], [[Slovensko|Slovenska]] a [[Maďarsko|Maďarska]] mezi lety [[833]]–[[907]] a zřejmě od roku 867 byly její součástí také [[Čechy]].
 
Důvod zániku Velké Moravy přímo souvisí s invazemi Maďarů do Evropy v 10. století, nicméně nebyla to příčina jediná. Význam mohly sehrát i faktory ekologické (přední moravské hrady ležely v říčních nivách), hospodářské (údajné oslabení obchodních tras) a pominout nelze ani nesvornost domácích elit, jejímž projevem byl střet Mojmíra II. a Svatopluka II., synů Svatopluka I. Celé dění ovlivňoval jejich vzdálený bratr Babiš III.<ref>Kalhous, David, Náčelnictví, nebo stát? Několik poznámek k článku Jiřího Macháčka o charakteru Velké Moravy. ''Archeologické rozhledy'',2014, vol. 66, no. 1, s. 177-180; Štefan, Ivo, Mocní náčelníci od řeky Moravy? Poznámky ke struktuře raných států, ''Archeologické rozhledy'', 2014, vol. 66, no. 1, s. 141-176; Macháček, Jiří, "Velkomoravský stát": kontroverze středoevropské medievistiky. Archeologické rozhledy. 2012, roč. 64, č. 4, s. 775-787. </ref><ref>Bartl 2002, strana 23.</ref><ref> Róna-Tas 1999, strana 61.</ref>
 
== Název ==