Václav Prachner: Porovnání verzí

Dále opakovaně pracoval jako návrhář a formíř železné litiny pro železárny hraběte [[Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna|Rudolfa Vrbny]] v [[Komárov (okres Beroun)|Komárově]]-[[Hořovice|Hořovicích]]. Podle kresby svého učitele Josefa Berglera vytvořil dvě varianty pomníku [[Bitva u Chlumce (1813)|bitvy u Chlumce]] s antikizující sochou bohyně vítězství Niké (návrh 1829–1830, odlitek 1835). V září roku 1813 sňal posmrtnou masku francouzského generála a carského maršála [[Jean-Victor Moreau|Jeana Victora Moreaua]], po úmrtí na zranění z [[bitva u Drážďan|bitvy u Drážďan]] v [[Louny|Lounech]] veřejně vystaveného v Praze. Pro [[Kadaň]] vytvořil, asi nákladem ovdovělé baronky Josephiny von Zoph, náhrobky c.k. podmaršála barona [[Johann von Zoph|Johanna von Zoph]] i jejich syna, rytmistra Petra Josua von Zoph, zemřelých roku 1812 a 1820. Dále navrhl roku [[1825]] sochu na pomníku generála Hieronyma [[Hieronimus Colloredo-Mansfeld|Colloredo-Mansfelda]] ve [[Varvažov (Telnice)|Varvažově]] a roku [[1826]] náhrobek baronky Aloisie Schirndingerové v kapli sv. Jana Nepomuckého v [[Plandry|Plandrech]] u Jihlavy.

 

 

Nejznámější [[litina|litinový]] pomník vytvořil podle Berglerovy kresby pro pasovského [[Leopold Leonhard Raymund Thun-Hohenstein|biskupa Leopolda Thuna]] na [[Malostranský hřbitov|Malostranském hřbitově]] v [[Košíře|Košířích]]. Pro téhož objednavatele vytvořil také některé sochy v [[Cibulka (Košíře)|usedlosti Cibulka]] v Praze - Košířích. Jejich originály jsou zčásti vystaveny v [[Galerie hlavního města Prahy|Galerii hlavního města Prahy]] a zčásti v [[Lapidárium Národního muzea|Lapidáriu Národního muzea]] v Praze, kde je také figurální náhrobek Michaela Václava Kronesa z roku 1809, přenesený z [[Malostranský hřbitov|Malostranského hřbitova]] v Praze - Košířích, a náhrobní skulptura rodiny Kutzerovy z let 1814–1815, přenesená z [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovů]] v Praze.<ref>J.FAJT - L. SRŠEŇ, ''Lapidárium Národního muzea. Průvodce''. Praha 1993.</ref>