Poslední císař: Porovnání verzí

'''''Poslední císař''''' (v originále '''''The Last Emperor''''') je [[filmové drama]], na kterém spolupracovala [[Čína]], [[Itálie]], [[Spojené království]] a [[Francie]]. Film režíroval [[Bernardo Bertolucci]] a hlavními herci [[film]]ufilmu jsou [[John Lone]], [[Joan Chen]], [[Peter O'Toole]], [[Ruocheng Ying]], [[Victor Wong]], [[Dennis Dun]], [[Rjúiči Sakamoto]], [[Maggie Han]], [[Ric Young]], [[Vivian Wu]] a [[Čchen Kchaj-ke]]. Film měl [[Premiéra|premiéru]] v [[Spojené státy americké|USA]] [[18. listopad]]u [[1987 ve filmu|1987]]. Jako námět tohoto monumentálního filmového [[epos]]u si Bertolucci zvolil životní osudy posledního čínského [[císař]]e [[Pchu I|Pchu I.]] Za 24 miliony [[dolar]]ů výrobních nákladů a s devatenácti tisíci [[komparz]]isty, na neobyčejných lokacích a v dekoracích úchvatných barev, ale bez speciálních efektů a technických triků nebo skandálních sexuálních a krvavých scén vytvořil [[režisér]] filmový zážitekdílo, kterýkteré slavilslavilo úspěch v mezinárodním měřítku. Film získal celkově devět [[Oscar]]ů – [[Nejlepší film (Oscar)|Nejlepší film]], [[Nejlepší režie (Oscar)|Režie]], [[Nejlepší kamera (Oscar)|Kamera]], Výprava, [[Nejlepší kostýmy (Oscar)|Kostýmy]], [[Nejlepší střih (Oscar)|Střih]], Hudba, Zvuk a Scénář – A.

Od tří let byl [[Pchu I]] vládcem [[říše]]. Tento mocný chlapec, před nímž dospělí padají na kolena a jehož rozmary staví do pozoru celé houfy sloužících, nesmí jen jediné: opustit uzavřenou oblast [[Zakázané město|Zakázaného města]]. O čtyři roky později je [[monarchie]] svržena, ale život ve zdech paláce se téměř nemění. [[Sir]] [[Reginald Johnston]], [[učitel]] z [[Anglie]], však mladého muže vyučuje nejen v klasických školních předmětech. Pchu-i napodobuje západní názory a [[móda|módu]] – ustřihne si [[cop]], nosí niklové brýle, vyhodí [[eunuch]]y z paláce. Stejně jako předtím je však izolovaný od vnějšího světa a pouze tuší, že ve městě probíhají [[politika|politické]] nepokoje. Vzbouřené oddíly jej v roce [[1924]] vyženou ze Zakázaného města. Pchu-i uprchne do [[Tchien-ťin]]u a žije zde životem [[playboy]]e, než jej [[Japonsko|Japonci]], kteří v roce [[1931]] obsadí severovýchod Číny, ustanoví císařem [[Loutkový stát|loutkového státu]] [[Mandžukuo|Mančukuo]]. Je ovšem opět vládcem bez skutečné moci. Koncem války upadne do [[Sovětský svaz|sovětského]] [[Válečné zajetí|válečného zajetí]] a je převezen do [[Čína|komunistické Číny]]. Deset let je Pchu-i "převychováván"„převychováván“ ve vězení, potom se poprvé v životě stává "„[[Svoboda|svobodným]] mužem"mužem“. Oblečen do nenápadného šedého obleku, jaký mají i ostatní pracující, je zaměstnán jako [[zahradník]]. Už pro něj neplatí žádná [[Privilegium|privilegia]] – aby si v paláci mohl prohlédnout trůn, na němž kdysi seděl, musí si jako každý jiný turista koupit vstupenku.

S výjimkou [[Japonsko|Japonska]], kde měly být scény z období okupace nejprve vystřiženy, nevyvolal ''Poslední císař'' žádné politické diskuse. Jako okázalý výpravný film, jenž hýří vynikajícími obrazy a díky postavě moudrého Angličana Johnstona získává i lehce [[Kolonialismus|kolonialistický]] nádech, měl na Západě úspěch, který nikdo nezpochybňoval. Devět [[Oscar]]ů signalizovalo, že [[filmový průmysl]] přijal Bertolucciho dílo za své. Verze, zpracovaná pro televizi do několika dílů, všude dosáhla vysoké sledovanosti a film mohl být bez problémů promítán i v [[Čína|Čínské lidové republice]]. Teprve po letech ukázaly filmy čínských režisérů [[Čchen Kchaj-ke|Čchena Kchaj-ke]], který hraje ve filmu malou roli, a [[Čang I-mou|Čanga I-mou]] také návštěvníkům kin na Západě nepřikrášlený, podstatně realističtější obraz [[kulturní revoluce]].

* [[1987]] [[Oscar za nejlepší kameru]] ([[Vittorio Storaro]])

* [[1987]] [[Oscar za nejlepší kostýmy]] ([[James Acheson]])

* [[1987]] [[Oscar za nejlepší střih]] ([[Gabriella Cristiani]])

* Eva Hrozková, ''Poslední Císař'', [[Film a doba]], č.5/1989

* [[Pauline KaelKaelová]], ''The Last Emperor'', For Keeps, [[New York]], 1994

* ''Poslední císař'', [[Filmový přehled]], č.3/1989

{{Oscar - nejlepší film 1981-2000}}