Verze z 31. 10. 2022, 17:49 editovat Xyzabec (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 14 928 editací verze 21818136 uživatele 78.45.40.248 (diskuse) zrušena, asi experiment značka: vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 11. 2022, 17:46 editovat zrušit editaci Veldík (diskuse \| příspěvky) 133 editací m →‎Vznik, vývoj a zánik: upřesnění textu značky: revertováno editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 56: Smlouva byla uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce [[1962]] a [[13. září]] [[1968]] ji na protest proti invazi armád pěti členských zemí do Československa vypověděla. Invaze se nezúčastnilo rovněž Rumunsko. V květnu [[1985]] byla smlouva prodloužena o dalších 20 let,. ~~avšak~~Po ~~po [[Pád komunismu v Evropě\|~~rozpadu ~~sovětského~~Sovětského ~~impéria]] a~~svazu [[Znovusjednocení Německa\|a po zániku NDR,]] byla rozpuštěna. Nejprve bylo [[25. únor]]a [[1991]] na mimořádné schůzce Politického poradního výboru v [[Budapešť\|Budapešti]] rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy.<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení1 = Korcová \| jméno1 = Lucie Řádek 81: [[Soubor:NATO und Warschauer Pakt - Truppenstärke - (1973).png\|náhled\|Státy Varšavské smlouvy a NATO (bez USA a Kanady) v roce 1973, včetně statistiky počtu ozbrojených sil.]] Cílem Varšavské smlouvy bylo podřídit armády členských států sovětskému velení, legitimizovat pobyt sovětských vojsk na území některých členských států, koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu k [[Severoatlantická aliance\|severoatlantickému paktu]] NATO podobně tak, jak byla a je rozmístěná armáda USA v západní Evropě. Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. V praxi však direktivy Spojenému velení a štábu Spojených ozbrojených sil přicházely z [[Moskevský Kreml\|Kremlu]]. Velení sídlilo v [[Moskva\|Moskvě]] a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. Otázky strategie a taktiky v obecné rovině neřešilo velení a štáb spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy, nýbrž generální štáb sovětských ozbrojených sil. Jediná vojenská operace ~~všech~~šesti ~~členů~~států Varšavské smlouvy (mimo Rumunska a Albánie) byla [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa\|invaze vojsk]] do Československa 21. srpna 1968. Po uzaření Smlouvy mezi Československem a Sovětským svazem, bylo na území Československa od r. 1968 do r. 1991, umístěno 75tis. vojáků Sovětského svazu, vč. techniky. Demonstrace připravenosti a síly byla prováděna lokálnímí i mezinárodními cvičeními, zejména ve státech sousedících se zeměmi NATO. Stručný výčet: Vitr 1962, Družba 1968, Taran 1970, Družba 1979, Družba 1982, Štít 1984 (největší - cca 60.000 vojáků), Družba 1986, Družba 1989. Varšavská smlouva ~~se navenek tvářila jako~~byla obranný pakt,. ~~ale v~~V dochovaných operačních plánech se ale počítalo, v případě útoku ze strany NATO, s jeho rychlou likvidací ~~útoku~~a ~~NATO~~v apřípadě nutnosti i s následným obsazením západní Evropy ~~během několika týdnů~~.<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = \| titul = Před 60 lety vznikla Varšavská smlouva. Původně jen „naoko“

Varšavská smlouva: Porovnání verzí