Konotace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v2.04 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Komunikace, Ogden, Richards; k opravě odkazy - Adresát, Asociace, Atribut, Expresivita, Optimalizace, Parametr, Subjektivita, Transformace, Výraz / Opraveno pomocí WP:WCW (Reference s interpunkcí - Opravy pravopisu a typografie - Nalezen tag <nowiki>) |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1:
'''Konotace'''
== Konotace a lidská komunikace ==
Konotace těsně souvisí s lidskou [[Sociální komunikace|komunikací]]<ref>DeVito, J. A.: ''Základy mezilidské komunikace. ‘‘ ''</ref>
a je nepostradatelnou součástí komunikačního řetězce. Konotací se rozumí [[Vágnost|vágní]] (tj. mlhavé, rozmazané, neurčité), subjektivně a [[Emoce|emocionálně]] zabarvené přiřazení významu dané jazykové konstrukci (např. slovu, větě) použitého sdělovacího jazyka příjemcem zprávy – [[adresát]]em. === Konotace – sémantika ===
Řádek 44 ⟶ 45:
Obr. 1.
==
===
Úvahy některých badatelů, že konotace vedle základního významu přiřazuje jazykové konstrukci další podružné významy, je třeba vysvětlit. Tito badatelé se domnívají, že jistý význam je totožný pro všechny komunikující, že je ostrý, nikoli vágní, a časově neměnný. Není tomu tak. Všechny významy, které jistý člověk zvykově přiřazuje dané jazykové konstrukci, jsou konotativní, tvoří spojitou množinu nekonečně mnoha významů. Je to proto, že významy jsou vágní, vždy emocionálně zabarvené a v čase neustále posunované emocemi, jsou nahodile se měnící – [[Fluktuace|fluktuující]]. Tyto fluktuace můžeme chápat jako [[sémantický šum]].
Žádný člověk není schopen se vrátit přesně k tomu významu, který před okamžikem měl na mysli. Některou z metod [[sémantický diferenciál|sémantického diferenciálu]] bychom mohli, v rámci jisté pokusné skupiny lidí, zjistit dominující význam přiřazený dané jazykové konstrukci během experimentu. Kdybychom tedy pokus se stejnou skupinou záhy zopakovali, výsledky by byly poněkud jiné. Pokud bychom zmíněný experiment prováděli s jediným člověkem, mohli bychom dojít k rozložení hustoty pravděpodobnosti jeho vlastní množiny významů, které on přiřazuje dané jazykové konstrukci v různých časových okamžicích. Každý člověk má tuto množinu významů trochu posunutou, ale jen tak, aby v ní byl schopen najít význam, který mu jeho bližní sděluje. Je třeba si uvědomit, že člověk pro svoji činnost s úspěchem používá kognitivních modelů, které není schopen sdělit. Jsou to ty, které není schopen přetransformovat ze svých vágních a emocionálních představ a pocitů – vnitropsychických jazyků, do komunikačního jazyka. Nyní můžeme dojít k definici pojmu konotace, bude to souhrn výše vyřčeného.
=== Definice
'''Konotace je zobrazení přiřazující dané jazykové konstrukci (formě, syntaktické složce) vnitropsychický kognitivní model – význam (jako nekonečnou spojitou množinu jeho neustále fluktuujících variací).'''
Řádek 79 ⟶ 80:
Ve srovnání se znalostmi získanými přirozeným poznáním je v exaktních vědách veškeré nesdělitelné znalosti nutno oželet. Je možno použít jen znalosti sdělitelné, a to sdělitelné exaktně, které je (každý v oboru vzdělaný) adresát schopen přijmout s naprosto [[Identita (matematika)|identickým]] významem. Tím se ovšem použitelnost metod exaktních věd pro poznání a popis reálného světa velice zužuje, ovšem tyto metody poskytují člověku nejdůvěryhodnější poznání. Diskrétní filtr poznání velice omezuje oblast poznání. '''Filtr vágnosti umožňuje vágně znát mnohé, diskrétní filtr umožňuje exaktně znát nemnohé.'''
==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Denotace]]
* [[Extenze]]
* [[Intenze]]
=== Literatura ===
* DeVito, J. A.: ''Základy mezilidské komunikace.'' 6. vydání. Praha: Grada, 2008. 502 s.
* Křemen, J.: ''Notes on Vagueness of Knowledge: Fuzzy Tools''. In: Acta Polytechnica, Vol. 39, No 4, CTU Prague, 1999, pp. 81– 91.
Řádek 91 ⟶ 97:
* Russell B.: ''Vagueness.'' In: The Australasian Journal of Psychology and Philosophy 1, June 1923, pp. 84--92.
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
| |||