Parametr

rozcestník na projektech Wikimedia

Parametr je nějaká veličina či jejich soubor, charakterizující stav, jev nebo proces. Používá se v mnoha významech:

Z hlediska popisu reálného světa metodou exaktní vědy, lze odlišit veličinu a parametr zaprvé z hlediska provázanosti s ostatními veličinami, zadruhé z hlediska věcného významu [1].Veličiny, které tvoří složky popisu daného jevu označme Y1,Y2, ....Yr. Pokud je jev vyvolán či ovlivněn vnějškovým působením, a toto lze zjistit nebo experimentálně ovládat, pak veličiny, pomocí nichž se vnějškové působení děje, označujeme jako podněty či vstupní veličiny a považujeme je za příčiny vyvolaných změn daného jevu. Veličiny Y1,Y2, ....Yr závisejí vzájemně na sobě (jsou vzájemně provázané – důsledek principu akce a reakce složek jevu v reálném světě), závisejí na vstupních veličinách, a na parametrech. Parametr nezávisí na žádné z veličin Y1,Y2, ....Yr. Můžeme ho z hlediska provázanosti veličin považovat za degenerovanou veličinu. Z věcného hlediska parametry často reprezentují vlastnosti hmotného prostředí, které se mohou měnit v závislosti na čase a prostoru, teplotě, vlhkosti atp., avšak tyto změny nejsou nijak závislé na veličinách Y1,Y2, ....Yr.

Parametr může být změněn na veličinu (popis jevu rozšířen), jestliže do vztahů popisujících daný jev zahrneme rozšiřující poznatek, odhalující závislost dosavadního parametru na některé z veličin Y1,Y2, ....Yr. Jako příklad můžeme uvést elektrický obvod, obsahují kapacitor, u něhož sledujeme změnu kapacity v závislosti na teplotě. Změna kapacity je součástí studovaného komplexnějšího jevu, např. stability frekvence oscilátoru, jehož je elektrický obvod, včetně dotyčného kapacitoru, součástí. Jsou dvě možnosti: Kapacitor experimentátor zahřívá přidaným zdrojem tepla (z hlediska oscilátoru vnějším zdrojem) a pro každou změřenou teplotu kapacitoru, změří jeho kapacitu, či frekvenci oscilátoru. V tomto případě je teplota kapacitoru chápána jako parametr. Druhá možnost je, že místo přidaného (vnějšího) zdroje tepla uvažujeme zdroj tepla, který je součástí obvodu oscilátoru (teplo vzniká činností elektrického obvodu), např., některého z aktivních prvků (tranzistorů, diod ...), nebo pasivních rezistorů, dialektrických ztrát kapacitorů apod. Pokud se dá nalézt zákonitost přenosu tepla z takového zdroje na kapacitor, rozšíří se popis daného jevu o tuto nově zahrnutou složku (zákonitost) uplatňující se v popisu jevu, a teplota bude závislá na některé z veličin Yi. Teplota kapacitoru nebude nyní parametrem ale plnohodnotnou veličinou. Je tedy zřejmé, jak vykonat opačný přechod. Pokud zákonitost ohřevu kapacitoru vnitřním zdrojem oscilátoru „přetneme“ a vezmeme do svých rukou (vyjmeme z působnosti vnitřních jevů), degenerujeme dotyčnou veličinu na parametr.

ReferenceEditovat

  1. Křemen, J.: Spojitý dynamický systém a jeho simulace na počítači . SNTL, Praha 1981