Exilová periodika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
již není subpahýlem, šablonu Šablona:Subpahýl odebírám; článek je ovšem napsán dosti zmatečně, není mi jasné, o čem přesně má pojednávat, proto navrhuji ho buď přesunout na vhodnější název, nebo rozdělit na dva články nebo globalizovat |
doplnění značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
{{Globalizovat}}
'''Exilová periodika''' jsou [[Tiskovina|tiskoviny]], jež jsou vydávány v [[zahraničí]] v komunitě lidí, kteří opustili z politických, náboženských či jiných důvodů svou [[vlast]] a žijí v [[Exil|exilu]]. Tato [[Periodikum|periodika]] jsou svým zaměřením, velikostí nákladu či periodicitou velmi různorodá. Informace, které přinášejí, bývají určeny pro krajany v hostitelských zemích, ale nezřídka bývají určeny a dopravovány ke čtenářům ve vlasti. Exilová periodika většinou vycházejí v [[Mateřský jazyk|mateřském jazyce]], ale bývají psána i v jazyce hostitelské země. Z hlediska jejich povahy chybí pro celosvětový přehled věrohodné zdroje a informace.
'''Exilová periodika''' Čechů a Slováků se nacházejí na různých místech v různých částech světa. Pro jejich výzkum bylo v roce 1993 založeno [[Centrum pro československá exilová studia]] při [[Filozofická fakulta Univerzity Palackého|Filozofické fakultě Univerzity Palackého]] v [[Olomouc|Olomouci]], při kterém je budován archiv československého exilu.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
== Češi a Slováci ==
▲
| titul = Centrum pro československá exilová studia
| periodikum = Katedra historie
Řádek 16 ⟶ 19:
| datum přístupu = 2022-06-16
| jazyk = cs-CZ
}}</ref> V roce 1999 byla knihovnou vydána stejnojmenná publikace: '''Exilová periodika'''. ''Katalog periodik českého a slovenského exilu a krajanských tisků vydávaných po roce 1945''. Knihu sepsali: Lucie Formanová, [[Jiří Gruntorád|Jiří Gruntorád]] a [[Michal Přibáň]]. Tento katalog je dostupný online a obsahuje 1086 hesel
| příjmení = Formanová
| jméno = Lucie
Řádek 32 ⟶ 35:
| isbn2 = 978-80-85996-24-1
| oclc = 45422257
}}</ref> ale v roce 2022 se v knihovně nacházelo už 1350 titulů trvale dohledávaných exilových tiskovin. Sbírka exilových periodik knihovny Libri prohibiti je od roku 2013 zapsána v [[Paměť světa|Paměti světa]] v programu [[UNESCO]].<ref>''Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day'', Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. [[International Standard Book Number|ISBN]] [[Speciální:Zdroje knih/978-92-3-1042-37-9|978-92-3-1042-37-9]]</ref>
== Jiné národy ==
* Ve [[Slovanská knihovna|Slovanské knihovně]] se nachází sbírka periodik shromážděná Ruským zahraničním historickým archivem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sbírka periodik Slovanské knihovny —
| periodikum = text.nkp.cz
| url = https://text.nkp.cz/slovanska-knihovna/zakladni-informace/knihovni-fond/periodika
| datum přístupu = 2022-06-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruský zahraniční historický archiv – sbírka provozních dokumentů {{!}} Speciální sbírky Slovanské knihovny
| periodikum = sbirkysk.nkp.cz
| url = https://sbirkysk.nkp.cz/index.php?page=sbirky&id=22
| datum přístupu = 2022-06-24
}}</ref> Zachycuje v originále i v překladech produkci ruské, ukrajinské a běloruské [[emigrace]] z let 1918–45, která byla vydávána na území [[Československo|Československa]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace v Československu 1918-45
| periodikum = scriptum.cz
| url = http://scriptum.cz/cs/periodika/prace-ruske-ukrajinske-a-beloruske-emigrace-v-ceskoslovensku-1918-45
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-06-24
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rachůnková
| jméno = Zdeňka
| příjmení2 = Řeháková
| jméno2 = Michaela
| titul = Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace v Československu 1918-45
| vydání = 1
| vydavatel = Bibliografie Slovanské knihovny
| rok vydání = 1996
| isbn = 80-7050-246-0
}}</ref> Tato sbírka je, stejně jako sbírka z knihovy Libri prohibiti, zapsána v registru Paměti světa.
* Z [[Polsko|polských]] exiových periodik je nejznámější měsíčník ''Kultura,'' polsky [[Kultura (miesięcznik)]], který vycházel v letech 1947–2000 zprvu v [[Řím|Římě]] a od roku 1948 v [[Paříž|Paříži.]]<ref>Iwona Hofman (opr.), ''Kultura paryska. Twórcy, dzieło, recepcja'', Wydawnictwo UMCS, 2007, <nowiki>ISBN 978-83-227-2697-6</nowiki>.</ref> V knihovně Libri Prohibiti se nachází (rok 2022) jen 36 titulů polských exilových periodik, což je jen malý zlomek polské produkce.
* [[Německá demokratická republika]] exilová periodika nemá.
== Odkazy ==
| |||