Člověk moudrý: Porovnání verzí

'''Člověk moudrý''' nebo '''rozumný''' (''Homo sapiens'') je jediným žijícím druhem rodu ''[[Člověk|Homo]]''. Někdy se k tomuto druhu ovšem kromě člověka současného typu zařazuje ještě [[Neandertálec|neandertálský člověk]]. Pak je člověk současného typu nazýván ''Homo sapiens sapiens'' a neandrtálec nazýván ''Homo sapiens neanderthalensis''. Je pro něj charakteristické vertikální držení těla, rozumová [[inteligence]] a schopnost [[řeč|mluvit]]. Člověk je rovněž [[bytost]], která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a [[Kultura|kultury]].

Samec člověka se nazývá [[muž]], samice [[žena]], mládě člověka [[dítě]].

}}</ref><ref name="#1">{{Citace monografie

| počet stran = 479 stran

Jedním z prvních zástupců zmíněné lidské linie byl ''[[Sahelanthropus tchadensis|]]''Sahelanthropus tchadensis'']], který se objevil v [[miocén]]u nedlouho po oddělení lidské a šimpanzí linie. Po něm jsou z miocenního [[Paleontologie|paleontologického]] záznamu známi ještě ''[[Orrorin tugenensis]]'' a ''[[Ardipithecus|Ardipithecus ramidus]]''.

V pliocénu se na scéně, kromě málo známého druhu ''[[Kenyanthropus platyops|]]''Kenyanthropus platyops'']], objevují [[australopitékové]]. V současnosti jich vědci rozlišují deset druhů: ''[[Paranthropus aethiopicus|A. aethiopicus]]'', ''[[Australopithecus afarensis|A. afarensis]]'', ''[[Australopithecus africanus|A. africanus]]'', ''[[Australopithecus anamensis|A. anamensis]]'', ''[[Australopithecus bahrelghazali|A. bahrelghazali]]'', ''[[Paranthropus boisei|A. boisei]]'', [[Australopithecus#Deyiremeda|''A. deyiremeda'']], ''[[Australopithecus garhi|A. garhi]]'', ''[[Paranthropus robustus|A. robustus]]'', ''[[Australopithecus sediba|A. sediba]]''. Hlavní část svého vývoje prodělali na počátku [[Čtvrtohory|kvartéru]], netušíme však, který zástupce rodu ''[[Australopithecus]]'' dal vzniknout prvním příslušníkům rodu [[Člověk|''Homo'']].

Prvními zástupci rodu ''Homo'' byli před cca 2,5 miliony let druhy ''[[Homo habilis]]'' a ''[[Homo rudolfensis]]'', které vykazovaly ještě řadu primitivních znaků. Posléze se objevuje již pokročilejší druh ''[[Homo ergaster]]'', snad potomek některého z dvojice prvních druhů, který jako první lidský předek opustí v době před 2 miliony let Afriku a na [[Blízký východ|Předním východě]] dá vzniknout známému druhu ''[[Homo erectus|]]''Homo erectus'']], který už mj. [[Ovládnutí ohně prvními lidmi|ovládal oheň]]. Ten se následně rozšíří zpět do Afriky, ale také do většiny [[Eurasie]] a pronikne rovněž na ostrovy, kde se z něj vyvinou trpasličí formy ''[[Homo floresiensis|]]''Homo floresiensis'']] a ''[[Homo luzonensis]]''. Další objevené lidské druhy, africký ''[[Homo naledi]]'' a evropský ''[[Homo antecessor]]'', jsou známy jen z několika nálezů.

V [[Evropa|Evropě]] se před 600 tisíci lety objevuje ''[[Homo heidelbergensis|]]''Homo heidelbergensis'']] a v Africe před 300 tisíci lety ''[[Homo rhodesiensis|]]''Homo rhodesiensis'']], což jsou nejspíše další potomci ''Homo erectus''. První je považován za předka nejdéle známého fosilního druhu člověka ''[[Neandertálec|Homo neanderthalensis]]'' a také dosud málo známých [[Denisované|denisovanů]], druhý z nich je možná mateřským druhem současného ''[[Homo sapiens|]]''Homo sapiens'']], o němž pojednává tento článek. ''Homo sapiens'' se vyvinul před 200 tisíci lety (a možná dokonce i dříve) ve [[Východní Afrika|východní Africe]], odkud se později v několika vlnách [[Osídlování Země|rozšířil]] do zbytku světa. Tato teorie vzniku současných populací ''Homo sapiens'' v Africe nese název ''Out-of-Africa''. Dnes je nejčastěji uznávána její upravená podoba (někdy označovaná jako ''teorie difuzní vlny''), která připouští, že náš druh se v Eurasii křížil s dalšími druhy lidí, které se zde již vyskytovaly, čímž se do [[genom]]u současných lidí dostaly také některé geny od [[Neandertálec|neandertálců]], [[Denisované|děnisovanů]], ''[[Homo heidelbergensis|]]''Homo, heidelbergensis'']], [[Homo erectus|]]''Homo erectus'']] i takzvaných [[Homo floresiensis|hobitů]].

=== Šíření člověka z Afriky<ref name="#1"/><ref>{{Citace monografieelektronického periodika

''Homo sapiens'' se vyvinul v období před 200 000 lety ve [[Východní Afrika|východní Africe]] nejspíš z druhu ''[[Homo rhodesiensis]]''. Nejstarší příslušníci ''Homo sapiens'' jsou reprezentováni například nálezy od [[Etiopie|etiopské]] řeky [[Omo]], které jsou alespoň 230 000 let staré,.<ref>https://phys.org/news/2022-01-earliest-human-eastern-africa-dated.html - Earliest human remains in eastern Africa dated to more than 230,000 years ago</ref> i když některéNěkteré [[Severní Afrika|severoafrické]] fosilie řazené k ''Homo sapiens'' jsou údajně staré až 300 000 let.<ref>http://news.nationalgeographic.com/news/2008/12/081203-homo-sapien-missions.html</ref><ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2145084-prvni-lide-vznikli-o-100-000-let-drive-nez-vedci-tusili-pravdu-ukazal-nalez-z-maroka První lidé vznikli o 100 000 let dříve, než vědci tušili. Pravdu ukázal nález z Maroka]. Česká televize. 8. června 2017.</ref> Dřívevšak bylyukazují, nejstaršíže africképředstavy nálezy vyčleňoványo do samostatného poddruhuvzniku ''[[HomoH. sapiens idaltu]]'' a jeho prvotním šíření po africkém kontinentu musí být přehodnoceny.<ref>{{Citace elektronického periodika

Asi před 140 000 lety žila v Africe žena označovaná jako [[mitochondriální Eva]], která je posledním společným předkem všech současných lidí v mateřské linii. Od Evy se vývoj lidstva ubíral dvěma směry, jako sesterskou skupiny všech ostatních lidí označujeme jihoafrické [[Khoisanové|Khoisany]], kteří se vyznačují řadou velmi původních znaků a bývají označováni jako tzv. [[Kapoidní rasa|'''[[kapoidní rasa]]''']].

Nejprve (před 110 000 lety) však tyto populace pokračovaly podél [[Nil]]u na sever, čímž překročily [[Sahara|Saharu]] a pronikly před 90 000 lety do oblasti [[Blízký východ|Předního východu]], kde se střetli s [[Neandertálec|neandertálci]], avšak v důsledku zhoršení klimatických podmínek nebyla nakonec tato migrační vlna úspěšná. Ostatky těchto migrantů nalezené na území [[Izrael|Izraele]]e byly dříve označovány jako samostatný poddruh ''[[Homo sapiens palestinus]]''.<ref>https://phys.org/news/2018-04-human-migration-africa-geographically-widespread.html - First human migration out of Africa more geographically widespread than previously thought</ref><ref>https://phys.org/news/2018-01-scientists-oldest-modern-human-fossil.html - Scientists discover oldest known modern human fossil outside of Africa</ref>

Úspěšné migrace z Afriky se lidstvo dočkalo až před 80 000 lety, kdy některé populace překročily úžinu [[Bab-al-Mandab]] a pokračovaly podél jižního pobřeží Asie na východ, kde se střetly s ''[[Homo erectus]]'' a ''[[Homo floresiensis|]]''Homo floresiensis'']]. Šíření této tzv. pobřežní linie před 74 000 lety načas zastavil [[Tobská katastrofa|výbuch supervulkánu Toba na Sumatře]]. Poté, co se stavy populací opět stabilizovaly, rozdělili se migranti v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] do dvou linií. První si osvojila výrobu plavidel a námořní plavbu, což jí umožnilo před 45 000 lety kolonizovat [[Austrálie (kontinent)|Austrálii]], [[Nová Guinea|Novou Guineu]] a [[Melanésie|melanéská souostroví]]. V této době hovoříme o vzniku [[Australoidní rasa|'''australoidní rasy''']], která zahrnuje nejen obyvatele Austrálie a přilehlých ostrovů, ale také [[Jižní Asie|jihoasijské]] [[Drávidové|Drávidy]] a [[Negritové|Negrity]]. Druhá větev pobřežních migrantů se vydala na sever, kde před 63 000 lety osídlila oblast dnešní [[Čína|Číny]] a dala vzniknout [[Mongoloidní rasa|'''mongoloidní rase''']].

Vrátíme-li se zpět do Afriky, zjistíme, že před 50 000 vykročil do [[Eurasie]] i zbytek lidí s [[Haploskupina L3 (mtDNA)|haploskupinou L3 mtDNA]]. Tento exodus však proběhl přes [[Sinajský poloostrov]] a v oblasti [[Blízký východ|Předního východu]] došlo k utvoření [[Europoidní rasa|'''europoidní rasy''']]. Část těchto migrantů se vydala směrem do centrální Asie a obsadila oblasti [[Sibiř]]e, [[střední Asie]], [[Korejský poloostrov]] i [[Japonsko]], kde se setkali s [[Mongoloidní rasa|mongoloidy]], jimiž byli nakonec asimilováni. Druhá část europoidních migrantů byla úspěšnější, obsadila [[Arabský poloostrov]] a [[Indie|Indii]], odkud vytlačila přežívající příslušníky první migrace, a následně obsadila zpětně také [[Severní Afrika|sever Afriky]]. Třetí část migrantů pokračovala přes [[Kavkaz]] dále do [[Evropa|Evropy]], kde se střetla s ''[[Homo heidelbergensis|]]''Homo heidelbergensis'']] a [[Neandertálec|neandertálci]], s nimiž se úspěšně křížila. Dříve byly nálezy archaických ''Homo sapiens'' v Evropě označovány jako zvláštní poddruh ''[[Kromaňonci|H. s. cromagnonensis]]''.

V současnosti obývá naši planetu jediný lidský druh – ''Homo sapiens''. [[Neandertálec|Neadertálci]] i [[denisované]] vyhynuli asi před 35 000 lety a nejpozději před 13 000 lety je následoval také trpasličí ''[[Homo floresiensis|]]''Homo floresiensis'']]. Názory o přežívání hobitů do [[novověk]]u nejsou patřičně podloženy, avšak nelze vyloučit vliv tohoto druhu na vznik domorodých zkazek o mytických tvorech známých pod jmény [[Orang Pendek]] a [[Ebu Gogo]].

Často zmiňovaná je '''[[neolitická revoluce]]''', která začala před 10 tisíci lety v oblasti [[Úrodný půlměsíc|úrodného půlměsíce]], odkud se posléze šířila do dalších oblastí. Jde o přechod od [[Lovci a sběrači|lovecko-sběračského stylu života]] k usedlému zemědělství. Je spojena s [[Domestikace|domestikací]] prvních zvířat a [[Domestikace rostlin|zušlechťováním]] planých rostlin. Proces tzv. [[neolitizace]] nezasáhl například některé národy, například jihoafrické [[Sanové|Sany]].

}} {{cs}}</ref>, přestože průměrně disponovaní jedinci vyvinou spíše jen rychlost kolem 28,4 &nbsp;km/h <ref>Sellers, W. I. & Manning, P. L. (2007). "Estimating dinosaur maximum running speeds using evolutionary robotics". ''Proc. R. Soc. B. The Royal Society.'' '''274''' (1626): 2711–6. doi:[http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/274/1626/2711 10.1098/rspb.2007.0846]</ref><ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www.savci.upol.cz/teorie/rychlost.htm| titul = Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie| jméno=Marek| příjmení=Bryl| jméno2=Tomáš| příjmení2=Matyáštík| vydavatel=Univerzita Palackého, upol.cz| rok=1998-2005}}</ref>

* člověk''Člověk dnešního typu'':

Lidská [[jaderná DNA]], která se skládá v haploidním stavu z 3,2 miliardy párů [[nukleová báze|bází]] (tedy 3,2 Gbp) a obsahuje 20–25 tisíc genů, což je mimochodem počet genů srovnatelný například s [[hlístice|hlísticí]] ''[[Háďátko obecné|Caenorhabditis elegans]]''.<ref name="genetics">{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.wormbase.org/wiki/index.php/WS205{{Nedostupný zdroj|datum přístupu=2009-09-22 |url archivu=https://archive.today/20131128221446/http://wiki.wormbase.org/index.php/WS205 |datum archivace=2013-11-28 }}</ref> Některé prameny udávají pouhých 18&nbsp;000 genů.<ref name="piechart">Pie chart human genome; http://www.pantherdb.org/chart/summary/pantherChart.jsp?filterLevel=1&chartType=1&listType=1&type=1&species=human&filter=NP</ref> Jaderný genom je rozeset po 23 párech [[chromozom]]ů, z toho jeden pár je představován [[pohlavní chromozom|pohlavními chromozomy]] [[chromozom X|X]] a [[chromozom Y|Y]]. Samotné geny kódující [[Bílkovina|bílkoviny]] však tvoří pouhých 1,5% genomu, zbytek představují buď geny kódující různé druhy [[RNA]], nebo různé [[regulační sekvence]], [[intron]]y a tzv. [[Nekódující DNA|junk DNA]] („odpadní“ DNA) bez známé funkce.<ref name="IHSGC2001">{{Citace periodika
| autor = International Human Genome Sequencing Consortium
| titul = Initial sequencing and analysis of the human genome.
| periodikum = Nature
| ročník = 409
| číslo = 6822
| strany = 860–921 | rok = 2001
| pmid = 11237011
| doi = 10.1038/35057062}} [http://www.nature.com/nature/journal/v409/n6822/full/409860a0.html]</ref>