Řadová číslovka: Porovnání verzí

'''Řadová číslovka''' je [[číslovka]], která vyjadřuje pozici objektu v řadě, tzn. označujeoznačují pořadí (odpověď na otázku ''kolikátý?''), tedy např. ''první, druhý, třetí, čtvrtý, stý, několikátý…'' Tímto způsobem se každému prvku řady přidělí [[přirozené číslo]], které slouží jako jeho index a ukazuje, jak „daleko“ od počátku řady prvek leží. Řadové číslovky gramaticky zpravidla fungují jako [[přídavné jméno]] („osmý“).

Řadové číslovky se v češtině zpravidla tvoří přidáním přípony -ý (případně -í) k základní číslovce, resp. k jejímu kmeni. U číslovek končících v základním tvaru na -et neob -ět se přitom hláska a písmeno „e“ mění v „á“. Řadové číslovky první (prvý), druhý, třetí a čtvrtý se z tohoto hlediska jeví jako nepravidelné. Od slov typu milion či bilion se řadová číslovka tvoří příponou -tý, obdobně i od čísla nula (nultý).<ref name="Sedláček" /> O číslovce „miliarda“ František Trávníček i další autoři psali, že k ní řadová číslovka neexistuje, a Trávníček dovozoval, že správně utvořená by zněla „miliardý“,<ref>František Trávníček: ''Mluvnice spisovné češtiny II'', 1951, s. 1187</ref><ref> I. Poldauf, K. Šprunk: ''Čeština jazyk cizí'', 1968, s. 132.</ref> řada slovníků však uvádí jako správný tvar „miliardtý“.<ref name="Sedláček">Miloslav Sedláček: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5604 K tvoření číslovek řadových], Naše řeč, ročník 55 (1972), číslo 1, s. 48-49</ref>

Je-li základní číslovka tvořena více slovy, do tvaru řadové číslovky se upravují všechna slova (152. = „stý padesátý druhý“, 215. = „dvoustý patnáctý“, 368. = „třístý šedesátý osmý“), řadové číslovky pro rovné stovky od 200 do 900 však mají podobu složenin (čtyřstý, devítistý), taková složenina je možná u pro rovné stovky od 1100 do 1900 (devatenáctistý), obdobně se počítá i v tisících (dvoutisící, pětadvacetitisící nebo dvacetipětitisící, stotisící), v některých případech ve více možných variantách (dvěstětisící, třistatisící, čtyřistatisící i dvousettisící, třísettisící, čtyřsettisící), a v milionech (desetimiliontý). <ref name="Sedláček" /> Je možný i druhý typ tvoření číslovek řadových, kde se číslovka vyjadřující stovky ponechává spřažená s číslovkou vyjadřující desítky nebo jednotky, např. stoprvní, stodvanáctý, stodvacátý, dvěstěpadesátý.<ref name="Sedláček" /> Je možná i řada dalších variant, například 152. = „stý dvaapadesátý“ nebo „stodvaapadesátý“.<ref name="Sedláček" />

Při použití [[Číslice|číslic]] se řadové číslovky vyznačují doplněnou [[Tečka|tečkou]]: ''13. den, 20. místo, Karel IV.'' atd.''. Zápis číslicí v češtině a slovenštině reprezentuje číslovku ve všech jejích pádech, tj. při skloňování se před tečku ani za tečku žádná pádová koncovka nepřipisuje. Nahrazovat tečku v zápise koncovkou řadové číslovky připojenou za číslo, ať už se spojovníkem nebo bez spojovníku, je v češtině považováno za chybné.

Pravopisnými pravidly pro tento typ výrazů se zabýval Ondřej Hausenblas v časopise Naše řeč v roce 1998. Pravidla pravopisu z roku 1993 připouštěla u nižších čísel dvě varianty (poprvé i po prvé, podruhé i po druhé, pokaždé i po každé), avšak tvary pro vyšší čísla se explicitně nezabývají. Tvary ''podvacáté, potřicátéprvé, pošedesátéosmé'' psané dohromady by podle Hausenblase byly nejen „divné“, ale opravdu by nevyhovovaly Pravidlům, která podle něj částečné psaní dohromady připouštějí pouze při převráceném pořadí jednotek a desítek. <ref name="Poprvé">Ondřej Hausenblas: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7422 Poprvé, podruhé, potřetí to jde, proč ne po čtvrté a po sté?], Naše řeč, ročník 81 (1998), číslo 1, s. 53-55</ref> Ve výkladové části Pravidla z roku 1993 v § 96 uvádějí, že spojení předložek se zájmeny a číslovkami se píšou většinou dohromady, např. vjedno, zajedno, obojím způsobem se však píše např. poprvé i po prvé.<ref name="Poprvé" /> Hausenblas doklady neúplnosti a nekonzistentnosti kodifikace uzavírá konstatováním, že rozhodnutí o tom, co psát dohromady a co zvlášť, je ve spisovném jazyce evidentně dost subjektivní, a výzvou, abychom se drželi Pravidel, kde můžeme a umíme, ale nepronásledovali zle ty, kdo se náhodou nebo vědomě od příkladů na číslovkové výrazy odchýlí.<ref name="Poprvé" />