Karlův most: Porovnání verzí

Při stavbě Karlova mostu (v&nbsp;té době nesl název ''Kamenný most'') se stavitelé pokoušeli vyvarovat chyb, kterými trpěl starší most [[Juditin most|Juditin]]. Karlův most má proto méně oblouků, je vyšší a jeho pilíře založili hlouběji, 2,4 m pod úrovní říčního dna. Ani to však nebylo dost; postavit pilíře až na skalní podloží by stabilitu mostu jistě zvýšilo, ovšem protože skála leží až 9 m pod úrovní říčního dna, toto řešení výrazně překračovalo technické možnosti jeho středověkých stavitelů.<ref name="Drobná-10">Drobná-Hlavsa (1958), s. 10</ref>[[Soubor:FFridrich, Karluv most, Praha, povoden 1872.jpg|náhled|Povodeň v&nbsp;roce 1872 (foto [[František Fridrich (fotograf)|František Fridrich]])]]Beneš Krabice z Veitmile popsal stavbu mostu takto: ''„Tesaři připravovali silné a dlouhé fošny, které byly na konci zašpičatělé. Spouštěli je z loděk do vody těsně vedle sebe. O kus dál vybudovali ze silných prken jakýsi plot. Mezi fošnami a prkny se vytvořila mezera. Z ní dělníci vybrali všechnu vodu, poté navozili jíl a&nbsp;drny a všechno to upěchovali do mezery. Tak vytvořili jakousi hradbu proti toku vody a mohli stavět jako na suchu. Kladivy zatloukali fošny do dna, lopatami odhazovali písek, až narazili na štěrkové, kamenité dno. Špičáky je narušovali a zaráželi do něho kameny.“''<ref>{{Citace periodika