Doprava v Plzni: Porovnání verzí

Plzeň je jedna z nejvýznamnějších železničních křižovatek v ČR. Setkává se zde 5 hlavních železničních tratí.

 

 

Velmi důležitá je také '''[[Železniční trať Plzeň – Furth im Wald|Trať 180]]''' Plzeň-[[Domažlice]]-[[Furth im Wald]], která také slouží pro spojení Čech se [[Německo|SRN]] (zejm. s oblastí [[Bavorsko|Bavorska]]). Trať, otevřená již v roce 1861, je sice pouze jednokolejná a není elektrizovaná, ale jsou po ní také vedeny dokonce i mezinárodní expresy. V Plzni má zastávky Plzeň hlavní nádraží, Plzeň-Jižní Předměstí a Plzeň-Skvrňany.

Hlavní [[Železnice|železniční tratě]] procházejí městem z východu na západ a na jih od jeho centra; hlavní nádraží je umístěno dále od centra u konce [[Americká (třída v Plzni)|Americké třídy]], v místě kde je dostupných mnoho spojů [[MHD]]. Původní budova z roku 1906 byla téměř zničena při náletech v roce 1945, po válce byla ale obnovena v původní podobě.

 

Autobusy mají značný význam nejen pro spojení mnohých míst západních Čech bez dostačujícího napojení na železnici s Plzní, ale také jako konkurence železnici v osobní dopravě dálkové.

 

 

=== CAN ===

S rozvojem autobusové dopravy v Plzni nastala potřeba výstavby velkokapacitního přestupního terminálu, který by umožňoval odstavení velkého množství autobusů různých linek. Ještě v 60. letech byly příměstské i dálkové autobusové linky ukončeny na různých místech – např. u Hlavního nádraží, nedaleko VII. brány Škodovky ve Skvrňanech, nebo v Plachého ulici na Jižním předměstí. V roce 1977 byla zahájena výstavba rozsáhlého terminálu umístěného u hlavní brány podniku Škoda mezi Tylovou a Skvrňanskou třídou na západním okraji centra. První etapa nového [[Centrální autobusové nádraží (Plzeň)|CANu]] (Centrálního autobusového nádraží) byla dokončena v roce [[1979]], kdy byla cestujícím odevzdána do užívání ostrovní nástupiště s přístřešky a podchod spojující tato nástupiště s Husovou a Tylovou ulicí (s bránou podniku [[Škoda (podnik)|Škoda]]).<ref>Informace o obratu cestujících a uvádění jednotlivých etap CANu v Plzni do provozu získány z Informačního centra města Plzně. V případě zájmu o jejich ověření je možné toto středisko kontaktovat, adresy jsou uvedeny na webových stránkách Infocentra.</ref> V druhé etapě dokončené roku [[1983]] byla odevzdána tehdy moderní odbavovací budova s komplexními službami, vč. informační kanceláře ČSAD, pokladny, úschovny zavazadel, WC a stravovacích zařízení. V roce 1986 byla rozšířena odstavná plocha pro autobusy. Na CAN byly soustředěny veškeré příměstské, dálkové i mezinárodní autobusové linky směřující do Plzně. Tato skutečnost přetrvávající až do dnešních dnů má své výhody i nevýhody. Výhodou je jednotné přestupní místo a blízkost největšího plzeňského podniku ŠKODA, nevýhodou naopak značná vzdálenost od Hlavního vlakového nádraží a nutnost zajíždění veškerých autobusových linek do centra města. Dnes patří Centrální autobusové nádraží mezi nejvytíženější zařízení svého druhu v ČR, denní obrat cestující činí 15 tis. osob a ročně je zde odbaveno na 235 tisíc autobusových spojů.

 

 

[[Kategorie:Doprava v Plzni| ]]