Bolševník velkolepý: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 18. 6. 2020, 13:40 editovat Harold (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Správci 272 295 editací m linkfix ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 18. 3. 2024, 20:17 editovat zrušit editaci StephenzJehnic (diskuse \| příspěvky) 9 062 editací →‎Vzhled a rozmnožování: Srovnání velikosti s člověkem značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.)
Řádek 14: \| druh popsal = [[Carlo Pietro Stefano Sommier\|Sommier]] & [[Emile Levier\|Levier]], 1895 }} '''Bolševník velkolepý''' (''Heracleum mantegazzianum'') je ~~impozantní~~invazivní [[Rostliny\|rostlina]] z [[Čeleď\|čeledi]] [[miříkovité\|miříkovitých]] pocházející z oblasti centrální [[Asie]] ([[Kavkaz]] a z jihu přilehlé oblasti). Dorůstá několika metrů (až pěti) a jeho bílá [[květenství]] – složené [[okolík]]y – mohou dosahovat i půl metru v průměru.<ref>https://www.stoplusjednicka.cz/invazivni-druhy-nezvani-navstevnici-z-rad-rostlin-i-zivocichu</ref> Bolševník velkolepý byl původně do Evropy zavlečen jako okrasná a užitková rostlina.<ref name="Invazivni">{{Citace elektronického periodika V současné době je bolševník velkolepý v mnoha zemích [[severní polokoule]], včetně [[Česko\|České republiky]], veden jako nebezpečný [[invazní druh]], který je schopen ničit původní [[ekosystém]]y na daném území.<ref>V České republice se jako nejnebezpečnější a nejagresívnější invazní rostliny hodnotí '''bolševník velkolepý''', [[netýkavka žláznatá]] a [[Křídlatka\|křídlatky]], viz Pavel Baroch: ''[http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=642428 Stát vyhlásil válku bolševníku. Zemědělci ho musí ničit]'' in [[Aktuálně.cz]], 19. 7. 2009</ref> [[fototoxická látka\|Fototoxické]] [[furanokumarin]]y, které obsahuje, u člověka způsobují těžké [[fotodermatitida\|fotodermatitidy]] (dráždí kůži a způsobují vyrážky a [[puchýř]]e).▼ \| titul = Bolševník velkolepý \| url = http://invaznirostliny.ibot.cas.cz/druhy/bolsevnik-velkolepy/ \| datum_přístupu = 2023-12-15 ▲}}</ref> V současné době je ~~bolševník velkolepý~~naopak v mnoha zemích [[severní polokoule]], včetně [[Česko\|České republiky]], veden jako nebezpečný [[invazní druh]], který je schopen ničit původní [[ekosystém]]y na daném území.<ref>V České republice se jako nejnebezpečnější a nejagresívnější invazní rostliny hodnotí '''bolševník velkolepý''', [[netýkavka žláznatá]] a [[Křídlatka\|křídlatky]], viz Pavel Baroch: ''[http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=642428 Stát vyhlásil válku bolševníku. Zemědělci ho musí ničit]'' in [[Aktuálně.cz]], 19. 7. 2009</ref> ~~[[fototoxická~~Byl ~~látka\|Fototoxické]]~~proto ~~[[furanokumarin]]y,~~zařazen ~~které obsahuje, u člověka způsobují těžké~~na [[~~fotodermatitida\|fotodermatitidy]]~~seznam ~~(dráždí~~invazních ~~kůži~~nepůvodních adruhů ~~způsobují~~s ~~vyrážky~~významným adopadem ~~[[puchýř~~na Unii]]e). Bolševník je silný dotykový alergen. [[fototoxická látka\|Fototoxické]] [[furanokumarin]]y, které obsahuje, u člověka způsobují těžké [[fotodermatitida\|fotodermatitidy]] - po potřísnění kůže a vystavení slunečnímu záření způsobují vyrážky a [[puchýř]]e. Hojení je zdlouhavé a fotosenzitivita může přetrvávat.<ref name="Invazivni"/> Také proto se vůči bolševníku nasazují nejrůznější způsoby boje, včetně postřiků a mechanického odstraňování, a je centrem pozornosti řady výzkumných projektů zaměřených na jeho ekologii a nalezení vhodných metod potlačování jeho výskytu.▼ ▲~~Také~~Z uvedených ~~proto~~důvodů se vůči bolševníku nasazují nejrůznější způsoby boje, včetně postřiků a mechanického odstraňování, a je centrem pozornosti řady výzkumných projektů zaměřených na jeho ekologii a nalezení vhodných metod potlačování jeho výskytu. == Taxonomie == Řádek 47 ⟶ 53: == Vzhled a rozmnožování == [[Soubor:Heracleum mantegazzianum lapinniemi.jpg\|náhled\|250px\|Bolševník velkolepý, [[Tampere]], [[Finsko]]\|alt=Bolševník velkolepý rostoucí blízko vrat]] [[Soubor:Herkulesstaude_fg01.jpg\|náhled\|250px\|Bolševník velkolepý, [[Idstein]], [[Hesensko]], [[Německo]] (2007)]] Bolševník velkolepý je rostlina impozantního vzrůstu, ve středoevropských podmínkách dorůstá 2–4, někdy až 5 metrů výšky.<ref name="prirucka" /> <!-- ověřit: v [[Guinnessova kniha rekordů\|Guinnessově knize rekordů]] je zapsána 3,65 m vysoká rostlina --> Jde o [[dvouletá rostlina\|dvou-]] až [[Víceletá rostlina\|víceletou rostlinu]], která v prvním roce klíčí ze semene zpravidla již v půli února (někdy i dříve), vytváří pouze listy a shromažďuje zásoby v mohutném [[kořen]]i. Druhý až pátý rok (ale možná i později – směrodatné je, za jak dlouho se rostlině podaří nastřádat zásoby) pak vytvoří [[listová růžice\|listovou růžici]] a vyžene mohutnou květní [[lodyha\|lodyhu]] s [[květenství]]m. Lodyha je dutá, brázditě žebernatá, narůžověle až fialově skvrnitá, u největších exemplářů se její průměr může blížit až 10 cm.<ref name="prirucka" /><ref name="květena"/> [[Soubor:Bolševník velkolepý.jpg\|náhled\|Porovnání velikosti Bolševníku velkolepého vůči dospělé osobě, [[Česko]], 2009]] === Listy === Řádek 70 ⟶ 78: \| url = http://www.jikl.cz/informace/latina/P.htm \| datum přístupu = 2010-03-01 \| url archivu = https://web.archive.org/web/20090321114824/http://www.jikl.cz/informace/latina/P.htm ~~\| jazyk = česky~~ \| datum archivace = 2009-03-21 \| nedostupné = ano }}</ref> Řádek 77 ⟶ 87: \| příjmení = Tomšovic \| jméno = Pavel ~~\| odkaz na autora =~~ \| titul = Apiaceae Lindl \| příjmení sestavitele = Slavík Řádek 93 ⟶ 102: Počet chromozómů je 2n=22.<ref name="Kubát"/> Je zajímavé, že v oblastech, které se považují za jeho původní [[areál (biologie)\|areál]], dorůstá bolševník velkolepý zhruba 1,5 metru{{Doplňte zdroj}} a není ani zdaleka tak agresívní. Nutno ovšem podotknout, že rostliny rostoucí v předpokládaných oblastech původu jsou podstatně odlišné i pokud jde o genovou výbavu, což bylo patrně způsobeno rozličným [[~~Křížení (biologie)\|křížením~~křížení]]m a též účelovou [[selekce\|selekcí]] v průběhu šíření a pěstování druhu v okrasných a botanických zahradách a následném [[Planě rostoucí rostlina\|zplaňování]]. Tento fakt značně komplikuje snahu najít vhodného [[přirozený nepřítel\|přirozeného nepřítele]] tohoto bolševníku – pokud se už nějaký najde, zpravidla napadá příliš široké spektrum rostlin čeledi miříkovité. == Podobné druhy == Řádek 99 ⟶ 108: == Invazivita == Od první poloviny 19. století byl bolševník velkolepý v Evropě pěstován jako okrasná rostlina, někdy též jako medonosná rostlina, úkryt pro bažanty, případně i krmivo pro dobytek. Ve všech lokalitách se však brzy po výsadbě začal samostatně šířit do okolí.<ref name="Invazivni"/> === Strategie bolševníku === Jakožto invazní rostlina osidluje bolševník velkolepý téměř veškerá stanoviště. Šíří se podle cest a vodních toků. Obvykle nejdřív ovládne [[Ruderální společenstvo\|ruderální stanoviště]], kde mu [[r-stratég]]ové nemohou konkurovat, a s podporou takto vzniklých ohnisek se pak začne šířit i na vlhká a na živiny bohatá stanoviště v okolí, odkud postupně vytlačí konkurenčně silné [[Bylina\|byliny]]. Využívá k tomu faktu, že jeho semena vyklíčí velmi brzy na jaře, rychle přerostou většinu rostlin a vytvoří zákryv, který mu poskytuje velkou výhodu. Časem dojde obvykle k vytvoření souvislého porostu, který může pohltit 80 % veškerého slunečního záření a zcela znemožnit ostatním rostlinám růst. [[Úmrtnost\|Mortalita]] vzrostlých rostlin je před vysemeněním malá, protože jejsou pro většinu [[býložravec\|býložravců]] i [[Parazitismus\|parazitů]] ~~nestravitelná~~nestravitelné (~~nepoživatelná~~nepoživatelné). Ovládne-li bolševník velkolepý nějaký prostor, nelze dost dobře předpokládat, že by se ho příroda v dohledné době sama zbavila a k jeho vytlačení je třeba lidského zásahu. Jeho porost vytváří prostředí nevhodné pro růst většiny rostlin, včetně semenáčků stromů a představuje zdravotní riziko pro zvířata i člověka. V porostu panuje silná úroveň [[kompetice]], prosadí se jen silní jedinci. Řádek 127 ⟶ 137: \| datum archivace = 2007-01-23 \| nedostupné = ano }} {{Wayback\|url=http://www.giant-alien.dk/pdf/Czech%20manual_web.pdf \|date=20070123235549 }}</ref> ~~\| příjmení =~~ ~~\| jméno =~~ \| příjmení2 = ▼ \| jméno2 = ▼ ~~\| vydání =~~ ~~\| rok vydání =~~ \| strany = ▼ }}</ref>▼ Pěstovat se bolševník přestal v půli dvacátého století,<ref name="prirucka" /> ale invaze bolševníku velkolepého již v té době zasáhla většinu [[Evropa\|Evropy]]. Za centrum invaze lze považovat střed kontinentu. Jako s velmi vážným problémem se s ní potýká [[Česko\|Česká republika]], [[Německo]], [[Slovensko]], jižní a západní [[Polsko]], [[Švýcarsko]], země [[Benelux]]u, východ a sever [[Francie]], [[Anglie]] a [[Dánsko]]. Ve [[Fennoskandinávie\|Fennoskandinávii]] (v přírodovědeckém pojetí) a zbytku [[Švédsko\|Švédska]] soutěží s invazí [[bolševník perský\|bolševníku perského]]. Jen minimální význam má v [[Baltské státy\|Pobaltí]], kde se s obrovskou převahou prosadil příbuzný druh ''[[Bolševník Sosnowského\|Heracleum sosnowskyi]]''. Mimo Evropský [[kontinent]] se invaze odehrává i v [[Severní Amerika\|Severní Americe]]. ==== V Česku ==== V Česku pravděpodobně nechal vysadit první bolševníky [[kníže]] [[Klemens Wenzel von Metternich\|Metternich]], první záznam o jejich pěstování v parku [[Zámek (stavba)\|zámku]] [[Kynžvart]] pochází z roku [[1862]] (vysazen byl ale patrně mnohem dříve, car [[Alexandr I. Pavlovič\|Alexandr I.]] měl darovat semena bolševníku Metternichovi během [[Vídeňský kongres\|Vídeňského kongresu]], který probíhal v roce [[1815]]). První zplanělé jedince v okolí objevili v roce [[1877]].<ref>http://www.ibot.cas.cz/invasions/pdf/Perglova%20et%20al_Bolsevnik_Ziva2007.pdf, Irena Perglová, Jan Pergl, Petr Pyšek, Lenka Moravcová: ''Bolševník velkolepý – mýty a fakta o ekologii invazního druhu'', in [[Živa (časopis)\|Živa]] 4/2007, str. 153</ref> Informace o pěstování z roku 1862 je však mylná a tvrzení o daru cara Alexandra I. se nepodařilo doložit.<ref name="Zprávy ČBS">{{Citace elektronického periodika \| příjmení1 = Danihelka \| jméno1 = Jiří ▲ \| příjmení2 = Somlyay ▲ \| jméno2 = Lajos \| příjmení3 = Pyšek \| jméno3 = Petr \| titul = Nejstarší nálezy bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) v Čechách \| periodikum = Zprávy České botanické společnosti \| vydavatel = Česká botanická společnost \| ročník = 55 \| datum_vydání = 2020 ▲ \| strany = 197–205 \| url = https://is.muni.cz/publication/1736701/Danihelka_et_al_2020_Heracleum_po_prve_v_Cechach.pdf \| issn = 1212-3323 \| datum_přístupu = 2023-12-15 ▲}}</ref> VTeprve v polovině 20. století se začal šířit nekontrolovaně.<ref name="Invazivni"/> Avšak už v roce 1907 byl zaznamenán výskyt na severovýchodní Moravě. V roce 1950 bylo známo celkem 9 lokalit jeho výskytu ve volné přírodě. V současné době{{kdy?}} je jich známo 600 (a podle odborníků jich ve skutečnosti může být až třikrát víc). Jeho rozšíření zpočátku hodně napomáhal fakt, že byl považován za nenáročnou okrasnou květinu. Módní vlna pěstování tohoto bolševníku začala opadat v polovině 20. století, kdy se začaly v západní literatuře objevovat první varovné zprávy o potížích, avšak ještě v 80. letech [[20. století\|20. století]], kdy už bylo zřejmé, o jak nebezpečnou rostlinu jde, byl ~~uváděna~~uváděn v některých zahrádkářských publikacích jako nenáročná okrasná rostlina bez jakýchkoliv varování či upozornění na rizika.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Hrdina \| jméno = Miroslav \| rok = 1992 \| titul = Velká kniha o zahradě \| vydavatel = Blesk \| místo = Ostrava \| isbn = 80-85606-16-X}}</ref> === Boj proti bolševníku === [[Soubor:Velky bolsevnik.jpg\|náhled\|250px\|Odumřelá květenství, podzim, Německo]] Bolševník velkolepý je řazen mezi vůbec nejnebezpečnější [[invazní druh]]y na [[Česko\|českém]] území (platí i pro území mnoha dalších států). Podle českých [[zákon]]ů je majitel pozemku povinen zabezpečit nešíření této rostliny,<ref>{{Citace elektronické monografie \| url = http://www.volny.cz/natura99/bolsevnik.htm \| titul = Bolševník velkolepý \| datum přístupu = 2007-10-11}}</ref>, což není vždy dodržováno. Vzhledem ke zdravotním rizikům je nezbytné používat při likvidaci bolševníku vhodný [[ochranný oděv]], který nenasaje a nepropustí nebezpečné šťávy z rostliny, a další [[ochranná pomůcka\|ochranné pomůcky]], jako jsou [[ochranné brýle]] nebo [[obličejový štít]] a případně i [[respirátor]]. Mechanické odstranění je nutno provést pokud možno před vysemeněním rostliny (obvykle to znamená nejpozději v první půli května). Jeho účinek je omezený, neboť rostlina má vysokou [[regenerace\|regenerační]] schopnost a dokáže znovu vyrůst z [[kořen]]ů – jednotlivé rostliny je tedy potřeba celé vykopat (ven musí minimálně 10 cm hlavního kořene), rozsekat na kousky a ty zlikvidovat. [[Seno#Příprava sena\|Pokosení]] či podobná likvidace pouze dočasně odstraní porost a zabrání dalšímu šíření. Pravidelný pokos (ve středoevropských podmínkách 2–3× za sezónu po dobu několika let) vede nakonec i k potlačení výskytu – nutné ovšem je, aby byl dlouhodobý a naprosto důkladný, aby nedošlo k vysemenění ani jediné rostliny. U jednotlivých rostlin se doporučuje odsekat vykvetlé okolíky (drtivá většina rostlin poté zajde), je ovšem třeba okolíky zlikvidovat, aby pak pohozené na poli setrvačností nevysemenily. Řádek 151 ⟶ 170: Zajímavou možnost představuje [[Pastva\|spasení]] [[dobytek\|dobytkem]] – [[ovce domácí\|ovce]] a [[Tur domácí\|hovězí dobytek]] se časem naučí bolševník konzumovat. Poté, co si na něj zvyknou (zpravidla jim nejdříve nechutná), většinou aktivně vyhledávají mladší čerstvé rostliny, které upřednostňují před většinou ostatních rostlin. Osvědčil se i pokos souvislého vrostlého porostu bolševníku a následné opakované spásání dobytkem, který zlikviduje pokusy rostlin o obnovu. Doporučovaná míra spásání je 20–30 ovcí na [[hektar]] na [[jaro\|jaře]], v [[léto\|létě]] je možno jejich počet snížit až na 5–10, neboť rostliny jsou již opakovanými pokusy o regeneraci vyčerpané a regenerují pomaleji. Nečetné výzkumy v oblasti spásání kozami ukazují, že tato zvířata nejsou pro spásání bolševníku vhodná, neboť nevykazují vůči negativním aspektům působení rostliny dostatečnou odolnost. Účinný je [[chemický postřik]] obsahující [[glyfosát]] (např. [[Roundup\|Roundup-Biaktiv]] nebo [[Touchdown]]) či [[triclopyr]] (např. [[Garlon]]). Nutno uvážit, že chemický postřik není stoprocentně spolehlivý a je zde nevýhoda jeho nedostatečné selektivnosti. K aplikaci postřiku by mělo docházet pokud možno brzy na jaře, když rostliny dosáhnou výšky zhruba 20–40 cm (asi duben), na konci května je třeba jej zopakovat. Jen minimální nebo žádný účinek má v době kvetení rostliny. Vysoce účinná, ale pracná je metoda aplikace [[Roundup]]u injekční stříkačkou do stonku rostliny. Vzhledem k náročnosti likvidace bolševníku je velice důležitá maximální prevence, spočívající v pečlivé likvidaci všech osamělých předsunutých jedinců, kteří by mohli založit novou enklávu, a v kontrole rizikových stanovišť, kde by se bolševník mohl uchytit. Řádek 158 ⟶ 177: == Zdravotní rizika == [[Soubor:~~Brûlure~~Heracleum ~~Berce~~- ~~caucase2~~Bärenklau - Hautreaktion.~~jpg~~png\|thumb\|~~náhled~~right\|Kožní reakce ~~při~~po kontaktu s bolševníkem]]▼ Šťáva z lodyh a listů této rostliny obsahuje [[fototoxická látka\|fototoxické]] [[furanokumarin]]y. Ve tmě jen dráždí kůži, na denním světle (respektive na jakémkoliv světle obsahujícím [[Ultrafialové záření\|UV složky]]) způsobují těžké poleptání a z[[puchýř]]natění [[Pokožka (živočichové)\|pokožky]]. Je třeba být opatrný a při kosení či jiném mechanickém odstraňování rostlin se vybavit vhodným ochranným oděvem, brýlemi a také respirátorem (zejména pokud je používána ke kosení [[Sekačka na trávu\|sekačka]], díky které může docházet k rozprášení rostlinných šťáv ve vzduchu). Je velice důležité v oblastech výskytu bolševníku varovat děti a dávat na ně pozor, neboť duté lodyhy rostliny je mohou svádět ke hrám a výrobě různých napodobenin [[dalekohled]]ů a [[foukačka\|foukaček]], což může vést k minimálně dočasnému znetvoření obličeje, o riziku vážného poškození [[zrak]]u nemluvě. ▲[[Soubor:Brûlure Berce caucase2.jpg\|náhled\|Kožní reakce při kontaktu s bolševníkem]] Je nutno si uvědomit, že prvotní kontakt s rostlinou a jejími šťávami je bezbolestný, takže např. děti si s ní mohou hrát i několik hodin, aniž by si vůbec uvědomily, jakou škodu si tím způsobují. Fototoxické reakce, které jsou příčinou následných problémů, se aktivují obvykle po 15 minutách osvětlení<ref name="prirucka" /> (závisí ovšem na intenzitě světla a jeho složení). Zánětlivá zranění se objevují po cca 24 hodinách v rozsahu, který je závislý jednak na množství šťáv, kterými byl člověk potřísněn, délky jejich působení a obranyschopnosti poškozeného, jsou velmi bolestivá a velmi těžce se hojí. Účinek rostlinných šťáv dále zvyšuje horko a vlhkost. Jejich pozůstatky, jako jsou pigmentace a jizvy, zůstávají patrné přinejmenším celé měsíce, někdy se objevují dlouhodobější následky v podobě vyšší citlivosti poraněných míst na UV záření (trvají až několik let).<ref name="prirucka" /> Podle některých [[Dermatologie\|dermatologů]] mohou být dlouhodobým následkem občasné vyrážky (často iniciované slunečním zářením).{{Doplňte zdroj}} Řádek 177 ⟶ 197: == Odkazy == === Reference === {{Upravit reference\|citace}} <references /> Řádek 185 ⟶ 205: * {{Citace monografie \| titul = Bolševník velkolepý. Praktická příručka o biologii a kontrole invazního druhu ~~\| url =~~ \| formát = php \| editoři = Charlotte Nielsen, Hans Peter Ravn, Wolfgang Nentwig, Max Wade Řádek 214 ⟶ 233: * [http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=522 Bolševník velkolepý na www.priroda.cz] * [https://web.archive.org/web/20060102081619/http://www.ecy.wa.gov/programs/wq/plants/weeds/aqua012.html Bolševník velkolepý je už dobře znám i v USA] (angl.) – neplatný odkaz ! * [http://prirodakarlovarska.cz/clanky/bolsevnik-velkolepy-heracleum-mantegazzianum Bolševník velkolepý na www.prirodakarlovarska.cz] {{Wayback\|url=http://prirodakarlovarska.cz/clanky/bolsevnik-velkolepy-heracleum-mantegazzianum \|date=20070614054401 }} * [http://botanika.wendys.cz/kytky/K719.php Bolševník velkolepý na botanika.wendys.cz] * [http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=662544 Nezničitelný bolševník na webu Aktuálně] * [http://dinosaurusblog.wordpress.com/2012/07/31/neobvykle-botanicke-setkani/ O bolševníku na blogu ''DinosaurusBlog''] {{Taxonbar\|from=Q826602}} {{Portály\|Rostliny}}▼ {{Autoritní data}} ▲{{Portály\|Rostliny}} [[Kategorie:Miříkovité]]