Butzové z Rolsbergu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 4 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 24:
Nejstarší známý předek Butzů z Rolsbergu byl '''Petr Butz z Rohlsberghu''', císařský [[hejtman]] pocházející z [[Vestfálsko|Vestfálského knížectví]] v Německu, který zemřel dne 12. prosince 1419 u [[Drolshagen]]u, kde byl v místním kostele pochován. Již on byl nositelem rodinného erbu.<ref name="Pierer's Universal-Lexikon"/>
Do šlechtického stavu byl Petr Butz z Rollsbergu povýšen dne 20. března 1472. Své panské sídlo si páni z Rolsbergu postavili pod zříceninou hradu [[Staufenberg (hrad)|Staufenberg]] (v [[
Rodina složila dlouhou dobu především ve vojenské službě. '''Jan Butz z Rolsbergu''' (1585–1621) tak zemřel v císařských vojenských službách, jeho syn '''Jan Jindřich Butz z Rolsbergu''' (1610–1645) podlehl válečným zraněním v hodnosti [[plukovník]]a.<ref>Dokument der Stadt Drolshagen vom 18. Oktober 1683 über die Herkunft der Familie Butz von Rohlsberg</ref>
Řádek 42:
== Krátké životopisy ==
=== Gerhard Jindřich Butz z Rolsbergu ===
Syn Jana Jindřicha '''Gerhard Jindřich rytíř Butz z Rolsbergu''' (1637–1710) byl původně [[kyrysník]]em osobní stráže [[papež]]e [[Alexandr VII.|Alexandra VII.]], v roce [[1662]] přestoupil k rakouské armádě regimentu knížete [[Bräunerschenové|Bräunerschena]] a vyznamenal se zejména v boji proti Turkům u [[Szentgotthárd|Sv. Gotthardu]] v [[
Dne 23. 8. 1694 jej císař Leopold I. povýšil do rytířského stavu s přídomkem „z Rolsbergu“ a zároveň mu udělil [[inkolát]] v českých zemích.
Řádek 51:
=== Matyáš Jindřich Butz z Rolsbergu ===
'''Matyáš Jindřich Butz z Rolsbergu ''' (* 20. ledna 1673 ve [[Slavonice|Slavonicích]]; † 20. srpna 1748 na [[Maříž (zámek)|zámku Maříž]]) svobodný pán a císařský
Roku 1734 byl Matyáš Jindřich povýšen císařem [[Karel VI.|Karlem VI.]] do stavu svobodných pánů v Uhrách a obdržel též uherský [[indigenát]]. Trvalou slávu si získal stavbou poutního mariánského kostela v [[Kostelní Vydří]]. Jako vážená osoba často rozsuzoval ve Slavonicích spory, např. roku 1740 mezi městskou radou a měšťany. Od roku 1740 až do své smrti byl pověřen administrací zadluženého telčského panství, k čemuž složil kauci 10 500 zl. Pohřben byl v kapli sv. Antonína ve slavonickém farním kostele.<ref name="kbk" />
Řádek 57:
==== Synové Matyáše Jindřicha ====
* '''Heřman Antonín baron Butz z Rolsbergu''' (* 23. července 1702 ve [[Slavonice|Slavonicích]]; † 6. února 1780 v [[Batelov]]ě)
* '''[[Josef Ignác Butz z Rolsbergu|Josef Ignác Baron Butz z Rolsbergu]]''' (* 1708 ve [[Slavonice|Slavonicích]]; † 1793 v Olomouci, pochován v [[Kostelní Vydří|Kostelním Vydří]])
* '''[[Jan Matěj Butz z Rollsbergu|Jan Matyáš Butz z Rolsbergu]]''' (1712–1803)
Řádek 72:
=== Karel Boromeus Ferdinand Butz z Rolsbergu ===
'''[[Karel Rolsberg|Karel Boromejský Ferdinand Butz]], svob. pán z Rolsbergu na Litultovicích a Lhotce''' (1852–1921) byl jeden ze 4 dětí, které měl Maxmilián Butz s mladičkou manželkou Antonií Cornidese z Krempachu (1827–1870). Ve Vídni absolvoval na univerzitě studia práv a také vysokou školu zemědělskou. Potom se ujal ve vlastní režii hospodaření na otcovském statku Litultovice-Lhotka. Staral se o prospěch obce
== Odkazy ==
| |||