Görlitz: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nezlomitelné mezery |
návrh na rozdělení odstavců |
||
Řádek 51:
=== Vodstvo ===
[[Soubor:Neisseviadukt goerlitz.png|náhled|upright=1.3|Niský viadukt|alt=Barevná fotografie Niského viaduktu nad údolím Lužické Nisy]]
Nejvýznamnějším [[Vodní tok|vodním tokem]] v prostoru Görlitz je [[Lužická Nisa]], nazývaná dříve také jako Zhořelecká Nisa (''Görlitzer Neiße''), která tvoří [[Německo-polská státní hranice|státní hranici]] mezi německým Görlitz a polským [[Zgorzelec|Zgorzelcem]]. Po znovuvybudování staroměstského mostu v roce 2004 spojují oba břehy čtyři [[Most|mosty]]: městský most, staroměstský most, viadukt a most v městské části Hagenwerder. Průměrná výše hladiny Nisy v Görlitz (v měřícím místě Hirschwinkel) je 1,85 m s průměrným průtokem ca. 15-20 [[Metr krychlový za sekundu|m<sup>3</sup>]]. V městské části Weinhübel se na Niských luzích nacházejí zdroje [[Pitná voda|pitné vody]], které slouží k získávání pitné vody pro městskou oblast. U Horního mlýna (''Obermühle'') se lze po proudu projíždět lodí.<ref name="Stadtwiki" >{{Citace elektronického periodika | titul = Neiße | periodikum = Stadtwiki Görlitz | datum vydání = 2015-05-17 | datum přístupu = 2018-12-04 | url = https://www.stadtwiki-goerlitz.de/index.php?title=Nei%C3%9Fe | jazyk = de}}</ref>
Hlavními vedlejšími [[Přítok|přítoky]] v blízkosti městského centra jsou Jędrzychowicki Potok, pravý přítok Czerwona Woda (''Rothwasser''), která se na české straně hranice jmenuje ''Oldříšský potok'', levý přítok Pließnitz na východě Saska a Witka (''Wittig''), což je pravý přítok Lužické Nisy, který se v [[Česko|České republice]] nazývá ''Smědá''.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Staatliches Umweltfachamt Bautzen | titul = HWSK-Nr. 39 Gefahrenkarte Lausitzer Neifle Gemeinde Görlitz : Nachricht | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/wasser/download/39-1_04_Goerlitz.pdf | datum vydání = 2005-01-28 | datum přístupu = 2018-12-04 | vydavatel = Staatliches Umweltfachamt Bautzen | jazyk = de}}</ref> Tyto přítoky se v období [[Povodeň|povodní]] stávají přítoky kulminačními. Stav hladiny Lužické Nisy je pravidelně měřen od roku 1912. Při povodni v roce 1981 dosahovala hladina výše 6,78 m, při povodni roku [[2010]] 7,00 m. Tehdy byly zasaženy ulice a domy v bezprostřední blízkosti Nisy zvláště pak městské části Hagenwerder a Weinhübel, což zapříčinilo prolomení přehrady Niedów (Witka) na polské straně hranice. Jednalo se o největší povodeň od roku 1897. V roce 2015 bylo po demolici bývalých textilek ''Yeti'' a ''Industrieanlage Oberlausitzer Volltuch'' u břehu Nisy zajištěno rozšíření řečiště za účelem prevence povodňových událostí.<ref name="Stadtwiki" ></ref> === Podnebí ===
Řádek 57 ⟶ 59:
=== Flora a fauna ===
[[Soubor:Neißetal Görlitz Neißeviadukt.JPG|náhled|upright=1.3|Údolí Lužické Nisy|alt= Barevná fotografie přírodního prostředí v údolí Lužické Nisy]]
Území města se částečně překrývá se čtyřmi oblastmi chráněnými na základě [[Směrnice o stanovištích]] a s jednou oblastí [[Ochrana přírody|chráněného]] [[Ptáci|ptactva]]. Rozkládají se od Obermühle na severu, přes údolí Nisy, niské luhy až po jižní okraj města v místní části Hagenwerder. Z flory jsou předmětem ochrany [[Biotop|biotopy]] [[Panonská provincie|panonských]], [[Habr|habrových]], [[Buk|bukových]] a aluviálních lesů.<ref name="SLfU" />
Z [[Bezobratlí|bezobratlých]] živočichů jsou zde chráněni: [[modrásek bahenní]] (''Phengaris nausithous''), [[ohniváček černočárný]] (''Lycaena dispar''), [[modrásek očkovaný]] (''Phengaris teleius''), [[páchník hnědý]] (''Osmoderma eremita''), [[klínatka rohatá]] (''Ophiogomphus cecilia''), z [[Obratlovci|obratlovců]] potom: [[piskoř pruhovaný]] (''Misgurnus fossilis''), [[sekavec písečný]] (''Cobitis taenia''), [[netopýr velký]] (''Myotis myotis''), [[netopýr černý]] (''Barbastella barbastellus''), [[vydra říční]] (''Lutra lutra'') a [[vlk obecný]] (''Canis lupus'').<ref name="SLfU">{{Citace elektronické monografie | korporace = Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie | titul = Neißegebiet | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/natur/natura2000/2022.aspx#a_tierUndPflanzenarten | datum vydání = 2006 | datum přístupu = 2018-12-05 | vydavatel = Natura 2000 | jazyk = de}}</ref> V oblasti chráněného ptactva ''Neißetal'' bylo zjištěno 26 druhů ptáků, kteří spadají do 1. a 2. kategorie ochrany podle [[Červený seznam IUCN|Červeného seznamu]] Saska. K nim patří [[ostříž lesní]] (''Falco subbuteo''), [[ledňáček říční]] (''Alcedo atthis''), [[pisík obecný]] (''Actitis hypoleucos''), [[strnad luční]] (''Miliaria calandra''), [[žluna šedá]] (''Picus canus''), [[skřivan lesní]] (''Lullula arborea''), [[čejka chocholatá]] (''Vanellus vanellus''), [[strakapoud prostřední]] (''Dendrocopos medius''), [[ťuhýk obecný]] (''Lanius collurio''), [[strnad zahradní]] (''Emberiza hortulana''), [[ťuhýk šedý]] (''Lanius excubitor''), [[moták pochop]] (''Circus aeruginosus''), [[luňák červený]] (''Milvus milvus''), [[rákosník proužkovaný]] (''Acrocephalus schoenobaenus''), [[luňák hnědý]] (''Milvus migrans''), [[datel černý]] (''Dryocopus martius''), [[čáp černý]] (''Ciconia nigra''), [[pěnice vlašská]] (''Sylvia nisoria''), [[bělořit šedý]] (''Oenanthe oenanthe''), [[výr velký]] (''Bubo bubo''), [[chřástal polní]] (''Crex crex''), [[čáp bílý]] (''Ciconia ciconia''), [[krutihlav obecný]] (''Jynx torquilla''), [[včelojed lesní]] (''Pernis apivorus'') a [[dudek chocholatý]] (''Upupa epops'').<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie | titul = Neißetal | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/natur/natura2000/3117.aspx | datum vydání = 2006 | datum přístupu = 2018-02-04 | vydavatel = Natura 2000 | jazyk = de}}</ref> Hora Zemská koruna zase patří do chráněné oblasti čedičových a znělcových kup na východě Horní Lužice. Zde jsou chráněni [[netopýři]] např. [[netopýr černý]] (''Barbastella barbastellus'') a [[netopýr velký]] (''Myotis myotis'').<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie | titul = Separate Fledermausquartiere und -habitate in der Lausitz | url = https://www.umwelt.sachsen.de/umwelt/natur/natura2000/2245.aspx | datum vydání = 2016 | datum přístupu = 2018-02-04 | vydavatel = Natura 2000 | jazyk = de}}</ref> === Ochrana životního prostředí ===
[[Soubor:Landeskrone1.jpg|náhled|upright=1.3|Zemská koruna (''Landeskrone'')|alt= Barevná fotografie s leteckým pohledem na vrch Zemská koruna]]
Řádek 68 ⟶ 72:
=== Původní osídlení a založení města ===
[[Soubor:Goerlitz 1575.jpg|náhled|upright=1.4|Pohled na město od východu, 1575|alt= Barevná fotografická reprodukce historické veduty města Zhořelce]]
Nejstarší archeologické nálezy na území města pocházejí z pozdního [[Neolit|neolitu]] a přináležejí k tzv. [[Kultura se šňůrovou keramikou|kultuře šňůrové keramiky]]. Z doby [[Lužická kultura|lužické kultury]] jsou nálezy keramických uren. Dále byly nalezeny [[Měď|měděné]] a [[Bronz|bronzové]] [[mince]] z pozdní [[Římská říše|Římské říše]]. Jakmile během [[stěhování národů]] ve 4. a 5. století opustili [[Východní Germáni|východogermánští]] [[Burgundi]] pod tlakem [[Hunové|Hunů]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Schäferdiek | jméno = Knut | titul = Schwellenzeit : Beiträge zur Geschichte des Christentums in Spätantike und Frühmittelalter | url = https://books.google.cz/books?id=MYs1zzh6X2AC&lpg=PA244&dq=burgunden%20lausitz&hl=cs&pg=PA244#v=onepage&q=burgunden%20lausitz&f=false | vydavatel = de Gruyter | místo = Berlin ; New York | rok vydání = 1996 | vydání = | počet stran = xiii, 546 | edice = Arbeiten zur Kirchengeschichte ; Bd. 64 | kapitola = Zur Frage früher christlicher Einwirkungen | strany = 244 | isbn = 978-3-11-014968-5 | jazyk = de}} (omezený přístup)</ref> východní oblast Horní Lužice, bylo toto území v pozdním 7. a 8. století znovu osídleno [[Slované|Slovany]]. Patrně se jednalo o [[Západní Slované|západoslovanský]] kmen [[Bjezunčané|Bjezunčanů]], který podle názoru většiny historiků sídlil v hradu ''Businc'' na vrchu Zemská koruna, což dodnes odráží název městské části „Biesnitz“.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Jecht | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Jecht | titul = Erste Erwähnung der Oberlausitz. – Der Gau Besunzane und die urbs Businc sind gleich dem Orte Biesnitz und der Landeskrone. – Wo lag Sciciani? | periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | odkaz na periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | rok = 1921 | ročník = Band 97 | strany = 188–199 | jazyk = de}}</ref> Z této doby pocházejí nálezy v dnešním (historickém) předměstí Nikolaivorstadt na sever od Starého města. Počínaje rokem 960 si [[markrabě]] Saské východní marky Gero podmanil slovanské kmeny v Dolní Lužici. Teprve kolem roku 990 si markrabě Ekkehard I. z Míšně podmanil také [[Milčané|Milčany]] v Horní Lužici.<ref name="GdO" /><ref name="EuO" />
Lužice však na dlouho zůstala [[Jablko sváru|jablkem sváru]] mezi Čechami, Polskem a [[Svatá říše římská|Svatou říší římskou]].<ref name="GdO">{{Citace monografie | editoři = Bahlcke, Joachim | titul = Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts | url = https://books.google.de/books?id=2UWNoW_osUwC&pg=PA55&hl=de&source=gbs_toc_r&cad=3#v=onepage&q&f=false | vydavatel = Leipziger Univ.-Verl. | místo = Leipzig | rok = 2001 | počet stran = 368 | strany = 55 | isbn = 978-3-935693-46-2 | jazyk = de}} (omezený přístup)</ref><ref name="EuO">{{Citace monografie | příjmení = Ludat | jméno = Herbert | titul = An Elbe und Oder um das Jahr 1000. Skizzen zur Politik des Ottonenreiches und der slavischen Mächte in Mitteleuropa | vydavatel = Böhlau Verlag | místo = Weimar | rok = 1995 | isbn = 3-412-11994-6 | jazyk = de}}</ref> Görlitz je poprvé zmíněn roku 1071 v jedné listině [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]], v níž tuto slovanskou vesnici ''Goreliz'' daruje [[Míšeňsko|míšeňskému]] [[Biskup|biskupovi]].<ref>{{Citace monografie | editoři = Dietrich von Gladiss | titul = Diplomata 17: Die Urkunden Heinrichs IV. (Heinrici IV. Diplomata). Teil 1: 1056–1076 | url = http://www.dmgh.de/de/fs1/object/display/bsb00000450_00413.html?sortIndex=030:040:0006:010:01:00&zoom=0.75 | vydavatel = Monumenta Germaniae Historica | místo = Berlin | rok = 1941 | strany = 311–313 | jazyk = la}}</ref> Území dnešní Horní a Dolní Lužice se dostalo roku 1075 jako zástava a v roce 1089 jako říšské [[léno]] pod vládu českých knížat a králů, kteří byli proto s několika přerušeními až do roku 1635 městskými pány Görlitz.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Schrage | jméno = Gertraud Eva | titul = Die Oberlausitz bis zum Jahr 1346 | příjmení sestavitele = Bahlcke | jméno sestavitele = Joachim | sborník = Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts | vydavatel = Leipziger Univ.-Verl. | místo = Leipzig | rok vydání = 2001 | isbn = 978-3-935693-46-2 | strany = 59 | jazyk = de}}</ref> Patrně v oblasti dnešního [[Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)|farního kostela sv. Petra a Pavla]] byl knížetem [[Soběslav I.|Soběslavem I.]] v letech 1126–1131 spolu s jinými hrady na tehdejší česko-polské hranici vystavěn v místě původního spáleniště hrad ''Yzcorelik'', tedy hrad na vyhořelém místě od slovanského slovesa „zgoreti“, o kterém se zmiňuje ''[[Kosmova kronika česká|Kosmova kronika]]''.<ref>{{Citace sborníku | titul = Cosmae chronica Boemorum | odkaz na titul = Kosmova kronika česká | příjmení sestavitele = Pertz | jméno sestavitele = Georg Heinrich | sestavitel = Georg Heinrich Pertz (Hrsg.)| sborník = Chronica et annales aevi Salici. Monumenta Germaniae Historica 11. Scriptores 9 | typ vydání = Unveränderter Nachdruck: Hiersemann-Verlag, Stuttgart 1983 | vydavatel = Hahn-Verlag, Hannover 1851 | místo = Hannover | rok vydání = 1851 | isbn = 3-7772-6313-3 | strany = 1–209, 843–846 | jazyk = la}}</ref><ref>{{Citace monografie | editoři = Josef Emler (Hrsg.) | titul = Cosmae chronica Boemorum | odkaz na titul = Kosmova kronika česká | místo = Prag | rok = 1874 | typ vydání = Nachdruck Georg Olms Verlag, Hildesheim u. a. 2004 | strany = 205, Z. 4–6 | isbn = 3-487-12666-4 | jazyk = la}}</ref> V blízkosti vesnické osady popř. u hradu se v polovině 12. století rozvinulo kupecké sídliště při [[Via regia]], v jehož centru byl kostel sv. Mikuláše. Kolem roku 1200 vzniklo plánovité uspořádání města kolem centrálního náměstí (''Untermarkt'') v oblasti dnešního Starého města. Zástupce českého krále, který pocházel z okruhu předních rodin, velkostatkářů a dálkových obchodníků, sídlil ve městě v roce 1234 a 1238. Instituce těchto zástupců pak nejpozději v roce 1282 zanikla. Za vlády [[Askánci|Askánců]], kteří roku 1253 získali východní část ''terra Budissinensis'' s městem Görlitz jako zástavu od českého krále, bylo území města na západě rozšířeno a bylo vybudováno městské [[opevnění]], které nyní zahrnovalo i [[Františkáni|františkánský]] [[klášter]] založený v roce 1234.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Schrage | jméno = Gertraud Eva | titul = Die Oberlausitz bis zum Jahr 1346 | příjmení sestavitele = Bahlcke | jméno sestavitele = Joachim | sborník = Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts | vydavatel = Leipziger Univ.-Verl. | místo = Leipzig | rok vydání = 2001 | isbn = 978-3-935693-46-2 | strany = 80 | jazyk = de}}</ref> Roku 1268 byla za braniborských [[Markrabě|markrabí]] založena zhořelecká [[mincovna]], která se v ražbě měla každý rok střídat s mincovnou v [[Budyšín|Budyšíně]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Haupt | jméno = Walther | titul = Sächsische Münzkunde | vydavatel = Deutscher Verlag der Wissenschaften Berlin | místo = Berlin | rok = 1974 | vydání = 1. Auflage | strany = 31 | jazyk = de}}</ref>
=== Görlitz jako středověké centrum obchodu ===
[[Soubor:Goerlitz-Schoenhof von Westen-20110626.jpg|náhled|Schönhof, postaven roku 1526|alt= Barevná fotografie historického domu ve stylu zaalpské renesance]]
Pro dobu krátce před rokem 1300 je doložena [[městská rada]] s [[Starosta|purkmistrem]], dvanácti radními a čtyřmi [[Konšel|konšely]]. Roku 1303 obdrželo město Görlitz jako první v regionu nezávislost na zeměpanském správním soudu a získalo vlastní [[pravomoc]] v oblasti [[Hrdelní právo|trestního práva]], což je považováno za [[datum]] vzniku městské nezávislosti.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Kersken | jméno = Norbert | titul = Die Die Oberlausitz von der Gründung des Sechsstädtebundes bis zum Übergang an das Kurfürstentum Sachsen 1346–1635 | příjmení sestavitele = Bahlcke | jméno sestavitele = Joachim | sborník = Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts | vydavatel = Leipziger Univ.-Verl. | místo = Leipzig | rok vydání = 2001 | isbn = 978-3-935693-46-2 | strany = 112 | jazyk = de}}</ref> Krátce poté se v Görlitz ustavila [[židovská obec]]. Jakmile se město v roce 1329 vrátilo pod českou vládu, potvrdil [[Jan Lucemburský]] rozvíjející se [[Židé|židovské]] sídliště a obdařil Görlitz četnými právy, obzvláště [[Mincovní regál|mincovním regálem]]. V roce 1339 získalo město navíc tzv. [[Právo skladu|právo nuceného skladu]] jedné v celé Evropě žádané barvící rostliny, kterou byl [[boryt barvířský]] (něm. ''Weid'') užívaný pro [[Modrá|modrou barvu]] při barvení [[Textilie|textilií]].<ref>{{Citace monografie | editoři = Gustav Köhler | titul = Codex Diplomaticus Lusatiae Superioris. Band 1 (Nr. 205, 222, 233) | místo = Görlitz | rok = 1856 | jazyk = la}}</ref>
Zásluhou prosperujícího obchodu v souvislosti s [[Monopol|monopolním]] postavením v českých zemích, pokud jde o obchod s borytem, i díky vzkvétající textilní produkci se stal Görlitz nejvýznamnějším obchodním městem mezi [[Erfurt|Erfurtem]] a [[Vratislav (město)|Vratislaví]]. Na základě své [[Ekonomie|ekonomické]] síly a královského privilegia založila 21. srpna 1346 města Budyšín, Görlitz, [[Kamenec (Horní Lužice)|Kamenz]], [[Lubáň]], [[Löbau]] a [[Žitava]] alianci [[Lužické Šestiměstí|Hornolužické šestiměstí]], v pověření zeměpána, českého krále a pozdějšího římského císaře [[Karel IV.|Karla IV.]], aby byl zachován [[Landfrýd|zemský mír]].<ref>{{Citace monografie | editoři = Tino Fröde | titul = Privilegien und Statuten der Oberlausitzer Sechsstädte – Ein Streifzug durch die Organisation des städtischen Lebens in Zittau, Bautzen, Görlitz, Löbau, Kamenz und Lauban in der frühen Neuzeit | vydavatel = Oberlausitzer Verlag | místo = Spitzkunnersdorf | rok = 2008 | isbn = 978-3-933827-88-3 | jazyk = de}}</ref> [[Svobodné říšské město|Svobodným říšským městům]] se však město Görlitz po právní stránce nemohlo rovnat. S hospodářským rozmachem se dalším mocenským faktorem staly [[Cech|cechy]], které odmítaly „zahraniční politiku“ městské rady a v letech 1369, 1390 a 1405 marně revoltovaly proti radní [[Vrchnost|vrchnosti]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Blicke | jméno = Peter | titul = Unruhen in der ständischen Gesellschaft 1300–1800 | sborník = Enzyklopädie Deutscher Geschichte Band 1 | vydavatel = Oldenbourg | místo = München | rok vydání = 1988 | isbn = 3-486-54901-4 | strany = . 8, 53 | jazyk = de}}</ref><ref>{{Citace periodika | příjmení = Jecht | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Jecht | titul = Bewegungen der Görlitzer Handwerker gegen den Rat bis 1396 | periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | odkaz na periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | rok = 1908 | ročník = Band 84 | strany = 117 | jazyk = de}}</ref> V letech 1377–1396 bylo město centrem Zhořeleckého vévodství, které založil Karel IV. pro svého sedmiletého syna [[Jan Zhořelecký|Jana]]. Ten v roce 1389 dopustil vyhnání Židů z města. Po jeho smrti roku 1396 bylo vévodství zase zrušeno.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | titul = Zhořelecké vévodství v koncepci lucemburské České koruny | periodikum = Historie - Otázky - Problémy | odkaz na periodikum = Historie - Otázky - Problémy | rok = 2015 | ročník = 7 | číslo = 1 | strany = 9–22 | url = http://digitool.is.cuni.cz/R/K6YYBYYUNS1C7FSEYKF4BQQPI4IQFSNB42QCETMERSTAMMTEMA-00189?func=dbin-jump-full&object_id=1417143&silo_library=GEN01&pds_handle=GUEST | issn = 1804-1132}}</ref> [[Soubor:Görlitz Altes Rathaus 2008.jpg|náhled|Stará radnice|alt=Barevná fotografie pozdně gotického objektu staré radnice v Görlitz]]
Během [[Husitské války|husitských válek]] bylo v roce 1429 vypáleno jižní a východní předměstí, opevněné město však nebylo obléháno.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Jecht | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Jecht | titul = Kriegs- und Feuersnot und ihre Folgen für Görlitzer Bauten | periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | odkaz na periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | rok = 1917 | ročník = Band 93 | strany = 145 | jazyk = de}}</ref> Po četných sporech, které město vedlo ve 14. a 15. století k uhájení zemského míru a svých rozsáhlých [[Privilegium|privilegií]], přišly v 15. století také rozmíšky mezi [[Katolická církev|katolickou]] městskou radou a [[Šlechta|šlechtou]] násobené tehdejší vládou kališnictví nakloněného [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. V této situaci došlo v letech 1466–1468 k tzv. spiknutí [[Střelný prach|střelného prachu]], což byla původně místní rodinná rozepře, která přerostla v politický konflikt zakončený čistkou v městské radě s pěti [[Trest smrti|hrdelními tresty]] a deseti vyhoštěními z města.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jecht | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Jecht | titul = Geschichte der Stadt Görlitz | vydavatel = Selbstverlag des Verfassers | místo = Görlitz | rok = 1922 | strany = 197 | jazyk = de}}</ref> Rovněž do sporu o český trůn mezi Jiřím z Poděbrad a [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]] bylo město vtaženo. Proto byla roku 1477 také předměstí obehnána příkopy a [[Palisáda|palisádami]] a městské opevnění bylo modernizováno a zesíleno.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Boetticher | jméno = W. v. | titul = Sculteti e libris rerum gestarum Grolicensium | periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | odkaz na periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | rok = 1915 | ročník = Band 91 | strany = 182 | jazyk = de}}</ref>
Napětí mezi Görlitz a Žitavou, které vznikalo už v závěru husitských válek, eskalovalo roku 1491 v tzv. [[Pivo|pivní]] válce, v níž šlo o právo Žitavy vyvážet do Görlitz bezcelně pivo. Město Görlitz však žitavské pivo a jeho prodej odmítlo a zásilku zabavilo. Žitava potom reagovala výpady na obce v blízkém okolí Görlitz. Spory mezi oběma městy byly ukončeny teprve [[Smír|smírčím rozsudkem]] místodržícího, který oběma městům zakázal vzájemné útoky a Žitavu zavázal k tomu, aby napravila způsobené škody. Za vlády uherského krále Matyáše Korvína na sklonku 15. století dosáhlo město svého největšího rozkvětu, který se udržel až do 16. století. Z této doby pocházejí mnohé měšťanské domy a církevní stavby ve stylu pozdní gotiky a renesance. Zároveň nabyli zhořelečtí občané od roku 1440 rozsáhlý pozemkový majetek. Kolem roku 1500 pak mělo město kolem 10 000 obyvatel. V polovině 15. století zde pracovalo 126 soukenických mistrů, jejichž počet do roku 1527 vzrostl na 265.<ref name="Veter" ></ref> Napětí mezi cechy a městskou radou pokračovalo až do 16. století a vyvrcholilo sporem o [[Reformace|reformaci]]. Od roku 1521 se v Görlitz [[Protestantismus|evangelicky]] kázalo, třebaže rada ještě dlouho kladla odpor. Luteránský církevní řád byl zaveden v roce 1539. Následkem [[Šmalkaldská válka|šmalkaldské války]] bylo roku 1547 město postiženo hornolužickým „Pönfallem", protože Šestiměstí do této války jen velmi váhavě posílalo svá vojska, která ostatně císařský tábor opustila již před [[Bitva u Mühlberka|bitvou u Mühlberka]]. Město bylo donuceno zaplatit pokutu 20 000 [[Rakousko-uherský zlatý|guldenů]] a ztratilo četná práva a celý pozemkový majetek. Ačkoli mnoho statků a výsad bylo možné koupit zpět v následujících letech, moc měst v hornolužické ''stavovské republice'' byla zlomena ve prospěch zemského vládce a mocných šlechtických rodů.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Pietsch | jméno = Friedrich | titul = Görlitz im Pönfall | periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | odkaz na periodikum = Neues Lausitzisches Magazin | rok = 1935 | strany = 52–141 | jazyk = de}}</ref><ref>{{Citace sborníku | příjmení = Herrmann | jméno = Matthias | titul = Der Pönfall der oberlausitzischen Sechsstädte und seine überregionale Einordnung | příjmení sestavitele = Bahlcke | jméno sestavitele = Joachim | příjmení sestavitele2 = Dudeck | jméno sestavitele2 = Volker | sborník = Welt – Macht – Geist. Das Haus Habsburg und die Oberlausitz | vydavatel = Oettel | místo = Görlitz, Zittau | rok vydání = 2002 | isbn = 3-932693-61-2 | jazyk = de}}</ref> === Görlitz v Saském kurfiřství ===
Řádek 88 ⟶ 98:
=== Socialismus a NDR ===
[[Soubor:Peterskirche Goerlitz.jpg|náhled|Pěší most z Görlitz do Zgorzelce otevřený v roce 2004; v pozadí je evangelický [[Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)|farní kostel sv. Petra a Pavla]] a Waidhaus|alt=Barevná fotografie s pohledem na pěší most z Görlitz do Zgorzelce přes Lužickou Nisu s kostelem sv. Petra a Pavla a Waidhausem]]
Po druhé světové válce byl Görlitz rozdělen podle nové hranice v linii Odra-Lužická Nisa. Část města, která se nachází východně od Nisy, přišla pod polskou správu a dnes tvoří polský Zgorzelec. Původní obyvatelstvo bylo 21. června 1945 vyhnáno. 650 osob, které se narodily v Görlitz nebo bylo toto město jejich posledním bydlištěm, bylo zadrženo sovětskou tajnou policií [[NKVD]]. Asi 250 z nich zemřelo v sovětských speciálních táborech zakládaných na území NDR.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kabus | jméno = Ronny | titul = "... weine ich täglich um meinen Vater" : in der Gewalt Stalins und der SED | vydavatel = Books on Demand GmbH | místo = Norderstedt | rok = 2011 | počet stran = 224 | strany = 58 | isbn = 978-3-8423-3102-0 | jazyk = de}}</ref> S uprchlíky a vyhnanými ze všech oblastí východně za Odrou a Nisou počet obyvatelstva západní části města krátce přesáhl 100 000.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lemper | jméno = Ernst-Heinz | editoři = Aktionskreis für Görlitz e.V. | titul = Görlitz: Eine historische Topographie | vydavatel = Oettel-Verlag | místo = 2. Auflage | rok = 238 | strany = 238 | isbn = 3-932693-63-9 | jazyk = de}}</ref> Větší část města, která zůstala v Německu, se stala součástí Saské země, která však byla roku 1952 v rámci centralizace zrušena. Po té město patřilo do drážďanské oblasti. Podpisem tzv. [[Zhořelecká smlouva|Zhořelecké smlouvy]] z 6. července 1950 uznaly NDR a [[Polská lidová republika]] linii Odra-Lužická Nisa jako [[Německo-polská státní hranice|státní hranici mezi Německem a Polskem]] podle mezinárodního práva.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Deutsch-Polnische Gesellschaft Dokumente der Zeitgeschichte | titul = Görlitzer Vertrag | url = https://web.archive.org/web/20120301135748/http://www.dpg-bundesverband.de/links_und_dokumente/bv_zeitgeschichte/1494147.html | datum přístupu = 2018-02-08 | jazyk = de}}</ref> Mezinárodní uznání hranice ze strany sjednoceného Německa bylo znovu potvrzeno vládou [[Helmut Kohl|Helmuta Kohla]] v německo-polské hraniční dohodě z roku 1990.<ref name="OdE" />
V důsledku vnitřní krize NDR projevující se mimo jiné snižováním mezd a současným zvýšením norem vypukla 17. června 1953 v Görlitz z počátku úspěšná vzpoura za účasti 30 000 občanů, která byla po nastolení [[Stanné právo|stanného práva]] potlačena [[Sovětský svaz|sovětskou okupační mocí]], jednotkami [[Stasi]] a tzv. Kasernované lidové policie (''Kasernierte Volkspolizei'').<ref name="OdE">{{Citace monografie | editoři = Annette Kaminski, Ruth Gleinig, Stiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur, Bundeszentrale für politische Bildung | titul = Orte des Erinnerns : Gedenkzeichen, Gedenkstätten und Museen zur Diktatur in SBZ und DDR | url = https://books.google.cz/books?id=3K-NCwAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false | vydavatel = Ch. Links Verlag | místo = Berlin | rok = 2016 | vydání = 3., überarbeitete und erweiterte Auflage | počet stran = 664 | strany = 410 | isbn = 978-3-86153-862-2 | jazyk = de}} (omezený přístup)</ref> Po roce 1975 vznikly nové městské části Königshufen a Rauschwalde, zatímco historické jádro chátralo. Na konci osmdesátých let byla plánována rozsáhlá [[demolice]], ke které díky politické změně v roce 1989 nedošlo. Ze stavebního boomu, jenž přišel po [[Znovusjednocení Německa|sjednocení]] a který je do značné míry podpořen státními a evropskými [[Dotace|dotacemi]], [[Zisk a ztráta|profituje]] zvláště centrum města.<ref name="Veter" ></ref> === Görlitz ve Svobodném státě Sasko ===
Řádek 98 ⟶ 110:
[[Soubor:Goerlitz population.svg|náhled|upright=1.3|Vývoj počtu obyvatel města Görlitz v letech 1825–2015 (zahrnuty jsou obě v roce 1946 odtržené části)|alt=Grafické znázornění vývoje počtu obyvatel v Görlitz a Zgorzelci]]
[[Soubor:Nikolaikirchhof Görlitz 01.jpg|náhled|Mikulášský hřbitov s četnými historickými náhrobky, v pozadí kostel sv. Mikuláše|alt=Barevná fotografie s pohledem na historický hřbitov s barokními náhrobky u kostela sv. Mikuláše]]
Mělo-li město Görlitz před [[Průmyslová revoluce|průmyslovou revolucí]] ještě necelých 10 000 obyvatel, tak v rozmezí let 1825 a 1905 se jejich počet zosminásobil na 83 766 osob. Se silným nárůstem počtu obyvatel od založení [[Německé císařství|Německého císařství]] a v následujících letech vznikly nové městské čtvrti za bývalými městskými hradbami. I po skončení první světové války [[populace]] nadále rostla. V roce 1939 pak ve městě žilo asi 94 000 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika | editoři = Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde | titul = Stadt Görlitz (1) | periodikum = Das Historische Ortsverzeichnis von Sachsen | datum vydání = 2008 | datum přístupu = 2018-02-09 | url = http://hov.isgv.de/G%C3%B6rlitz_(1)}}</ref> Populace města dosáhla v roce 1949 hlavně kvůli přílivu uprchlíků a vyhnanců bývalých východních oblastí Německa 100 000 obyvatel, pročež se Görlitz na krátkou dobu stal [[Velkoměsto|velkoměstem]]. Počet obyvatel tehdy dosáhl historického maxima 101 742 osob. Až v roce 1988 byl zaznamenán pokles na 77 609 obyvatel. Od zániku [[Německá demokratická republika|NDR]] ztratilo město v důsledku vystěhovalectví a poklesu porodnosti asi jednu čtvrtinu obyvatelstva.<ref name="SMSG" />
K 31. prosinci 2011 činil úřední součet obyvatel s trvalým pobytem v Görlitz pouze 54.691.<ref name="SMSG">{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadtverwaltung Görlitz. Hauptverwaltung. Kommunale Statistikstelle | titul = Statistische Monatszahlen Stadt Görlitz | url = https://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Statistiken/Statistik2011/statistik_2011_12.pdf | datum vydání = 2011-12 | datum přístupu = 2018-02-10 | vydavatel = Stadtverwaltung Görlitz | jazyk = de}}</ref> Ve srovnání s posledním předválečným sčítáním lidu v květnu 1939 (93 823 obyvatel) to znamená o pokles o zhruba 40 procent, i když ztráta obydleného území východně od [[Lužická Nisa|Nisy]] byla po roce 1945 kompenzována třemi nově postavenými sídelními oblastmi. V dnešním [[Zgorzelec|Zgorzelci]] žilo před válkou asi 8 800 občanů, zatímco v těchto třech nových oblastech žilo v roce 2011 asi 20 000 obyvatel.<ref>{{Citace monografie | editoři = Ines-Ulrike Rudolf, Susanne Jaeger | titul = Görlitz – Zgorzelec – Strategien ohne Grenze – Nowe strategie bez granic | vydavatel = TUDpress Verlag der Wissenschaften GmbH | místo = Dresden | rok = 2007 | strany = 12 | isbn = 978-3-940046-12-3 | jazyk = de}}</ref> Přesto lze očekávat další pokles obyvatelstva, prognóza Zemského statistického úřadu odhaduje počet obyvatel v Görlitz v roce 2020 na 46 400 osob. To odpovídá přibližně polovině předválečné populace. Nicméně tato [[prognóza]] je považována za spornou, protože od roku 2006 je ve městě opět více přistěhovalých než odstěhovaných a v listopadu 2017 stav obyvatelstva dosáhl 57 228 osob,<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Stadtverwaltung Görlitz. Hauptverwaltung. Kommunale Statistikstelle | titul = Statistische Monatszahlen Stadt Görlitz | url = https://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Statistiken/Statistiken2017/November_17.pdf | datum vydání = 2017-11 | datum přístupu = 2018-02-10 | vydavatel = Stadtverwaltung Görlitz | jazyk = de}}</ref> přičemž každý desátý ze 2000 nových občanů je starší 60 let. Do roku 2007 do města přibylo přes 1000 seniorů. Pro ně je Görlitz zajímavý svou příjemnou [[Atmosféra|atmosférou]], [[Kultura|kulturou]], klidnou polohou stejně jako až o 20 % nižšími náklady na bydlení. Již v 19. století bylo město Görlitz označováno jako „Pensionopolis“. Jednalo se především o pruské úředníky, kteří si je oblíbili jako místo svého stáří. Dnes většina z nich pochází ze [[Německo|starých spolkových zemí]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Gineiger | jméno = Ulrich | titul = Die innerdeutsche Migration und die Folgen | periodikum = Deutschlandfunk | datum vydání = 2007-07-27 | datum přístupu = 2018-02-10 | url = http://www.deutschlandfunk.de/die-innerdeutsche-migration-und-die-folgen.1259.de.html?dram:article_id=190521 | jazyk = de}}</ref> Görlitz a sousední polské město Zgorzelec mají dohromady asi 86 600 obyvatel, z nichž 31 089 žije ve Zgorzelci (2016). To zhruba odpovídá počtu obyvatel celého města na počátku dvacátých let.<ref>{{Citace elektronického periodika | korporace = Urząd Statystyczny we Wrocławiu | titul = Gmina miejska Zgorzelec | periodikum = Statyczne Vademecum Samorzadowca | url = http://stat.gov.pl/vademecum/vademecum_dolnoslaskie/portrety_gmin/powiat_zgorzelecki/gmina_m_zgorzelec.pdf | datum vydání = 2017 | datum přístupu = 2018-02-10 | vydavatel = Urząd Statystyczny we Wrocławiu | jazyk = pl}}</ref>
Řádek 105 ⟶ 119:
== Náboženský život ==
[[Soubor:Goerlitz dreifaltigkeitskirche 1.jpg|náhled|Oltář v kostele sv. Trojice|alt=Barevná fotografie s pohledem na pozdně gotický oltář v kostele Nejsvětější Trojice]]
Město je sídlem [[Katolická církev|katolické]] [[Diecéze zhořelecká|diecéze Görlitz]] a [[Protestantismus|evangelického]] oblastního [[Biskup|biskupa]] pro zhořeleckou [[farnost]] „[[Evangelická církev Berlín-Braniborsko-slezská Horní Lužice|Evangelické církve Berlín-Braniborsko-slezská Horní Lužice]]“. [[Reformace]] zde zakořenila v roce 1521, roku 1525 tady byla sloužena první evangelická [[mše]]. Od poslední třetiny 16. století již byl Görlitz čistě [[Luteránství|luteránským]] městem. Stejně jako u všech lužických luteránů farnost Görlitz nepatřila do žádné zemské církve, své církevní záležitosti si město spravovalo samostatně, třebaže si [[Děkanát Budyšín|budyšínský katolický děkan]] zachoval důležitá práva jako vedoucí apoštolské správy. Na konci 17. století byla evangelicko-luteránská zbožnost v Görlitz silně ovlivněna [[Pietismus|pietismem]]. Od roku 1815 město patřilo k [[Prusko|Prusku]] a jeho farnost byla začleněna do jednoty Evangelické církve v Prusku. Jako reakce na pruským státem vnucenou unii mezi luterskou církví a reformovanou tradicí vznikla tzv. staroluterská „Evangelicko-luterská církev v Prusku“. V Görlitz byla založena evangelicko-luterská Církevní obec sv. Ducha, která dnes přináleží k „Nezávislé evangelicko-luterské církvi“.
Od roku 2007 byl farář této komunity zvolen [[Probošt|proboštem]] východní diecéze své církve a město Görlitz se tak stalo sídlem Staroluterského [[Probošt|proboštství]]. Na počátku 19. století se do města stěhovalo stále více [[Římskokatolická církev|římských katolíků]], kteří si v roce 1853 založili vlastní farnost. Ta nejdříve spadala pod [[Arcidiecéze vratislavská|Vratislavské arcibiskupství]], které se po druhé světové válce uchýlilo do Görlitz a zřídilo si zde Arcibiskupský řad. Z něho vznikla v roce 1972 Apoštolská administratura, sídlo dnešního biskupství při Katedrále sv. Jakuba, které spadá pod nově vytvořenou berlínskou církevní provincii. Vedle těchto tradičních církví existují v Görlitz také tzv. svobodné církevní obce Apoštolského společenství, [[Baptismus|Baptistů]], [[Adventisté sedmého dne|Adventistů sedmého dne]], [[Letniční hnutí|Letničního hnutí]], [[Evangelická církev metodistická|Evangelické církev metodistické]] a Svazu svobodných evangelických obcí v Německu. Dalšími náboženskými společenstvími jsou [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů]], [[Svědkové Jehovovi]], Novoapoštolská církev a Obec Apoštolského úřadu Ježíše Krista (''Apostelamt Jesu Christi''). Od roku 2005 je ve městě opět židovská obec uznaná Ústřední radou Židů v Německu a saským Zemským rabinátem.<ref name="Zensus" /><ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Sekretariat der Deutschen Bischofskonferenz | titul = Eckdaten des Kirchlichen Lebens in den Bistümern Deutschlands 2017 | url = https://www.dbk.de/fileadmin/redaktion/diverse_downloads/presse_2018/2018-116a-Flyer-Eckdaten-Kirchenstatistik-2017.pdf | datum vydání = 2017 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Sekretariat der Deutschen Bischofskonferenz | jazyk = de}}</ref><ref name="Synagoge" >{{Citace elektronické monografie | korporace = Der Förderkreis Görlitzer Synagoge e.V. | titul = 100 Jahre Görlitzer Synagoge | url = http://www.synagoge-goerlitz.de/100-jahre-synagoge-gorlitz/ | datum vydání = | datum aktualizace = 2018 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Der Förderkreis Görlitzer Synagoge e.V. | jazyk = de}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brandau | jméno = Bastian | titul = Offen für alle : ein Gebetsraum für Görlitz | url = https://www.deutschlandfunk.de/offen-fuer-alle-ein-gebetsraum-fuer-goerlitz.886.de.html?dram:article_id=419646 | datum vydání = 2018-06-06 | datum přístupu = 2018-12-07 | vydavatel = Deutschlandradio | jazyk = de}}</ref> [[Soubor:Goerlitz-Neues Rathaus von Osten-20110626.jpg|náhled|Nová radnice Dolním rynku (''Untermarkt'')|alt=Barevná fotografie s pohledem na historizující neorenesanční budovu nové radnice v Görlitz]]
| |||