Wikipedie

Psychologie: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Počátky vědecké psychologie: měl i křestní jméno
m nesmyslné úpravy
značka: rychlé vrácení zpět
 
(Není zobrazeno 60 mezilehlých verzí od 38 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Možná hledáte|knihu - učebnici pro vysoké školy vydanou nakladatelstvím Portál v roce [[2003]], viz [[Psychologie (kniha)]]}}
[[Soubor:Psi2Greek uc psi icon.svg|náhled|[[Řecká abeceda|Řecké]] písmeno [[Psí]] bývá občas používáno jako symbol psychologie]]'''Psychologie''' ''(z [[Řecká abeceda|řeckého]] ψυχή (psyché) = dušeduševno, duch, dech a -λογία (-logia) = věda, výzkum, nauka o duševnu)'' je [[věda]], která studuje lidské [[chování]], [[Psychický proces|mentální procesy]]<ref name="atkinson">{{citace monografie | jméno = Rita L. | příjmení = Atkinson | odkaz na autora = Rita L. Atkinson | titul = [[Psychologie (kniha)|Psychologie]] | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = [[2003]] | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-7178-640-3 | jazyk = česky}}</ref> a [[Tělesné procesy|tělesné dění]]<ref name="plhakova1" /> včetně jejich vzájemných [[vztah]]ů a [[interakce|interakcí]] (''souhrnně označované jako [[psychika]]'') a snaží se je popsat, vysvětlit a [[predikce|predikovat]]. Cílem psychologie je také získané [[poznatek|poznatky]] využít kek zvýšení lidské spokojenosti a zlepšení zdraví člověka,<ref name="plhakova1">{{citace monografie | jméno = Alena | příjmení = Plháková | odkaz na autora = Alena Plháková | titul = Obecná psychologie | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-200-1387-3 | jazyk =}}</ref> prostřednictvím [[psychoterapie]] jich navíc lze navíc využít i k [[léčba|léčebným]] účelům. Člověk, zabývající se psychologií [[výzkum]]ně i prakticky, bývá označován jako [[psycholog]], člověk provádějící psychoterapii je [[psychoterapeut]] (v běžné řeči bývají tyto pojmy směšovány, přičemž jedna a tatáž osoba může současně působit jak v roli psychologa, tak v roli psychoterapeuta). Psychologové se snaží porozumět roli [[kognitivní funkce|kognitivních funkcí]] v individuálním i sociálním chování včetně porozumění [[fyziologie|fyziologickým]] a [[neurobiologie|neurobiologickým]] procesům podmiňujícím konkrétní funkce. Psychologové objevili a vysvětlili řadu klíčových pojmů a konceptů, jako například [[Vnímání|percepce]], [[Kognitivní věda|kognice]], [[pozornost]], [[emoce]], [[motivace]], [[osobnost]], [[interpersonální vztahy]] či [[podvědomí]]. K jejich získávání jsou vyvíjeny [[Empirie|empirické]] [[Vědecká metoda|metody výzkumu]]<ref name="ferjenčík">{{citace monografie | jméno = Ján | příjmení = Ferjenčík | odkaz na autora = Ján Ferjenčík | titul = Úvod do metodologie psychologického výzkumu: Jak zkoumat lidskou duši | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = | kapitola = | strany = 14-1614–16 | isbn = 80-7178-367-6 | jazyk =}}</ref> pro objevování a vysvětlování [[Kauzalita|příčinných]] i [[Korelace|korelačních]] vztahů mezi proměnnými, i k jejich prostému popisu a [[Interpretace|interpretaci]]. Psychologie se řadí mezi [[Společenské vědy|sociální vědy]], svým rozsahem se však pohybuje na plynulém rozmezí a zahrnuje výzkum z věd přírodních (týkající se např. zákonů lidského [[vnímání]] a percepce), sociálních i humanitních věd až po [[FilosofieFilozofie|filozofii]].
 
Psychologické poznatky jsou používány ke zlepšení kvality života lidí – výzkumná zjištění ovlivňovala vznik [[zákon]]ů regulujících [[trest smrti]], náhled na [[homosexualita|homosexualitu]] či podmínky, za nichž je člověk [[Odpovědnost#Právní odpovědnost|trestně zodpovědný]].<ref name="atkinson" /> Ačkoliv většina psychologů pracuje v [[Psychodiagnostika|psychodiagnostických]] oborech, zabývá se [[Léčba|léčením]] [[duševní porucha|mentálních poruch]] a jiných potíží formou [[psychoterapie]] či [[poradenství]], anebo používá aplikované psychologické poznatky například v [[Personalistika|personalistice]] nebo [[marketing]]u, část psychologů se dále zabývá výzkumem na [[Univerzita|univerzitách]] i v soukromých společnostech.
Řádek 6:
== Hlavní přístupy v psychologii ==
{{Podrobně|Psychologické směry}}
V psychologii dnes existuje nejméně pět významných a vlivných teoretických přístupů, z nichž každý svým vlastním a svébytným způsobem definuje svůj vědecký pohled na psychologii a liší se definicí samotné psychologie, zaměřuje se na rozdílná témata a používá často svébytné výzkumné přístupy. Podle Seamona a Kenricka<ref name="plhakova1" /> lze různé přístupy přirovnat k odlišným mapám stejného města – každá využívá jinou perspektivu, jedna se zaměřuje na linie ulic, druhá na [[topografie|topografii]] a třetí na podzemní sítě. Tyto přístupy vznikaly během vývoje psychologie, kdy se zdálo, že lze nalézt jednotné psychologické [[paradigma]], a proto se ostře vůči sobě vyhraňovaly. Dnes však mezi přístupy, které přetrvaly, dochází opět k pozvolnému sbližování a jsou chápány spíše jako různé aspekty téhož jevu.<ref name="atkinson" /> Mezi hlavní teoretické přístupy v psychologii patří následující.<ref name="plhakova1" />
 
=== Biologický přístup ===
[[Soubor:Hypothalamus.jpg|vlevo|náhled|150px|Šipka ukazuje na [[hypothalamus]] ve snímku [[magnetická rezonance|magnetické rezonance]].]]{{Podrobně|Biologická psychologie}}
'''Biologický přístup''' se zabývá studiem [[Neurofyziologie|neurofyziologických]] procesů, [[Mozek|mozku]], „technickými“ aspekty vnímání a podobně. Zajímá se, jaké neurofyziologické procesy jsou základem chování a prožívání, a vznikla díky možnosti aplikace biologických experimentů pro studium myšlenkových jevů. Využívá postupy, jako je například [[pozitronová emisní tomografie]], [[funkční magnetická rezonance]], a její součástí je také přístup nazývaný [[evoluční psychologie]], která studuje [[Genetika|genetické]] základy lidské psychiky a jejíž představitelé vesměs navázali na [[Charles Darwin|Darwinovo]] dílo. Tento přístup je nejvíce svázaný s [[Biologická psychologie|biologickou psychologií]], jednou ze základních [[psychologické disciplíny|psychologických věd]]. Biologický přístup chápe například [[Deprese (psychologie)|depresi]] jako poruchu v důsledku abnormálních změn nepříznivě ovlivňujících hladinu [[neurotransmiter]]ů. Biologický přístup přispěl i ke studiu [[Paměť|paměti]]. Například dětská [[amnézie]] může být zčásti způsobena nezralostí [[Hipokampus|hipokampu]] (který se podílí na upevňování vzpomínek), neboť tato část mozku není v období roku až dvou po narození ještě plně vyvinuta.
 
Mezi významné osobnosti tohoto přístupu patřili například [[Roger W. Sperry]] ([[1913]]–[[1994]]), [[William James]] ([[1842]]–[[1910]]), u nás pak [[František Koukolík]] (nar. [[1941]]).
{{clear}}
 
=== Behaviorální přístup ===
[[Soubor:Skinner teaching machine 01.jpg|náhled|Skinnerova výuková skříňka pro učení podmiňováním.]] {{Podrobně|Behaviorismus}}
'''[[Behaviorismus|Behaviorální přístup]]''' ''(někdy též behavioristický)'' byl dominantním v první polovině [[20. století]]. Zaměřoval se především na lidské chování a omezil se na [[Objektivita (výzkum)|objektivně]] pozorovatelná fakta. Na rozdíl od [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]] zcela vynechal lidskou mysl (označovanou jako ''black box'', tedy ''černá skříňka'') a vytvořil tzv. model S-R (stimulus–reakce), ve své době byl proto odpůrci označován proto jako „psychologie bez duše“. V dnešní době je striktní behaviorismus spíše historií, navázaly na něj ''neobehaviorismus'' či [[sociální učení|teorie sociálního učení]] a používá se model S-O-R (doplněný o objekt).
 
Mezi představitele behaviorální psychologie patří její zakladatel [[John Watson|John B. Watson]] ([[1878]]–[[1958]]), [[Burrhus Frederic Skinner]] ([[1904]]–[[1990]]), [[Albert Bandura]] (nar. [[1925]]), s behaviorismem souvisejí i [[Rusko|ruští]] [[reflex]]ologové [[Ivan Michajlovič Sečenov|Sečenov]], [[Ivan Petrovič Pavlov]] či [[Vladimir Michajlovič Bechtěrev|Bechtěrev]].
 
=== Psychodynamický přístup ===
Řádek 32 ⟶ 33:
 
=== Gestalt psychologie ===
[[Soubor:TriangleJayBeeKanizsa triangle.svg|náhled|Celek je více než soubor částí – na obrázku vidíme dva trojúhelníky, ačkoliv jsou z nich vidět jen rohy.]] {{Podrobně|Gestaltismus}}
'''[[Gestaltismus|Gestalt psychologie]]''' (někdy též ''tvarová psychologie'', odvozeno od [[Němčina|německého]] ''Gestalt'' = ''tvar'') je převážně historická psychologická škola. Vznikla v roce [[1912]], tedy v období rozvoje behaviorismu v [[Spojené státy americké|USA]]. Předmětem jejího studia je zkoumání psychických fenoménů celostní povahy (zejména [[vnímání]]), a to zejména s využitím metody [[introspekce]]. Percepční zkušenosti podle gestalt psychologie závisejí na vzorcích vznikajících v důsledku působení [[podnět]]ů a dále na organizaci zážitků. Typickým tvrzením gestalt psychologie je teorie, že psychické jevy nelze považovat za pouhou sumu částí, ale vynořují se v duševním světě jako fenomény samy o sobě – že ''„celek je více než součet částí“''. Když se podíváme na obrázek, uvidíme spíše dva [[trojúhelník]]y než jako šest malých obrázků. Gestalt psychologové se zabývali dále vnímáním [[Mechanický pohyb|pohybu]], velikosti, sledovali proměny [[Barva|barev]] při změnách osvětlení a tím položili základy současného výzkumu v oblasti [[kognitivní psychologie]].
Gestaltisté byli výrazně ovlivněni filosofickoufilozofickou [[fenomenologie|fenomenologií]] a rovněž se inspirovali objevem [[magnetismus|magnetického pole]].
 
Představiteli jsou například [[Max Wertheimer]] ([[1880]]–[[1943]]), [[Kurt Koffka]] ([[1886]]–[[1941]]) či [[Wolfgang Köhler]] ([[1887]]–[[1967]]). Za pokračovatele lze považovat i [[Lingvistika|lingvistu]] [[Noam Chomsky|Noama Chomskeho]] (nar. [[1928]]).
Řádek 42 ⟶ 43:
'''[[Kognitivní psychologie]]''' věnuje značnou pozornost mentální, zejména poznávacím procesům, a myšlení celkově. Lidskou [[psychika|psychiku]] chápe jako systém zpracování informací a část terminologie si vypůjčuje například z [[počítač]]ové [[Kybernetika|kybernetiky]]. Vytváří tzv [[kognitivní mapy]] chování a je vedle například lingvistiky, [[informatika|informatiky]], kybernetiky, [[Kulturní a sociální antropologie|kulturní antropologie]] jedním ze zdrojů současných multidisciplinárních [[kognitivní věda|kognitivních věd]].
 
Mezi významné osobnosti kognitivní psychologie patří například [[Albert Ellis]] (nar. [[1915]]–[[2007]]), [[Aaron Těmkin Beck]] (nar. [[1921]]–[[2021]]), [[Herbert A. Simon|Herbert Simon]] ([[1916]]–[[2001]]) či [[Allen Newell]] ([[1927]]–[[1992]];), předchůdcem byl [[Edward Tolman|Edward C. Tolman]] ([[1886]]–[[1959]]).
 
== Oblasti psychologie ==
Řádek 55 ⟶ 56:
 
{{Pahýl část}}
 
=== Biologická psychologie ===
{{Podrobně|Biologická psychologie}}
Řádek 86 ⟶ 88:
 
== Historie psychologie ==
{{Podrobně|HistorieDějiny psychologie}}
[[Hermann Ebbinghaus|H. Ebbinghaus]] v roce [[1908]] poznamenal, že psychologie má dlouhou minulost, ale krátkou historii.<ref name="hartl1">{{citace monografie | jméno = Pavel | příjmení = Hartl | jméno2 = Helena | příjmení2 = Hartlová | odkaz na autora = Pavel Hartl | odkaz na autora2 = Helena Hartlová | titul = Psychologický slovník | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-7178-303-X | jazyk =}}</ref> Lidé se však o psychologické poznatky zajímali už od pradávna a během [[18. století|18.]] a [[19. století]] byla provedena řada výzkumů, které je možné označit jako psychologické<ref name="hunt1">{{citace monografie | jméno = Morton | příjmení = Hunt | odkaz na autora = Morton Hunt | titul = Dějiny psychologie | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-7367-175-1 | jazyk =}}.</ref> Jako samostatná věda se pak psychologie pod vlivem [[Přírodní vědy|věd přírodních]] (zejména [[Lékařství|medicíny]] a [[fyziologie]]) vydělila z [[Filosofie|filozofie]] ve druhé polovině [[19. století]].<ref name="nakonecny1">{{citace monografie | jméno = Milan | příjmení = Nakonečný | odkaz na autora = Milan Nakonečný | titul = Lexikon psychologie | vydavatel = Vodnář | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 80-85255-74-X | jazyk =}}</ref> Proto jsou dodnes v psychologii patrná dvě hlavní [[paradigma]]ta, a to duchovědné (spíše filozofické) a přírodovědné ([[objektivismus|objektivistické]], [[experiment]]álně podložené a odvozené spíše z věd přírodních).<ref name="plhakova1" />
 
=== Počátky vědecké psychologie ===
[[Soubor:Wundt-research-group.jpg|náhled|Zakladatel psychologie Wilhelm Wundt zhruba okolo roku 1880 se svým výzkumným týmem v laboratoři v Lipsku.]]Ačkoliv zdroje vlivů, kulminujících ve vědecké psychologii poloviny [[19. století|devatenáctého století]] lze vystopovat v psychologii [[Starověk|antické]] a předrenesanční, je to přece jen primárně historie idejí, začínající renesancí, která osvětluje duchovní atmosféru místa a času poloviny devatenáctého století. Do poloviny 19. století byla psychologie součástí [[Filosofie|filozofie]]. Za jejího zakladatele ve filozofických vědách byl považován [[Aristotelés|Aristoteles]] ([[384]]–[[322]] př. n. l.). Jeho výzva adresovaná [[člověk]]u a prostupující podstatnou část jeho psychologického myšlení je: ''„Staň se, čím jsi.“'' Vědecká psychologie, snažící se o kauzální výklad psychických jevů a přírodovědně orientovaná, se mohla rozvinout díky fyzice, fyziologii, evoluční biologii, atomismu, kvantifikujícím a laboratorním přístupům včetně přístrojových prostředků, použitým k řešení vědeckých problémů. Vznik vědecké psychologie byl podpořen také kritickým [[empirismus|empirismem]], [[asocianismus|asocianismem]] a [[materialismus|materialismem]].
 
Počátky vědecké psychologie jsou obvykle datovány rokem [[1879]], kdy [[Wilhelm Wundt]] založil první psychologickou laboratoř na univerzitě v [[Lipsko|Lipsku]] v [[Německo|Německu]]. Wundt se při své práci do vysoké míry opíral o [[Introspekce|introspekci]] (pozorování a zaznamenávání povahy svého vlastního vnímání, myšlení a cítění).
Vznik laboratoře měl takový význam, protože v té době určovaly experimentální disciplíny (zejména přírodovědné) co je vědní a co ne. Chtěla–liChtěla-li se psychologie stát uznanou vědou, musela i ona prokázat, že je schopna pracovat experimentálně, v laboratoři. Laboratorní práce nabízela záruku že objektivní metodou budou získány poznatky, spolehlivě ověřitelné a opakovatelné podobně jako je tomu v [[Chemie|chemii]], [[Fyzika|fyzice]] nebo [[FilosofieFilozofie|filozofii]].
 
Kromě Wundta jsou svými výzkumy důležití fyziolog [[Ewald Hering]] a fyzik [[Ernst Mach]], působící v druhé polovině 19. století v Praze, studovali počitky a [[vjem]]y. [[Külpe]] hlavní představitel Würzburské školy, zkoumal myšlenkové procesy, [[Hermann Ebbinghaus|Ebbinghaus]] paměť a učení.
Nová evropská psychologie byla značnou měrou fyziologická, [[experiment]]ální, elementová, [[asocianosmusasocianismus|asocianistická]], hlavní metodou byla [[introspekce]], i když jiné metody se též užívaly. Byla zaměřena hlavně na procesy [[vnímání]]. [[William James]] přenášel, podobně jako i jiní Američani, evropskou psychologii do Spojených států, kde se však dále vyvíjela spíše ve smyslu [[funkcionalismus (teorie mysli)|funkcionalismu]]. James zdůraznil nutnost studia návyků, [[Emoce|emocí]] a [[vědomí]].
 
=== Strukturalismus a funkcionalismus ===
Metoda [[introspekce]] se neosvědčila, obzvlášť při sledování rychlých duševních procesů. A tak v raném vývoji psychologie začaly hrát důležitou úlohu směry [[strukturalismus]] (rozkládání, resp. analýza duševních struktur) a [[funkcionalismus (teorie mysli)|funkcionalismus]] (studium operací [[mysl]]i, sloužících [[Adaptace (psychologie)|adaptaci]] organismu na okolní prostředí a fungování v něm).
Hlavním [[propagátor]]em strukturalistického směru byl [[E. B. Titchener]], psycholog z [[Cornell University|Cornellovy univerzity]] a Wundtův žák, který pro tento směr psychologie zavedl tento název. Ovšem jiní psychologové s tímto analytickým přístupem strukturalismu nesouhlasili. [[WiliamWilliam James]], psycholog na Harvardově univerzitě, se domníval, že by se na analýzu prvků vědomí měl klást menší důraz a naopak větší pozornost by měla být věnována jeho proměnlivé, osobní podstatě, jeho přístup byl nazván funkcionalismus, který zejména rozšířil rámec psychologie o chování, coby předmět zkoumání.
 
=== Psychoanalýza ===
[[Soubor:Structural-Iceberg-cs.svg|náhled|Přirovnání psychiky k vědomí s vědomou částí nad hladinou a podvědomímnevědomím v hloubce.]]{{Podrobně|Psychoanalýza}}
[[Psychoanalýza]] je teorií osobnosti a zároveň metodou [[psychoterapie]]. Historie psychoanalýzy se rozvíjela spíše jako součást [[klinická psychologie|lékařské psychologie]] a [[psychiatrie]], která částečně navazovala na historii [[hypnóza|hypnotismu]] a zakládala se na klinických zkušenostech. Její počátky jsou spojeny se jménem [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]] a spadají na přelom 19. a [[20. století]] a v tehdejší době znamenala určitou revoluci v pojetí lidské psychiky. Sigmund Freud psychoanalýzu definoval jako „vědu o nevědomí“ – psychologie do té doby s tímto pojmem nepracovala. Ústředním tématem psychoanalýzy je [[nevědomí]], které můžeme definovat jako [[Myšlenka|myšlenky]], postoje, podněty, přání, motivy a [[emoce]], jichž si nejsme vědomi. Nevědomé myšlenky se projevují mnoha způsoby, například ve [[Sen|snech]], přeřeknutích a chybných úkonech. Během volných [[Asociace (představa)|asociací]] je pacient vyzván, aby říkal, cokoli mu přijde na mysl, aby mohlo dojít ke zvědomění nevědomých přání.
Jedinci si nejsou zcela vědomi některých důležitých aspektů svého chování, jejich zvědomění může přispět k jejich léčení.
Řádek 117 ⟶ 119:
Podle Watsona je téměř všechno chování výsledkem podmiňování a prostředí formuje chování jedince posilováním určitých návyků. Dáme-li např. dítěti sušenku, aby přestalo plakat, jeho chování tak spíše posílíme – odměníme. Odměněná reakce byla považována za nejmenší jednotku chování, na jejímž základě mohou vznikat mnohem složitější vzorce chování. Behavioristé uvažovali o psychologických jevech v pojmech [[podnětu]] a [[reakce]], čímž došlo ke vzniku názvu „S–R psychologie“ (Stimulus–Response, česky podnět – reakce). Tento přístup nebere v úvahu duševní procesy, o lidském vědomí někdy mluví jako o neproniknutelné schránce ([[Angličtina|ang.]] black box) a ''sleduje pouze vstupy a výstupy''. Hlavní předností behavioristické psychologie tak byl ''[[psychologický experiment]]'', který poskytoval jasně vyjádřitelné výsledky.
 
V důsledku kritiky radikálního behaviorismu vznikl ve [[30. léta 20. stol.1930–1939|30. letech 20. stol.]] [[neobehaviorismus]], který se snažil překonat mechanické chápání psychiky. Neobehaviorismus upravil rovnici S-O-R (stimulus-object-response, přičemž objekt je intervenující proměnná v podobě lidské mysli).
{{clear}}
 
=== Druhá polovina 20. století ===
Do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl dominantním směrem behaviorismus, především v USA, přestože například v Německu byla populární [[Gestaltismus|tvarová psychologie]], své kořeny měla hluboko i [[psychoanalýza]] a stále existovalo více dalších psychologických směrů. Po válce se zájem o psychologii zvýšil a ukázalo se, že staré postupy již nejsou dostačující. Tento názor byl potvrzen rozvojem [[počítač]]ů.
Řádek 131 ⟶ 134:
== Studium psychologie ==
Studium psychologie je velmi populární po celém světě. V České republice lze studovat psychologii na několika státních a soukromých [[univerzita|vysokých školách]].
 
=== Doktorské studium ===
Absolvent postgraduálního doktorského studia psychologie je nositel titulu [[Ph.D.]] (doktor psychologie). Studium je zaměřeno primárně na přípravu pro působení v akademické a vyzkumné sféře. Jde o nejvyšší možné vzdělání v oboru psychologa-výzkumníka. Na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově v Praze]] se čtyřleté doktorské studium v programu Psychologie P770 realizuje na třech jejích fakultách: v oboru pedagogické psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v oboru lékařské psychologie a psychopatologie na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a v oborech sociální psychologie, psychologie práce a řízení a oboru klinická psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] v [[Brno|Brně]] lze studovat doktorské studium sociální, vývojové a obecné psychologie na [[Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity|Fakultě sociálních studií]] a [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakultě]], kde lze navíc studovat i klinickou psychologii. Doktorské studium psychologie však nabízí i další české univerzity.
 
=== Magisterské studium ===
Absolvent je oprávněn po pětiletém studiu (jedno, zda tříletém bakalářském a dvouletém navazujícím magisterském, nebo přímo pětiletém magisterském studiu) vykonávat povolání [[psycholog]]a, po ukončení [[Ph.D.|postgraduální přípravy]] i na pozici [[klinická psychologie|klinického]] psychologa či [[psychoterapeut]]a:
* [[Univerzita Karlova|Karlova univerzita]] v [[Praha|Praze]] – [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofická fakulta]]<ref>[http://is.cuni.cz/webapps/akreditace/studium/11210/1001280/?lang=cs CUNI FF psychologie]</ref> a [[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|Pedagogická fakulta]]<ref>[http://is.cuni.cz/webapps/akreditace/studium/11410/1001112/?lang=cs CUNI PedF psychologie]</ref>
* [[Masarykova univerzita]] v [[Brno|Brně]] – [[Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity|Fakulta sociálních studií]]<ref>[http://muni.cz/study/programmes/1524?study_type=N&study_form=P&faculty=fss MU FSS psychologie]</ref>. (Akreditace tradičního pětiletého magisterského studia psychologie naa [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakultěfakulta]] nebyla v květnu 2013 prodloužena — akreditace je platná jen do 31. 10. 2014 a na dostudování stávajících studentů.<ref>[http://muni.cz/study/programmes/55?study_type=M&study_form=P&faculty=phil MU FF psychologie]</ref><ref>[http://munimedia.cz/prispevek/akreditace-oboru-psychologie-na-filozoficke-fakulte-v-brne-je-ohrozena-5903/ Akreditace oboru psychologie na Filozofické fakultě V Brně je ohrožena]</ref><ref>http://www.phil.muni.cz/wups/home/Documents/192404.pdf</ref>)
* [[Univerzita Palackého v Olomouci|Univerzita Palackého]] v [[Olomouc]]i – [[Filozofická fakulta Univerzity Palackého|Filozofická fakulta]]<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=UPOL FF psychologie |url=http://www.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/studijni-obory/obor/psychologie-1/ UPOL|datum FFpřístupu=2011-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121127075453/http://www.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/studijni-obory/obor/psychologie]-1/ |datum archivace=2012-11-27 |nedostupné=ano }}</ref>
* [[Pražská vysoká škola psychosociálních studií]] – od roku [[2012]]/[[2013]] udělilo [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy]] licenci k pětiletému studiu psychologie, vyhovující českým normám<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=PVŠPS psychologie |url=http://www.pvsps.cz/uchazec/psychologie-nmgr/ PVŠPS|datum přístupu=2011-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111008230300/http://www.pvsps.cz/uchazec/psychologie]-nmgr/ |datum archivace=2011-10-08 |nedostupné=ano }}</ref><ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Navazující magisterský obor Psychologie |url=http://www.pvsps.cz/skola/akce-oznameni/navazujici-magistersky-program-psychologie/ Navazující|datum magisterskýpřístupu=2011-09-16 obor|url Psychologie]archivu=https://web.archive.org/web/20111008213657/http://www.pvsps.cz/skola/akce-oznameni/navazujici-magistersky-program-psychologie/ |datum archivace=2011-10-08 |nedostupné=ano }}</ref>
* [[University of New York in Prague|University of New York v Praze]] – od roku [[2016]]/[[2017]] udělilo [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy]] licenci k dvouletému návaznému magisterskému studiu psychologie, vyhovující českým normám. Studium je v anglickém jazyce <ref> https://www.unyp.cz/academic-programs/masters-programs/master-psychology-mgr</ref>
 
=== Bakalářské studium ===
Absolvent se může uplatnit v [[marketing]]u, [[Personalistika|personalistice]] apod., není však oprávněn vykonávat povolání psychologa, ani vstoupit do postgraduální přípravy na pozici klinického psychologa:
* všechny výše uvedené<ref>[http://is.cuni.cz/webapps/akreditace/studium/11210/1000083/?lang=cs bakalářské studium pschologie na FF CUNI]</ref><ref>[http://is.cuni.cz/webapps/akreditace/studium/11410/1001681/?lang=cs bakalářské studium psychologie na PedF CUNI]</ref><ref>[http://muni.cz/study/programmes/1046?study_type=B&study_form=P&faculty=fss bakalářské studium psychologie FSS MU]</ref><ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=bakalářské studium psychologie FF UPOL |url=http://www.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/studijni-obory/obor/psychologie-2/ bakalářské|datum studiumpřístupu=2011-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121127085435/http://www.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/studijni-obory/obor/psychologie-2/ FF|datum UPOL]archivace=2012-11-27 |nedostupné=ano }}</ref><ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=bakalářské studium psychologie na PVŠPS |url=http://www.pvsps.cz/uchazec/psychologie-bc/ bakalářské|datum studiumpřístupu=2011-09-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111008201621/http://www.pvsps.cz/uchazec/psychologie-bc/ na|datum PVŠPS]archivace=2011-10-08 |nedostupné=ano }}</ref>
* [[Masarykova univerzita]] – [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofická fakulta]] (jednooborové studium od 1. prosince 2014)<ref>[http://www.akreditacnikomise.cz/attachments/article/524/zapis_ak_05_2014.pdf{{Citace elektronického periodika |titul=Zápis č. 05–14 ze zasedání Akreditační komise 1. – 3. prosinec 2014, Zámek Štiřín] |url=http://www.akreditacnikomise.cz/attachments/article/524/zapis_ak_05_2014.pdf |datum přístupu=2015-01-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150119104838/http://www.akreditacnikomise.cz/attachments/article/524/zapis_ak_05_2014.pdf |datum archivace=2015-01-19 |nedostupné=ano }}</ref>
* [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích]] – [[Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity|Pedagogická fakulta]]<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Jihočeská univerzita PedF psychologie |url=http://www.jcu.cz/information_for/documents/internal_doc/seznam-akreditovanych-studijnich-programu-ju Jihočeská|datum univerzitapřístupu=2011-09-16 PedF|url psychologie]archivu=https://web.archive.org/web/20110920113407/http://www.jcu.cz/information_for/documents/internal_doc/seznam-akreditovanych-studijnich-programu-ju |datum archivace=2011-09-20 |nedostupné=ano }}</ref>
* [[Ostravská univerzita]] – [[Filozofická fakulta Ostravské univerzity|Filozofická fakulta]] (jednooborové i dvouoborové studium)<ref>http://ff.osu.cz/kps/</ref>
* [[University of New York in Prague|University of New York v Praze]] – bakalářský program psychologie v anglickém jazyce s akreditací [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy]]. <ref>https://www.unyp.cz/academic-programs/bachelors-programs/bachelor-psychology</ref>
Řádek 150 ⟶ 156:
=== Jiná psychologická studia ===
Absolvent může nalézt uplatnění jinde, například v pedagogické sféře, personalistice apod., není však opět oprávněn vykonávat samostatnou psychologickou činnost. Zpravidla jde také jen o zaměření na psychologii v rámci jiného studia (například ekonomického), nikoliv psychologii jako samostatný studijní obor:<ref name="akreditace">[http://www.msmt.cz/file/15150_1_1/ Celkový přehled studijních programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy]</ref>
* [[Západočeská univerzita v Plzni]] – psychologie se zaměřením na vzdělávání<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Západočeská univerzita FPE psychologie |url=http://www.ects.zcu.cz/plan/9841?lang=cs Západočeská|datum univerzitapřístupu=2011-09-16 FPE|url psychologie]archivu=https://web.archive.org/web/20110528085526/http://www.ects.zcu.cz/plan/9841?lang=cs |datum archivace=2011-05-28 |nedostupné=ano }}</ref>
* [[Vysoká škola aplikované psychologie v Terezíně]] – personální a interkulturní management s využitím aplikované psychologie<ref>[http://www.vsaps.cz Vysoká škola aplikované psychologie v Terezíně]</ref>
* a další<ref name="akreditace" />
 
Kromě toho výkon dalších určitých psychologických povolání může být vázán na jiné postgraduální studium. Příkladem může být povolání klinického psychologa, ke kterému je oprávněn držitel magisterského titulu z psychologie s dokončenou pětiletou předatestační přípravou.
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
* {{Citace elektronického periodika
Řádek 192 ⟶ 201:
* [http://homepage.uibk.ac.at/~c720126/humanethologie/ws/medicus/block1/MappingISBN1-59454-212-0.pdf Mapping Transdisciplinarity in Human Sciences (pdf)]
* [http://psychologie.oukej.cz/ Podpůrný web studentů psychologie na FF MU]
* [http://www.help24.cz/ Projekt Help24 zabývající se problematikou lidské psychiky, mimo jiné obsahuje seznam psychologů a bezplatnou online poradu]
* [http://homepage.uibk.ac.at/~c720126/humanethologie/ws/medicus/block1/TheoryHumanSci.ppt Theory of Human Sciences (ppt)]
 
{{Psychologie}}
{{Humanitní a společenské vědy}}
{{Portály|Psychologie}}▼
{{Autoritní data}}
▲{{Portály|Psychologie}}
 
[[Kategorie:Psychologie| ]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Psychologie“