Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč
m korán – sjednoceno na neutrální malé k, viz Internetová jazyková příručka
Řádek 5:
chronologicky uspořádány dle času zjevení (historicky první Muhammadovo zjevení se nachází až v 96. súře [http://www.quranicstudies.com/quran/the-first-verse-of-the-quran/]). Každá súra se skládá z určitého počtu veršů (ayat). Nejstarší exempláře jsou uchovávány ve dvou přepisech, které se nyní nacházejí v [[Taškent]]u a v [[Palác Topkapi|muzeu Topkapi]] v [[Istanbul]]u.
 
Korán a sunna ("cesta"), která se skládá z [[Hadís|hadísů]] a [[Síra (islám)|síry]], jsou základní zdroje islámského vyznání. Korán, jakožto „svatá kniha [[Islám|islámu]]“ bývá srovnáván s [[křesťanství|křesťanskou]] [[Bible|Biblí]]. Korán se však velmi liší. Verše v Koránukoránu často reagují na události v Muhammadově životě a nachází se v nich pouze zjevení (řeč Aláha), bez popisu historického kontextu. Historický kontext najdeme v hadísech a síře. Zároveň, v Koránukoránu se píše, že Muhammad je "krásný příklad" (''oswatun hasanatun''), který by muslimové měli napodobovat [https://quran.com/33/21], takže nejen Koránkorán, ale i hadísy (vyprávění o tom co Muhammad řekl nebo udělal) jsou pro muslimy závazné.
 
Podrobným výkladem veršů Koránukoránu se zabývají tzv. tafsíry, které řeší významy použitých arabských slov, význam veršů s ohledem na historický kontext jejich zjevení, nebo také vztah s jinými verši. V Koránukoránu je zmíněno, že některé verše jsou rušeny verši novými [https://quran.com/2/106] (princip abrogace) a právě tafsíry se zabývají tím, které verše byly abrogovány a které verše je abrogovaly. Tafsíry vycházejí z hadísů a síry - neobsahují subjektivní názory na výklad.[[Soubor:Quran by Imam ali.JPG|náhled|Korán [[Mašhad]]u v Íránu, napsaný [[Alí]]m.]]
 
== Vznik koránu ==
Řádek 44:
Jak již bylo zmíněno, arabský jazyk v době vzniku koránu trpěl především ve své psané formě značnou nedokonalostí. Posledně je nutno také říci, že ani slovní zásoba [[arabština|arabštiny]] neodpovídala Muhammadovým potřebám. Ten se proto uchyloval jednak k aktualizaci významu již existujících slov, jednak k přejímání zcela nových výrazů, například z [[aramejština|aramejštiny]], [[hebrejština|hebrejštiny]], [[syrština|syrštiny]] či [[etiopština|etiopštiny]]. Tento fakt však nemá žádný zásadnější vliv na výklad koránu. Odlišné výklady se spíše objevují v souvislosti s některými gramatickými obměnami, které mohou i zcela zásadně změnit význam veršů a posloužit tak jako argument pro ten či onen postoj odporující tradičnímu výkladu. Výklad gramatiky byl také jednou z metod [[fikh]]u.
 
Jazyk Koránukoránu byl až do moderní doby přijímán jako norma spisovné arabštiny.
 
== Zdroje inspirace ==
Řádek 85:
Vztah Muhammada k židům a křesťanům prošel poměrně dramatickým vývojem, jehož odrazem je koránský text. Ze začátku se Muhammad považuje za hlasatele názorů těchto [[monoteismus|monoteistických]] systémů jako protikladu k realitě [[Arabská mytologie|předislámské]] [[polyteismus|polyteistické]] Mekky. Po odchodu do [[Medína|Medíny]], ve které žilo několik židovských kmenů, očekával, že se podrobí jeho autoritě. To se však nestalo – židé jeho proroctví zpochybňovali a dokonce se spojili s jeho nepřáteli. Proti těmto židovským kmenům Muhammad později nařídil vojenské expedice (viz [[Seznam Mohamedových vojenských expedicí|Seznam Muhammadových vojenských expedicí]]). Rozchod se židy je završen změnou kultovních předpisů i rozpracováním představy o původním monoteismu [[Abrahám]]a (16:120, 3:60), který je nazván „hanífou“. I spojenectví s křesťany nakonec padá, když se v koránu objevují útoky na křesťanské učení o [[Trojice|Trojici]].
 
Přes to všechno je obecně tón Koránukoránu k „národům Knihy“ vcelku příznivý; nepatří mezi zásadní nepřátele jako [[Modloslužba|modloslužebníci]] a nevěřící, ačkoliv některé skutky a činy je do této kategorie mohou uvrhnout. Ke [[Konverze (náboženství)|konverzi]] nemají být donucováni (na rozdíl od nevěřících či polyteistů), ale musí se podrobit pravidlům islámské společnosti.
 
=== Etika a právo ===
Řádek 116:
 
=== Muhammad ===
V Koránukoránu se objevuje větší množství veršů, které se obrací na Muhammada, upravuje jeho postavení a práva, či ho dokonce kárá. Verš 11:15 naráží na to, že Muhammad snad nesděloval veškerá seslání, kterých se mu dostalo. 29:47 zase popírá, že by kdy [[Prorok]] četl bibli nebo tóru. V medínském období se také objevují materiálnější seslání. 8:42 stanovuje, že pětina veškeré kořisti patří Bohu a poslu, příbuzným, sirotkům a nuzným, tedy že je Muhammadovi k dispozici pro potřeby obce. [http://www.islamweb.cz/koran/koran.php?action=view&sura=33&od=40&do=40 33:40] zase o Muhammadovi hovoří jako o [[Pečeť proroků|Pečeti proroků]], čímž vyjadřuje, že po Muhammadovi již žádný další prorok nepřijde.{{Doplňte zdroj}}
 
Zvláště sporně působí verše, které se vztahují k Muhammadově manželství. Verš 33:4 obhajuje jeho manželství s bývalou manželkou Muhammadova nevlastního syna. 33:49 zase umožňuje právě Muhammadovi jako Prorokovi mít neomezený počet manželek.
Řádek 134:
 
== České překlady koránu ==
V současnosti existují čtyři české překlady Koránukoránu. Tři z nich jsou překlady orientalistů a jeden je překladem skupiny [[ahmadíja]]. Nejběžnějším překladem u nás je překlad [[Ivan Hrbek|I. A. Hrbka]] (1972), který je tradičně používán i česky hovořícími muslimy, zřídka jsou k sehnání i překlady [[Alois Richard Nykl|A. R. Nykla]] (1938) a [[Ignác Veselý|I. Veselého]] (1912). Všechny tři překlady jsou také dostupné on-line. Překlad muslimské skupiny ahmadíja je většinovou částí muslimů považován za nevyhovující z důvodu sektářství. Kritici také namítají, že nevychází přímo z arabštiny, ale z anglického překladu, čili jde o překlad překladu.
== Poznámky ==
<references group="pozn."/>