Druhá studená válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
"označení politického konfliktu" |
||
Řádek 2:
{{NPOV}}
[[Soubor:US and Russian bases and facilities.jpg|náhled|Rozmístění amerických a ruských vojenských základen v roce 2014]]
'''Druhá studená válka''' nebo '''nová studená válka''' je
| příjmení = Bílý
| jméno = Matěj
Řádek 13:
| url = http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/114942-nova-studena-valka-rusko-neni-sovetsky-svaz-svetu-hrozi-jiny-konflikt/
| issn =
}}</ref><ref name="usa_diktat" /><ref name="lavrovzapad" /> snaží postihnout '''deklarované nepartnerství''' mezi [[Rusko|Ruskou federací]] a západními státy a uskupeními (především [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]], [[Severoatlantická aliance|členy NATO]] a [[Evropská unie|Evropskou unií]]) a z toho vyplývající mezinárodní politickou atmosféru po roce 2013. Termín ''nová/druhá studená válka'' není obecně přijímán, natož akceptován. I v rámci Wikipedie se vede velký spor o korektnost tohoto označení. V tomto smyslu je také třeba nahlížet jak na pojem samotný, tak i na výklady, které jsou s tímto označením prezentovány.
Podle kritiků není aktuální mezinárodní situace srovnatelná s obdobím [[studená válka|studené války]] a termín ''nová/druhá studená válka'' je uměle vykonstruovaný. Další výtka upozorňuje na to, že jde o pojem [[manipulace|manipulativní]]. Z velké míry je totiž založen na emocích a reminiscenci a dostatečně vyargumentován není. Tím se samozřejmě snadno může stát nástrojem [[propaganda|propagandy]].
Někteří komentátoři<ref name="cain" /> o nové [[Studená válka|studené válce]] začali mluvit už v souvislosti s napětím vznikajícím během [[Válka v Jižní Osetii (2008)|války v Jižní Osetii v roce 2008]], kdy Rusko intervenovalo ve vnitrostátním konfliktu v sousední [[Gruzie|Gruzii]]. Nové úrovně dosáhl tento konflikt v důsledku [[Ukrajinská krize|ukrajinské krize]] od roku 2013 a zejména v roce 2014. Během událostí na Ukrajině připojila Ruská federace k Rusku území [[Krym]]u včetně [[Sevastopol]]u, přičemž tento krok odůvodnila posvátností tohoto území pro veškerý ruský lid a nutností ochrany ruského obyvatelstva před politikou [[První vláda Arsenije Jaceňuka|vlády Arsenije Jaceňuka]]. Rusko vojensky a politicky podporuje separatisty ve [[Válka na východní Ukrajině|válce na východní Ukrajině]]. Ruskou vojenskou podporu separatistů v Doněcké a Luhanské oblasti stejně jako průběh anexe Krymu lze označit za vedení tzv. [[Hybridní válka|hybridní války]].<ref>{{Citace elektronické monografie▼
== Počátky údajné nové studené války ==
▲Někteří komentátoři<ref name="cain" />
| titul = Hybridní válka jako nový fenomén v bezpečnostním prostředí Evropy
| url = http://data.idnes.cz/soubory/na_knihovna/59A151006_M02_016_20151005-HYBRIDNI-.PDF
Řádek 181 ⟶ 184:
| vydavatel = Interpretmag.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> dva týdny po tom, co vyjářil obavy z toho, že ho prezident Putin nechá kvůli svým kritickým postojům zabít.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení =
| příjmení = Vlach
| jméno = Tomáš
Řádek 263 ⟶ 266:
Terčem ruské propagandy se stalo i [[Česko]] a [[Slovensko]], když ruská státní televize [[Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost|Rossija 1]] v roce 2015 natočila lživý film ''Varšavská smlouva. Odtajněné stránky ({{Vjazyce2|ru|Варшавский договор. Рассекреченные страницы}})'', ve kterém mimo jiné svalila odpovědnost za [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazi vojsk do Československa v roce 1968]] na pražskou opozici a její „údernou sílu“ [[Klub 231|klub politických vězňů K 231]], jehož členy film označil za odsouzené esesáky, fašisty a kolaboranty a nepřátele československého lidu, kteří chtěli vytvořit situaci beztrestného teroru a vyvolat ozbrojené srážky a krveprolití.<ref>
{{Citace elektronické monografie
</ref>
<ref>
{{Citace elektronické monografie
</ref>
<ref>
{{Citace elektronické monografie
</ref>
<ref>
{{Citace elektronické monografie
</ref>
|