Elektrokoagulátor: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 10. 2. 2014, 22:22 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 287 678 editací m narovnání přesměrování ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 2. 1. 2021, 21:23 editovat zrušit editaci Chrz (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 81 413 editací m 1-byte
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: '''Elektrokoagulátor''' je zařízení, určené k chirurgickým zákrokům, jehož využití spadá do oblasti [[elektrochirurgie]]. Tento přístroj pracuje s vhodně tvarovaným průběhem elektrického proudu, popř. jeho tepelnými účinky. Tím dochází u biologické [[Tkáň\|tkáně]] k jevům jako [[Srážení\|koagulace]], tepelné vysoušení, nebo lze provést i řez tkáně (dle zvoleného pracovního režimu). S tímto zařízením dále souvisí pojem [[kauterizace]] a [[radiofrekvenční ablace]]. Přístroj pro elektrokoagulaci se skládá ze dvou hlavních částí. První částí je generátor (ESU – ~~electrosrugical~~electrosurgical generator unit), který vhodně upravuje elektrický proud. Druhou část zařízení tvoří [[elektroda]] (elektrody), kterými je transportována elektrická energie k požadovanému místu zákroku (manipulaci s touto částí zařízení lze přirovnat k práci se [[skalpel]]em). == Generátor (elektrochirurgického zařízení) == Úkolem bloku generátoru je dodat elektrodám (chirurgickému nástroji) elektrický proud s požadovanými vlastnostmi. Moderní ESU, které obsahují mikroprocesorové jednotky, jsou schopné generovat různé tvary impulzů a frekvence výstupního proudu. Tím je ovlivněn mód, ve kterém zařízení pracuje. U starších modelů bylo možné pouze nastavení výstupního napětí resp. výstupního výkonu. S velikostí napětí (podle [[Ohmův zákon\|Ohmova zákona]]) narůstá [[amplituda]] výstupního proudu. Tím se zvyšuje výstupní energie, která ovlivňuje množství vyrobeného tepla. S množstvím tepla narůstá hloubka, do které vyrobené teplo poblíž akčních elektrod působí. Zvyšuje se tak hemostatický efekt, ale narůstá i možnost poškození přilehlých tkání. Moderní přístroje s mikroprocesory sami monitorují fázi a amplitudu [[impedance]] tkáně v místě řezu a regulují velikost výstupního výkonu tak, aby nedocházelo ke zbytečně velkému poškození okolních tkání. Regulace probíhá pomocí adaptivního inteligentního algoritmu, který vybírá hodnoty z databáze impedancí jednotlivých tkání. Ta je součástí softwarového vybavení přístroje. === Dělení podle výstupního výkonu === ESU jsou rozděleny podle výstupního výkonu do 4 tříd:<ref name=":0">BUSSIERE, Ronald L. Principles of electrosurgery: a practical overview of RF electrosurgicalgenerators, safetyissues, operatingmodes, currentmodes, and whatcanbeexpectedwhenpowerisactivated and electrodes are applied to tissueundervariousconditions, plus modern ESU standards and more. Edmonds, Wash: Tektran, 1997. {{ISBN \|09-661-1280-6}}.</ref> * 10-50W – mikrochirurgické * 50-100W – s nízkým výkonem (Low power) * 100-200W – se středním výkonem (Mid-range power) Řádek 24: * Argonová koagulace Pracovní režimy jednotky závisí na jejím typu. Každý z výrobků nemusí podporovat všechny tyto pracovní režimy nebo naopak může disponovat dalším upraveným módem. Mód jednotky ESU lze posuzovat podle poměru špičkové hodnoty výstupního proudu k jeho střední hodnotě. V anglické literatuře se tento poměr nazývá „crest factor“. Pokud je tento poměr menší než 2, jedná se o mód řezání. Při hodnotě pohybující se mezi 2 a 5 jde o kombinované řezání a hodnota mezi 7 a 8 určuje mód koagulace.<ref name=":1">ASGE TECHNOLOGY COMMITTEE. Electrosurgical generators. GASTROINTESTINAL ENDOSCOPY. 2013, roč. 78, č. 2, s. 12.</ref> ==== Režim koagulace ==== Výstupní proud ESU v režimu koagulace vyvolává pomalé vzrůstání teploty na cílové tkáni v rozmezí 70 °C až 100 °C. Dochází tak k její dehydrataci a smrštění avšak bez poškození (popraskání). ==== Režim řezání ==== V tomto režimu dochází k nárůstu teploty na tkáni nad 100 °C. Dochází tak k varu tekutin uvnitř tkáně. [[Buňka\|Buňky]] popraskají a výsledkem je řez tkání podél chirurgického nástroje (elektrody). ==== Kombinovaný režim ==== Řádek 37: ==== Argonová koagulace ==== Zde je použit ionizovaný [[~~Argon\|argonový~~argon]]ový plyn usměrněný na povrch tkáně. Prostřednictvím tohoto plynu je veden elektrický proud. Další výhodou použití tohoto plynu je v minimalizaci kouře vzniklého při samotném odpařování tkáně. === Blokové schéma generátoru === Řádek 47: Výstup AT řídí za ním zapojený monostabilní časovač (MT – monostabile timer). Šířku výstupního impulzu z MT zpětnovazebně ovlivňuje blok pro řízení šířky impulzu, který může impulz zužovat i rozšiřovat. Výstupní impulzy z MT jsou integrovány v integrátoru. Výstupní napětí integrátoru je porovnáváno v obvodu, který řídí spínání vysokofrekvenčního generátoru. Při dosažení definované hodnoty vstupního napětí dojde k vygenerování řídicího impulzu pro vf generátor. Obálka výstupního modulovaného vf signálu je série impulzů o různé době trvání a opakování. Analogová realizace zařízení je znázorněna na obrázku 2.<ref name=":2">WOLTOSZ, Stanley N. SYBORN CORPORATION. ECTROSURGICAL COAGULATION[patent]. U.S.A. US 4211230. Uděleno 8.7.1980.</ref> [[~~File~~Soubor:ZapuC.png\|náhled\|vpravo\|Obr. 3: Zjednodušené zapojení koncové části ESU s UC]] Na obrázku 3 je ilustrativní zapojení výstupní části jednotky ESU realizované pomocí µC 8031 (U1) a dalších integrovaných obvodů. Mimo µC obsahuje zapojení paměť EPROM (U3), ve které je uložen program pro µC, a klopné obvody D (U2, U4), které pracují ve funkci vstupního a výstupního bufferu. Jsou řízeny vnějším oscilátorem (U9C a U9D). Frekvence tohoto oscilátoru určuje základní frekvenci výstupního signálu. Výstupní signál nemůže být kvůli časovým nárokům generován přímo z µC. Mikrokontrolér generuje 4-[[~~Bit\|bitový~~bit]]ový kód, který obsahuje informaci o šířce impulzu, který se má objevit na výstupu. Tato 4bitová informace je zpracována pomocí čítačů (U12 a U11). Další obvody (U5,U7, U8, U14) pracují ve funkci čítače a generují impulzy podle různých spouštěcích podmínek. Výsledný řídicí impulz je zpracován budičem (U16) výstupních výkonových MOSFET tranzistorů (Q1, Q2). Obvod obsahuje bezpečností opatření, která vedou k resetování kontroléru. Například obvod watchdog, který hlídá aktivitu výstupních pinů µC.<ref name=":3">COBB, Garry V. NUVOTEK LIMITED. METHOD FOR ELECTROSURGICAL TISSUE CUTTING AND COAGULATION [patent]. U.S.A. US 6186147 B1. Uděleno 13.2.2001.</ref> == Operační nástroje (elektrody) pro elektrokoagulátory == [[~~File~~Soubor:Elektrody gen.jpg\|náhled\|vlevo\|Obr. 4: Zapojeni elektrod ke generátoru]] [[~~File~~Soubor:Ksu klest.jpg\|náhled\|vpravo\|Obr. 5: Kauterizační kleště (bipolární uspořádání)]] [[~~File~~Soubor:Dve elektrody.jpg\|náhled\|vpravo\|Obr. 6: Využití dvou elektrod - koag. a kauter.]] Hlavní charakteristické dělení operačních elektrod elektrokoagulátorů je dle jejich uspořádání (vč. tvaru). Elektrody tak dělíme na monopolární a bipolární uspořádání elektrod. Řádek 66: === Tvary elektrod === Jsou používány různé tvarové typy výměnných elektrod, dle prováděného zákroku, které se upevňují do kauterizačního držáku elektrod. Tvary monopolárních elektrod jsou v zastoupení smyček, nožů, jehel a zakončení ve tvaru kuliček. Bipolárně uspořádané elektrody jsou ve tvaru pinzet, kleští a dalších tvarů.<ref name=":6">LamideyNouryMedical. [online]. [cit. 2013-11-09]. Dostupné z: http://www.lamidey-noury.fr/catalogue.html {{Wayback\|url=http://www.lamidey-noury.fr/catalogue.html \|date=20131113204232 }}</ref> Existují i elektrochirurgické nástroje založené na současném využití dvou monopolárních elektrod, kde každá z elektrod pracuje v jiném pracovním módu. V takovémto případě tento nástroj (obrázek 6) provádí jednou elektrodou samotný řez tkáně a druhá elektroda pracuje současně v režimu koagulace.<ref name=":7">BENDEREV, Theodore V. ELECTROSURGICAL INSTRUMENT AND METHOD OF USE [patent]. U. S. A. US 6030383. Uděleno 29. 2. 2000.</ref> == Reference ==