Vilém Oranžský (1840–1879): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.31 - Opraveny odkazy na rozcestníky - Alkohol, Sex; k opravě odkaz - Tyfus / Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přejmenování kategorií (viz diskuse)
 
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
[[Soubor:KroonprinsWillemderNederlanden.jpg|thumb|Nizozemský korunní princ Vilém Oranžský]]
'''Vilém Oranžský''' ([[nizozemština|nizozemský]] ''Willem Nicolaas Alexander Frederik Karel Hendrik van Oranje-Nassau'', [[4. září]] [[1840]], [[Haag]] – [[11. červen|11. června]] [[1879]], [[Paříž]] byl [[Nizozemsko|nizozemský]] následník trůnu, syn [[Vilém III. Nizozemský|Viléma III. Nizozemského]] z dynastie  [[Nasavští|Oranjeoranžsko-Nassaunasavské]] dynastie.
 
'''Vilém Oranžský''' ([[nizozemština|nizozemský]] ''Willem Nicolaas Alexander Frederik Karel Hendrik van Oranje-Nassau'', [[4. září]] [[1840]], [[Haag]] – [[11. červen|11. června]] [[1879]], [[Paříž]] byl [[Nizozemsko|nizozemský]] následník trůnu, syn [[Vilém III. Nizozemský|Viléma III. Nizozemského]] z dynastie [[Nasavští|Oranje-Nassau]].
 
== Biografie ==
Vilém se narodil jako nejstarší syn nizozemského krále Viléma III. z jeho prvního manželství s [[Žofie Württemberská|Žofií Württemberskou]]. V  rodině ho familiérně nazývali ''"Wiwil"''. V době jeho narození byl třetím v pořadí následnictví na holandskýnizozemský trůn a 18. v pořadí na trůn [[Spojené království|Velké Británie]], avšak již po několika týdnech se stal jeho otec následníkem. [[7. říjen|7. října]] de [[1840]] se jeho praděd [[Vilém I. Nizozemský]] vzdal trůnu ve prospěch svého syna, [[Vilém II. Nizozemský|Viléma II.]], neboť nesouhlasil s výsledkem [[Londýnská smlouva (1839)|Londýnské smlouvy]] z roku [[1839]], kterou vznikla jako nezávislý stát [[Belgie]], do té doby součást Nizozemí; kromě toho se hodlal oženit s  ''Henriettou d'Oultremonte'', šlechtičnou [[KatolictvíKatolicismus|katolického vyznání]]. V  roce [[1849]], po smrti svého děda [[Vilém II. Nizozemský|Viléma II.]] nástupu na trůn svého otce, [[Vilém III. Nizozemský|Viléma III.]], se stal princ Vilém následníkem trůnu a pokračovatelem [[Oranžsko-nasavská dynastie|dynastie Oranje-Nassau]].
[[Soubor:Edouard Manet 037.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Vilémova milenka Henriette Hauser na obraze [[Édouard Manet|Édouarda Maneta]].]]
Vilém, bystrý a inteligentní chlapec, byl vychováván v  přísném viktoriánském duchu té doby, jež znamenala pro Viléma pohromu. Jeho vychovatel ho přísně potrestal za [[masturbace|masturbaci]], což ho silně poznamenalo traumatizujícími pocity hanby a hříchu.
Poté, co ztroskotal plán sňatku Viléma s  britskou princeznou [[Alice Sasko-Koburská|Alicí Sasko-Koburskou]], druhou dcerou královny [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]], se princ zamiloval do [[hrabě]]nky ''Mathilde van Limburg Stirum''. Jeho rodiče ovšem naprosto odmítli přijmout Mathildu jako nevěstu, neboť (nejen) pro holandskounizozemskou královskou rodinu té doby byl sňatek jejího člena s  příslušnicí běžné šlechty nerovný a tedy neakceptovatelný. Roli zde ovšem mohlo hrát i to, že Vilém III. měl dříve poměr s  Mathildinou matkou a obával se, že dívka by mohla být princovou nevlastní sestrou.
 
Všechny tyto události vyústily v  odjezd zklamaného Viléma do Paříže, kde se vrhl do koloběhuoddával sexu, alkoholu a [[hazardní hra|hazardu]]. Jeho pařížská milenka ''Henriette Hauser'' mu dala [[přezdívka|přezdívku]] ''Princ Citrón'' podle barvy jeho pleti (a samozřejmě v souvislosti s významem jeho jména – [[francouzština|francouzsky]] i v jiných jazycích ''Oranje resp. Orange = pomeranč''); pařížská [[periodikum|periodika]] přezdívku převzala a používala ji, když informovala o  princově skandálním životním stylu. Tyto jeho excesy také stály [[11. červen|11. června]] roku [[1879]] v  pozadí jeho smrti v pouhých  38 letech věku. Zemřel ve svém bytě v  rue Auber blízko [[Opéra national de Paris|pařížské opery]] na kombinaci [[tyfus|tyfu]], [[Jaterní cirhóza|cirhózy]] a dalších [[játra|jaterních neduhů]] a totálního tělesného vyčerpání.
Vilém, bystrý a inteligentní chlapec, byl vychováván v přísném viktoriánském duchu té doby, jež znamenala pro Viléma pohromu. Jeho vychovatel ho přísně potrestal za [[masturbace|masturbaci]], což ho silně poznamenalo traumatizujícími pocity hanby a hříchu.
Poté, co ztroskotal plán sňatku Viléma s britskou princeznou [[Alice Sasko-Koburská|Alicí Sasko-Koburskou]], druhou dcerou královny [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]], se princ zamiloval do [[hrabě]]nky ''Mathilde van Limburg Stirum''. Jeho rodiče ovšem naprosto odmítli přijmout Mathildu jako nevěstu, neboť (nejen) pro holandskou královskou rodinu té doby byl sňatek jejího člena s příslušnicí běžné šlechty nerovný a tedy neakceptovatelný. Roli zde ovšem mohlo hrát i to, že Vilém III. měl dříve poměr s Mathildinou matkou a obával se, že dívka by mohla být princovou nevlastní sestrou.
 
[[26. červenec|26. července]] roku [[1879]] byly jeho ostatky pohřbeny v  královské hrobce v  [[Nieuwe Kerk (Delft)|Nieuwe Kerk]] v  [[Delft]]u, místě posledního odpočinku nizozemské panovnické rodiny.
[[Soubor:Edouard Manet 037.jpg|thumb|left|Vilémova milenka Henriette Hauser na obraze [[Édouard Manet|Édouarda Maneta]].]]
 
Po jeho smrti se stal následníkem nizozemského trůnu jeho nejmladší bratr [[Alexandr Oranžský|Alexandr]]. I on však zemřel dříve (v  roce [[1884]]) než jejich otec, král [[Vilém III. Nizozemský|Vilém III.]], a následnicí a po králově smrti v  roce [[1890]] i nástupkyní na trůn se stala nevlastní sestra obou bratří [[Vilemína Nizozemská|Vilemína]], dcera z  druhého manželství krále Viléma III.
Všechny tyto události vyústily v odjezd zklamaného Viléma do Paříže, kde se vrhl do koloběhu sexu, alkoholu a [[hazardní hra|hazardu]]. Jeho pařížská milenka ''Henriette Hauser'' mu dala [[přezdívka|přezdívku]] ''Princ Citrón'' podle barvy jeho pleti (a samozřejmě v souvislosti s významem jeho jména – [[francouzština|francouzsky]] i v jiných jazycích ''Oranje resp. Orange = pomeranč''); pařížská [[periodikum|periodika]] přezdívku převzala a používala ji, když informovala o princově skandálním životním stylu. Tyto jeho excesy také stály [[11. červen|11. června]] roku [[1879]] v pozadí jeho smrti v pouhých 38 letech věku. Zemřel ve svém bytě v rue Auber blízko [[Opéra national de Paris|pařížské opery]] na kombinaci [[tyfus|tyfu]], [[Jaterní cirhóza|cirhózy]] a dalších [[játra|jaterních neduhů]] a totálního tělesného vyčerpání.
 
== Vývod z předků ==
[[26. červenec|26. července]] roku [[1879]] byly jeho ostatky pohřbeny v královské hrobce v [[Nieuwe Kerk (Delft)|Nieuwe Kerk]] v [[Delft]]u, místě posledního odpočinku nizozemské panovnické rodiny.
{{Předkové5
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
|border=1
|boxstyle=padding-top: 0; padding-bottom: 0;
|boxstyle_1=background-color: #fcc;
|boxstyle_2=background-color: #fb9;
|boxstyle_3=background-color: #ffc;
|boxstyle_4=background-color: #bfc;
|boxstyle_5=background-color: #9fe;
|1 = Vilém Oranžský
|2 = [[Vilém III. Nizozemský]]
|3 = [[Žofie Württemberská]]
|4 = [[Vilém II. Nizozemský]]
|5 = [[Anna Pavlovna Ruská]]
|6 = [[Vilém I. Württemberský]]
|7 = [[Kateřina Pavlovna]]
|8 = [[Vilém I. Nizozemský]]
|9 = [[Vilemína Pruská (1774–1837)|Vilemína Pruská]]
|10 = [[Pavel I. Ruský]]
|11 = [[Žofie Dorota Württemberská]]
|12 = [[Fridrich I. Württemberský (1754–1816)|Fridrich I. Württemberský]]
|13 = [[Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská]]
|14 = [[Pavel I. Ruský]]
|15 = [[Žofie Dorota Württemberská]]
 
|16 = [[Vilém V. Oranžský]]
Po jeho smrti se stal následníkem nizozemského trůnu jeho nejmladší bratr [[Alexandr Oranžský|Alexandr]]. I on však zemřel dříve (v roce [[1884]]) než jejich otec, král [[Vilém III. Nizozemský|Vilém III.]], a následnicí a po králově smrti v roce [[1890]] i nástupkyní na trůn se stala nevlastní sestra obou bratří [[Vilemína Nizozemská|Vilemína]], dcera z druhého manželství Viléma III.
|17 = [[Vilemína Pruská (1751–1820)|Vilemína Pruská]]
|18 = [[Fridrich Vilém II.]]
|19 = [[Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská]]
|20 = [[Petr III. Ruský]]
|21 = [[Kateřina II. Veliká]]
|22 = [[Fridrich Evžen Württemberský]]
|23 = [[Bedřiška Braniborsko-Schwedtská]]
|24 = [[Fridrich II. Evžen Württemberský]]
|25 = [[Bedřiška Braniborsko-Schwedtská]]
|26 = [[Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský]]
|27 = [[Augusta Frederika Hannoverská]]
|28 = [[Petr III. Ruský]]
|29 = [[Kateřina II. Veliká]]
|30 = [[Fridrich Evžen Württemberský]]
|31 = [[Bedřiška Braniborsko-Schwedtská]]
}}
 
== Externí odkazy ==
* {{commonscatCommonscat|Prince William of the Netherlands}}
* [https://web.archive.org/web/20090409013136/http://pages.prodigy.net/ptheroff/gotha/netherlands.html Royal House of the Netherlands and Grand-Ducal House of Luxembourg]
{{commonscat|Prince William of the Netherlands}}
{{Panovník|co titul =''[[Oranžský kníže]]''<br />''Nizozemský korunní princ''|kdy=[[1849]] – [[1879]]|pred předchůdce =[[Vilém III. Nizozemský|Vilém III.]]|po nástupce =[[Alexandr Oranžský]]|soubor obrázek =Blason Nassau-Orange.svg}}
{{Nizozemští princové}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Oranžsko-nasavská dynastie]]
Řádek 29 ⟶ 71:
[[Kategorie:Oranžská knížata]]
[[Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Pohřbení v Královské hrobce v Nieuwe Kerk v DelftDelftu]]
[[Kategorie:Narození v roce 1840]]
[[Kategorie:ÚmrtíNarození 18794. září]]
[[Kategorie:Úmrtí 11. června]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1879]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození v Haagu]]
[[Kategorie:Úmrtí v Paříži]]
[[Kategorie:Oranžsko-nasavští princové]]