Carl H. Eigenmann: Porovnání verzí
edit-Carl H. Eigenmann |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 11. 3. 2013, 14:06
Carl H. Eigenmann, (* 9. března 1863 v Flehingen, (Oberderdingen), † 24.dubna 1927 v San Diegu) byl slavný německo-americký ichtyolog, který spolu se svou ženou Rosa Smith Eigenmann popsal stovky druhů ryb, především ze Severní a Jižní Ameriky. Šablona:Infobox Vědec
Životopis
Narodil se ve Flehingenu, místní části obce Oberderdingen ležící asi 45km SZ od Stuttgartu ve Spolkové republice Německo. V roce 1877 Eigenmann emigroval ve věku 14 let s rodiči do Rockportu, státu Indiana v USA. Po několika letech se zapsal na Indiana University Bloomington, kde studoval pod D.S. Jordanem biologii. V roce 1886 získal Eigenmann bakalářský titul a krátce nato odešel do Kalifornie, kde se seznámil se svojí budoucí ženou - Rosou Smith, která získala věhlas a proslulost díky své práci o rybách západního pobřeží USA. Dne 20. 08. 1887 byli spolu oddáni a oba spolu odešli na Harvardskou universitu, kde studovaly sbírky Louise Agassize a Franze Steindachnera. Zde také napsali svou první společnou práci.
V roce 1888 se pár přestěhoval do San Diega v Kalifornii, kde Eigenmann pracoval jako kurátor přírodopisné společnosti a přitom pomáhal při zakládání biologické laboratoře v San Diegu. V roce 1889 dokončil v Indianě svoje doktorské studium a v roce 1891 zde také započal svou profesuru v oboru zoologie. O rok později financoval Albert Günther Eigenmannovi jeho první expedici na Severozápadě Ameriky, kde shromáždil a popsal velké množství dosud neznámých druhů ryb. Poté následovalo několik expedic za jeskynními rybami a mloky do jeskyní v Indianě, Texasu, Missouri a na Kubu.
Poté byl Eigenmann v letech 1906 - 1907 hostujícím profesorem na Albert-Ludwigs-Universität ve Freiburgu, a v roce 1908 byl rovněž děkanem fakulty pro postgraduální studium na vysoké škole v Indianě. Ve stejném roce si také zajistil podporu Carnegie Muzea v Pittsburghu, pro studijní cestu do Jižní Ameriky a již v září 1908 podnikl expedici do britské Guayany. Vrátil se s 25.000 kusů exemplářů, které později tvořily základ popisu 128 nových druhů a 28 nových rodů. Další cesty podnikl do Kolumbie (1912) a do And (1918). Během svého působení v Indianě s ním jeho manželka Rosa úzce spolupracovala, protože se mimo to musela starat o pět dětí, z nichž jedno bylo postižené a vyžadovalo doma soustavnou péči. V pozdějším věku psal Carl Eigenmann hlavně zprávy o svých expedicích a vydatně také podporoval své mladší kolegy v plánování a realizaci jejich vlastních výzkumů. V roce 1923 byl přijat do Národní akademie Spojených států amerických.
Poté, co v roce 1927 utrpěl mozkovou mrtvici, se rodina vrátila do San Diega.
Pocty
Eigenmann Hall
V roce 1970 byla nově postavená rezidenční budova kampusu na Indiana University v Bloomingtonu, (navržená Eggers & Higgins a jedna z nejvyšších budov ve městě, pojmenována po Carlu H. Eigenmannovi. Do roku 1998 byla koleje vyhrazena pro postgraduální studenty a studenty, kteří byli buď starší 21 let, nebo se jednalo o zahraniční studenty. Od roku 1998, Eigenmann Residence Center ubytovává všechny vysokoškoláky bez rozdílu.
Dílo
- The leptocephalus of the American eel and other American Leptocephali, C.H. Eigenmann et al, 1902
- The Freshwater Fishes of British Guiana, including a study of the ecological grouping of species, and the relation of the fauna of the plateau of hatof the lowlands, C.H. Eigenmann, 1912
- On Apareiodon, a new genus of characid fishes, 1916
- The fishes of Western South America-Part I, C.H. Eigenmann, 1922
Odkazy
Externí odkazy
- Carl H. Eigenmann: [1]
- IU Bloomington: [2]
- BHL: [3]
- Encyclopedia.com: [4] – (biografie)
- National Academy of Sciences Biographical Memoir: [5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carl H. Eigenmann na německé Wikipedii.