Existuje však v dnešní době také odštěpená skupina vyznavačů severského pantheonu, která odmítá Ásy a zaměřuje se výhradně jen na ([[Vanové|Vany]]), označuje se jako [[Vanatrú]], nicméně ta se však musí spokojit s ochuzeným pantheonem a absencí jakýchkoli mýtů. Ve většině mýtických příběhů severské mytologie figurují Ásové společně s Vany nerozlučně a proto se pro Vanátrú stávají zbytečnými. Vanatrú je duchovní hnutí, který se na rozdíl od Ásatrú snaží daleko víc přiblížit k religiozitě starších před-indoevropských národů, je mnohem více založeno na hypotézách než na skutečné historické víře severských národů a není proto všemi uznáváno jako plnohodnotný náboženský směr. Dalším obdobným případem je magický směr zvaný „[[Rökkr]]“ (neboli v překladu „soumrak“), zbrusu nový směr, který se podobně jako Vanatrú zaměřuje na určitou skupinu bytostí, v tomto případě nepřátele bohů, jakými jsou obři a zejména Lokiho děti, jež se mají dle severské mytologie střetnout během [[Ragnarök]]u (někdy označováno též jako „soumrak bohů“) s bohy a kteří jsou dle antropologie a religionistiky někdy považováni za nespoutané přírodní síly (živly), reprezentanty zla a chaosu, kteří nakonec vše pohltí. V obou případech se však jedná o samostatné směry, protože Ásatrú nevnímá Vany od Ásů odděleně a nepřátele bohů (kromě Lokiho, jehož považují mýty za Ása) neuctívá.
