Mangrovy: Porovnání verzí

Označení stromů jako mangrovníky je pouze ekologické členění, taxonomicky jsou tyto specializované dřeviny děleny na kořenovníky ([[Rhizophora]]), kolíkovníky ([[Avicennia]]), kuželovníky ([[Sonneratia]]), kolenovníky ([[Bruguiera]]) a kyjovníky ([[Laguncularia]]). Tento stromový porost je malý, maximálně dosahující do výšky 15 m.

Stromy mají kořeny z velké části čnící nad bahnitou půdu a jsou četně fyziologicky adaptovány k růstu v trvale [[Anaerobní|anaerobních]], mokrých a navíc [[Brakická voda|brakických]] až [[Slaná voda|slaných podmínkách]]. Zde dokáží přežít díky své schopnosti filtrování a využití dýchacích kořenů – pneumatofory. Na kořenech žijí [[ústřice]], [[mušle]], [[lezci]] a jiní živočichové. Pro rybáře představuje toto prostředí vhodné místo k lovu ryb, které zde pečují o [[výtěr]]; občas se tam nějaká zaplete a rybáři je pak snadno seberou.

V mangrovech roste řada hospodářsky významných druhů rostlin. Jedná se hlavně o dřeviny (druhy ''[[Avicennia]]'', ''[[Bruquiera]]'', ''[[Rhizophora]]''). Jejich nadměrná těžba však může vést k narušení [[ekosystém]]u. Dalšími plodinami jsou rody poskytující ovoce (''Avicennia'', ''[[Sonneratia]]'', ''[[Heritiera]]''), krmivo, [[třísloviny]] (''[[Ceriops tagal]]'') či vosk (''[[Exoecaria agallocha]]'').