Verze z 30. 11. 2012, 12:10 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m napřímení odkazu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 1. 2013, 04:13 editovat zrušit editaci Bazi (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé 62 009 editací m napřímení odkazů Přejít na další porovnání →
Řádek 15: \| jazyk = čeština }} </ref>) se nachází na [[Žerotínovo náměstí (Brno)\|Žerotínově náměstí]], číslo orientační 3/5, na jižním okraji [[Brno\|brněnského]] [[katastrální území\|katastrálního území]] [[Veveří (~~Brno~~místní část Brna)\|Veveří]] v [[městská část a městský obvod\|městské části]] [[Brno-střed]]. Od roku [[2000]] zde sídlí [[krajský úřad]] [[Jihomoravský kraj\|Jihomoravského kraje]]. Budova je též sídlem [[Archiv Masarykovy univerzity\|Archivu Masarykovy univerzity]]. == Historie == Řádek 21: Na přelomu [[19. století\|19.]] a [[20. století]] přestala budova [[Zemská sněmovna v Brně\|moravské zemské sněmovny]] v Brně (dnešní sídlo [[Ústavní soud České republiky\|Ústavního soudu]] na Joštově ul.) dostačovat svým účelům. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě Nového zemského domu jako kancelářského zázemí na nároží tehdejšího Raduitova (dnešního Žerotínova) náměstí a ulice Veveří v tehdejším katastrálním území [[Malá Nová Ulice]]. V těchto místech byl v letech [[1580]]-[[1785]] hřbitov s kaplí Panny Marie Pomocné (v r. [[1810]] zrušena a [[1836]] zbořena). V 19. století docházelo k bourání [[Brněnské hradby\|městských hradeb]] a budova Nového zemského domu se stala součástí celého komplexu budov tzv. „okružní třídy“ vystavěných na místě takto uvolněného prostoru (spolu s [[Besední dům\|Besedním domem]], [[Mahenovo divadlo\|Mahenovým divadlem]], [[Českobratrský evangelický chrám Jana Amose Komenského\|kostelem J. A. Komenského]], „starým“ Zemským domem ad.). Stavba Nového zemského domu proběhla v letech [[1905]]-[[1907]] podle návrhu architekta [[Ferdinand Hrach\|Ferdinanda Hracha]], jednoho z nejvýznamnějších představitelů brněnského pozdního [[Historismus\|historismu]]. Od svého vzniku slouží nepřetržitě potřebám [[Veřejná správa\|veřejné správy]]. V průběhu doby zde sídlil [[katastrální úřad]], [[finanční úřad]], [[krajský národní výbor]], detašovaná pracoviště ministerstev, nejpozději od roku [[2000]] úřad Jihomoravského kraje. Po celou dobu zde také sídlil [[Moravský zemský archiv v Brně\|Moravský zemský archiv]], a to do roku [[2008]], kdy jej nahradil [[Archiv]] [[Masarykova univerzita\|Masarykovy Univerzity]] v Brně. == Architektura == [[Soubor:Nový zemský dům - horní průčelí s kupolí.jpg\|thumb\|Průčelí s kupolí, moravskou orlicí a sochami]] Fasáda Nového zemského domu nese nejvýrazněji prvky [[~~Neobaroko~~Novobaroko\|neobarokního slohu]], který byl za vlády císaře [[František Josef I.\|Františka Josefa I.]] velmi oblíben, protože připomínal pozdně [[Baroko\|barokní]] dobu [[18. století]], kdy rakouská [[monarchie]] dosahovala největšího mocenského rozmachu. Velkolepé průčelí budovy s působivou sochařskou výzdobou vrcholí majestátní [[Kupole\|kupolí]], pod níž je vytesán moravský znak. Po jejích stranách stojí dvě [[Alegorie\|alegorické]] ženské postavy: jedna se štítem a moravskou orlicí, druhá s mečem coby symbolem vládní a soudní moci. Pod římsou stojí další čtyři ženské alegorie symbolizující hospodářství. Pohledově je budova horizontálně rozdělena na spodní část do výše prvního patra, využívající mohutnou [[Rustika\|rustiku]] (obvodové zdivo z hrubě otesaných kvádrů), od druhého patra pak bez přechodu pokračuje značně odlišná fasáda. Rustiku nad vstupem a nad okny zvýšeného přízemí zdobí [[Maskaron\|maskarony]], dekorativní lidské obličeje. Architekt Hrach na stavbě použil některé prvky, které se objevují i v dalších jeho dílech „okružní třídy“ (např. obdobně řešená okna): někdejším chemickém pavilonu na nároží Joštovy a Údolní, Škole uměleckých řemesel na Husově ulici či budově dnešní [[Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity\|Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity]] na Joštově ulici.

Nový zemský dům: Porovnání verzí