Kontinentální blokáda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Hospodářské dopady blokády: částečná přeformulace
m +wikilink
Řádek 3:
{{Legenda|#9999FF|Satelitní státy}}
{{Legenda|#C5C6F5|Země uplatňující kontinentální blokádu}}]]
'''Kontinentální blokáda''' (též '''kontinentální systém''') byl [[Protekcionismus|protekcionistickýprotekcionářský]] hospodářský systém uplatňovaný [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovou]] [[Francie|Francií]] na vlastním území i v dalších zemích Evropy, jehož cílem byl hospodářský kolaps [[Anglie]]. Šlo o zákaz obchodovat se [[zboží]]m pocházejícím z Anglie nebo jejích kolonií, vyhlášený [[Berlínský dekret|Berlínským dekretem]] [[21. listopad]]u [[1806]]. Anglie naopak zakazovala dovoz francouzského zboží. Hospodářské dopady blokády a její neúspěšné vynucování ve vazalských zemích vyústilo roku [[1812]] v [[Napoleonovo ruské tažení]].
 
== Vstup do napoleonských válek ==
Řádek 173:
=== Francie ===
[[Soubor:Napoleon in 1806.PNG|thumb|upright|Édouard Detaille: Francouzský císař Napoleon v roce 1806.]]
Z francouzských trhů vymizelo koloniální zboží, země byla odříznuta od svých kolonií a ztratila zámořská obchodní spojení. Roku 1806, kdy dosáhl zahraniční obchod v tomto období svého vrcholu, byl jeho obrat stále ještě o 16 % nižší, než před revolucí.<ref name="olšovský155">Olšovský, s. 155.</ref> Zatímco v letech [[1781]]–[[1790]] představoval průměrný roční objem francouzského vývozu 450 milionů [[Livre|livrů]],<ref group="p">Livry představovaly měnu bourbonské Francie, kterou republika nahradila [[Francouzský frank|francouzskými franky]].</ref> v období let [[1802]]–[[1813]] to bylo jen 355 milionů.<ref name="kudrna345">{{Citace monografie
| příjmení = Kudrna
| jméno = Jaroslav
Řádek 217:
V letech [[1800]]–[[1809]] zaznamenal francouzský průmysl období prosperity a počátků průmyslové revoluce v textilních odvětvích. Zatímco bavlnářství se potýkalo s nedostatkem surovin, produkce vlnařského průmyslu vzrostla oproti předrevoluční době čtyřnásobně.<ref name="olšovský154">Olšovský, s. 154.</ref> Docházelo k rozkvětu výroby luxusního zboží a pozoruhodně vzrostla výroba i v některých odvětvích těžkého průmyslu – v chemickém průmyslu, v těžbě uhlí (proti předrevolučnímu období asi třikrát) a v metalurgii (čtyřikrát).<ref name="olšovský154" /> Francouzský průmysl jako celek však pro nedostatek surovin, nízkou technickou úroveň i dopravní potíže nebyl schopen plně využít evropského trhu.
 
Schopnost Francie financovat své obrovské válečné výdaje byla pozoruhodná. Zatímco v roce [[1801]] dosáhl státní rozpočet výše 550 milionů [[Livre|livrů]], roku 1813 to bylo 1 264 milionů.<ref name="kudrna345" /> Vojenské výdaje přitom představovaly tři čtvrtiny státního rozpočtu. Jejich výše už v roce [[1807]] dosahovala přinejmenším 462 milionů franků a v roce 1813 dokonce 817 milionů franků.<ref name="kennedy170–171">Kennedy, s. 170–171.</ref>
 
Přímé daně byly v zemi neoblíbené, a nemohly proto být výrazně zvyšovány. Napoleon se tedy vrátil k daním z tabáku či soli a k dalším nepřímým daním. Francouzský celní výnos v důsledku blokády a podloudného obchodování poklesl v roce 1809 na pouhých 11,5 milionů franků oproti 51 milionům franků v roce 1806.<ref name="pyllmajer52" />