Wikipedie

Chorvatsko-uherské vyrovnání: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
link Országgyűlés
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m r2.7.2) (Robot: Přidávám de, eo, fr, hr, hu, ja, pl, sh, sv, zh; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[FileSoubor:Rijecka krpica HDA 300109.jpg|right|thumb|Část textu chorvatsko-uherského vyrovnání]]
[[FileSoubor:Austria-Hungary map cs.svg|right|thumb|Chorvatsko (17) po roce [[1881]] na mapě Rakousko-uherska]]
'''Chorvatsko-uherské vyrovnání''' ([[chorvatština|chorvatsky]] '''Hrvatsko-ugarska nagodba''', [[maďarština|maďarsky]] '''Horvát–magyar kiegyezés''', v chorvatském prostředí známé pod názvem '''nagodba''') byla dohoda mezi vyslanci [[Sabor]]u a [[Országgyűlés|Uherského sněmu]], na základě které bylo definováno postavení [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Slavonie]] v rámci [[Uhersko|Uher]]. Dohoda byla uzavřena v roce [[1868]], nedlouho po [[Rakousko-uherské vyrovnání|Rakousko-uherském vyrovnání]]. Podepsání dohody předcházelo dlouhé vyjenávání mezi oběma stranami, které trvalo několik let.<ref name="DCH-187">
{{Citace monografie
Řádek 18:
}}</ref>
 
Na základě dohody tvořily dvě chorvatské země spolu s [[Uhersko|Uherskem]] [[státní společenství]], v čele s králem. Chorvatské země získaly vlastní zákonodárství, církevní i civilní správu, zcela samostatné byly i v otázkách školství a soudnictví. Dalších dvanáct ostatních oblastí bylo společných s [[Uhersko|Uherskem]]. Nejdůležitější dvě, ve kterých Chorvaté samosprávu nezískali, byly veřejné výdaje a obchod. Hlavním předmětem sporu mezi [[Budapešť|Budapeští]] a [[Záhřeb|Záhřebem]]em se posléze staly právě společné výdaje. Chorvatské země musely platit daně Budapešti, část peněz (která byla nepoměrně nižší<ref name="DCH-190">
{{Citace monografie
| příjmení = Rychlík
Řádek 39:
Pro spravování oblastí, které patřily do výlučných pravomocí Chorvatského království, byla zřízena zemská vláda. V jejím čele stál [[Bán (chorvatsko)|bán]] a odpovědná byla [[Sabor]]u. Bána jmenoval císař na návrh [[Uhersko|uherského]] předsedy vlády. Členy vlády si pak bán vybíral sám, toto neupravoval žádný předpis. V prvních letech spravovala chorvatská zemská vláda pouhé tři rezorty (vnitřní věci, náboženství a školství, spravedlnost).
 
Podle textu vyrovnání měly rovněž chorvatské země své zástupce v uherském parlamentu, [[Országgyűlés|Országgyűlésu]]u. [[Sabor]] delegoval pravidelně 29 svých poslanců do [[Budapešť|Budapešti]] (po roce [[1881]], kdy byla připojena [[Krajina]], byl tento počet zvýšen na 40).<ref name="DCH-187"/> V Uherském sněmu nicméně celkem zasedalo 143 zástupců, což z chorvatských poslanců učinilo jen drobnou menšinu, těžko schopnou prosadit jakýkovli návrh. Tento počet měl odpovídat poměru počtu chorvatského obyvatelstva k uherskému. Podobně tomu bylo i v případě odvodu branců. Jak v samotném Uhersku, tak i v Chorvatsku bylo do armády odváděno přesně tolik branců, aby to odpovídalo rozložení obyvatelstva v obou celcích.
 
== Reakce ==
Řádek 51:
== Reference ==
 
<references />
 
== Externí odkazy ==
Řádek 62:
[[Kategorie:Dějiny Rakouska-Uherska]]
 
[[de:Ungarisch-Kroatischer Ausgleich]]
[[en:Croatian–Hungarian Settlement]]
[[eo:Kroata-hungara interkonsento]]
[[fr:Compromis croato-hongrois]]
[[hr:Hrvatsko-ugarska nagodba]]
[[hu:Magyar–horvát kiegyezés]]
[[ja:ナゴドバ法]]
[[pl:Ugoda węgiersko-chorwacka]]
[[sh:Hrvatsko-ugarska nagodba]]
[[sv:Kroatisk-ungerska kompromissen]]
[[zh:1868年克羅地亞匈牙利妥協協議]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Chorvatsko-uherské_vyrovnání“