Wikipedie

Pracovní sobota: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
úprava formulací, doplněn odkaz na vyhlášky; dokáže někdo dohledat vyhlášku nebo nařízení vlády zrušující prosincové pracovní soboty v roce 1990?
Řádek 1:
'''Pracovní sobota''' je označení sobot, které i po zavedení pětidenního pracovního týdne zůstaly pracovní, a to zbuď důvodyjako náhradydalší zapracovní jinéden volnonavíc, –nebo zpravidlaz důvody náhrady za některým [[Státní svátek|státem uznaný svátek]]. Do zavedení pětidenního pracovního týdne se v sobotu do práce chodilo stejně, jako v jiné pracovní dny, a každá sobota tak byla pracovní, ovšem bývala kratší, např. šestihodinová.
 
== Pracovní soboty v Československu ==
V 60. letech se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. V souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích byl v roce [[1968]] zaveden pětidenní pracovní [[týden]] i v [[Československo|Československu]].<ref>[http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1968-63 Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem ]</ref> s dvěma dny pracovního volna. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně nejen do práce, ale i do školy, se nazývala '''pracovní sobota'''. Pracovních sobot, které nesouvisely s přesunem pracovního volna, postupně během 80. let ubývalo -– poslední taková byla 11. 3.března 1989. Existuje nepotvrzená hypotéza, podle které důvodem pro vyhlašování pracovních sobot dávno po uzákonění pětidenního pracovního týdne, byla snaha centrálních plánovacích orgánů dosáhnout stejného počtu pracovních dnů v jednotlivých letech pětiletky.
V polovině 80. let nastal dočasný nárůst pracovních sobot. V několika případech byla za dodatečný pracovní den určena i [[neděle]], což nastávalo okolo Vánoc, Nového roku, Prvního máje a výročí osvobození, pokud tyto svátky připadly v průběhu týdne.▼
Jako příklad lze uvést 2 pracovní neděle po sobě v roce 1985 - 5. a 12. 5.
 
Podle nepotvrzené hypotézy byla důvodem pro vyhlašování pracovních sobot dávno po uzákonění pětidenního pracovního týdne snaha [[Státní plánovací komise|centrálních plánovacích orgánů]] dosáhnout stejného počtu pracovních dnů v jednotlivých letech pětiletky.
V roce 1990 byly uvažovány 3 pracovní soboty: 1) 28. 4. (místo Po 30. 4.), 2) 22. 12. (místo Po 24. 12.) a 3) 29. 12. (místo Po 31. 12.), nakonec byla realizovaná jen první jmenovaná.
 
▲V polovině 80. let nastal dočasný nárůst pracovních sobot. V několika případech byla za dodatečný pracovní den určena i [[neděle]], což nastávalo okolo Vánoc, Nového roku, Prvního1. máje a výročí osvobození, pokud tyto svátky připadly v průběhu týdne. Jako příklad lze uvést dvě pracovní neděle po sobě v roce 1985 – 5. a 12. května.
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty.
 
V letech 1968 a 1969 se pořádaly víceméně dobrovolné pracovní "Dubčekovy" sobotní směny na podporu reformního vedení státu.
V roce 1990 byly uvažovány tři pracovní soboty: 28. dubna (namísto [[Velikonoční pondělí|Velikonočního pondělí]] 30. dubna), 22. prosince (namísto [[Štědrý den|Štědrého dne]] připadajícího na pondělí) a 29. prosince (namísto pondělí 31. prosince).<ref>[http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1985-84 Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 84/1985 o úpravách pracovní doby v letech 1986 až 1990]</ref> Nakonec byla realizovaná jen první jmenovaná.
Proslulé jsou také pozdější „mamulovky“,<ref>''Chartistou na konci světa'', [[Respekt (týdeník)|Respekt]] 2/2007</ref> které vyhlašoval krajský tajemník [[Komunistická strana Československa|KSČ]] v [[Severomoravský kraj|Severomoravském kraji]] [[Miroslav Mamula]].▼
 
▲Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. V letech 1968 a 1969 se pořádaly víceméně dobrovolné pracovní „Dubčekovy“ sobotní směny na podporu reformního vedení státu. Proslulé jsou také pozdější „mamulovky“,<ref>''Chartistou na konci světa'', [[Respekt (týdeník)|Respekt]] 2/2007</ref> které vyhlašoval krajský tajemník [[Komunistická strana Československa|KSČ]] v [[Severomoravský kraj|Severomoravském kraji]] [[Miroslav Mamula]].
 
== Pracovní soboty v jiných zemích RVHP ==
Pracovní soboty byly obvyklé i v jiných zemích východního bloku, v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] jich bylo mnohem více než v Československu, jednalo se o tzv. '''subótniky'''.
 
Leninský subbotnik (případně voskresnik) se pracovní sobotě podobá jen zdánlivě; šlo o dobrovolně-povinnou„dobrovolně povinnou“ neplacenou práci nikoli v řádném zaměstnání, ale v domovské obci, zpravidla při úklidu, rekonstrukci veřejných budov či škol a podobně. Leninskému subbotniku se spíše než pracovní sobota podobá [[Akce Z]].
 
== Kulturní odkazy ==
Na střídání pracovních a nepracovních sobot v šedesátých letech odkazuje refrén [[Karel Kryl|Krylovy]] písně ''Ocelárna'':
 
{{Citát|<poem>
''Na ostří nože, rezavé a tupé''<br>
''zavěsí změny lichá sobota,''<br>
''stelu si lože v dospávárně kupé,<br>
''noc ranní směny v šeru života.''<br>
</poem>|[[Karel Kryl]]: Ocelárna}}
 
== Související články ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Pracovní_sobota“