Florence Nightingalová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava, ext. odkaz, úprava |
m revert; navrácen odstraněný text (viz diskuse s uživatelkou) |
||
Řádek 3:
[[Soubor:Florence Nightingale.png|thumb|Florence Nightingalová]]
'''Florence Nightingalová''' ([[12. květen|12. května]] [[1820]] [[Florencie]], [[Itálie]] – [[13. srpen|13. srpna]] [[1910]], [[Londýn]]) byla [[Anglie|anglická]] [[ošetřovatelka]], spisovatelka a průkopnice srovnávací lékařské statistiky. Byla známá jako ''"Dáma s lucernou"'' (''"The Lady with the Lamp"'').
Narodila se bohatým anglickým manželům ve Florencii a na památku toho byla po tomto městě pojmenována.
Florence a její sestru učil jejich otec , absolvent [[University of Cambridge|Cambridgeské univerzity]]. Učil je [[matematika|matematiku]], [[dějepis]], [[Filosofie|filozofii]], ale i cizí jazyky ([[francouzština|francouzštinu]], [[italština|italštinu]], [[němčina|němčinu]], [[řečtina|řečtinu]] a [[latina|latinu]]). Výborně si vedla zejména v matematice a statistice, tuto zálibu zřejmě zdědila po svém otci, který ji v tomto předmětu nadšeně podporoval. Je považována za průkopnici grafické statistiky, ve svých pracích používala například koláčové grafy. Zatímco její rodiče předpokládali, že se brzy výhodně vdá, ona se rozhodla stát ošetřovatelkou. Rodiče byli proti tomu a poslali ji do Evropy s nadějí, že jí na cestách takové myšlenky přejdou.
Na cestách po Evropě roku [[1850]] navštívila v [[Německo|Německu]] v [[Kaiserswerth]]u nemocnici a školu pro [[jáhen|diakonky]]. Následujícího roku se sem vrátila, aby podstoupila tříměsíční studium ošetřovatelství.
Řádek 8 ⟶ 12:
V roce [[1883]] jí královna [[Viktorie]] udělila Královský červený kříž.
▲Narodila se ve [[Florencie|Florencii]] a na památku toho dostala jméno po něm Její rodiče, William Edward a Frances Nightingalová, byli zámožní a asi dva roky pobývali na svatební cestě v Evropě. Měla o rok starší sestru Parthenope. V Anglii přebývali převážně v Lea Hurst v Derbyshire. Na zimu se stěhovali do Embley v Hampshire. Florence i její sestru učil již od mala jejich otec, který vystudoval Cambridge. Florence, na rozdíl od její sestry, učení bavilo. Vyrostla z ní mladá, atraktivní žena, která ale neměla zájem, jak bylo v té době zvykem, vdát se a uzavřít se do rodinného kruhu. Už od mala měla v sobě hodně sociálního cítění, kterého ji naučil William Smith, děda z matčiny strany. Ten byl členem hnutí abolicionistů, tj.hnutí za osvobození otroků v Evropě a Americe. V roce [[1837]], při procházce v zahradě Embley, se rozhodla, že na výzvu Boha věnuje svůj život nemocným.
"Bůh promluvil ke mně a vyzval mne do svých služeb"
Řádek 18 ⟶ 21:
Problémem doby nebylo jenom prostředí ve kterém se nemocní nacházeli, ale také nedostatečná vzdělanost sester. V nemocnicích se nedodržovaly základy hygieny, chyběla organizace práce a lidský přístup k nemocnému. Proto se taky vydala spolu s rodinnými přáteli na cestu do Itálie, Řecka a Egypta a v roce [[1850]] do Německa. V Německu navštívili nemocnici faráře Theodora Fliednera a školu diakonie v Kaisewerthu nedaleko Düsseldorfu. Theodor Fliedner byl evangelický farář a tuto nemocnici a školu založil v říjnu [[1836]] s cílem poskytnout humanitární pomoc. V roce [[1849]] se Florence zúčastnila tříměsíčního kurzu v tamějších ústavech. Následně pracovala u Milosrdných sester v Paříži. V srpnu [[1853]] nastoupila na post superintendantky Institutu péče o nemocné dámy v Londýně, kde působila až do října [[1854]].
V září [[1853]] začala [[Krymská válka]], která s sebou přinesla tisíce zraněných vojáků, na které nebyla zdravotnická zařízení v Turecku připravena.Když
Válka přinesla kolem 4000 mrtvých vojáků, ale mnohem více jich zemřelo vlivem špatné hygieny na choleru, tyfus a krvavé průjmy. Proti únavě, špatné výživě a životním podmínkám se Florence snažila bojovat hlavně s pomocí hygienických opatření jako jsou pravidelné měnění ložního prádla, adekvátní osvětlení, pravidelné větrání, zdravější strava a lepší jídelní vybavení pro úpravu stravy. Zároveň podporovala aktivitu nemocných a zlepšení dodávek léčiv. Všechna tato opatřením přinesla větší šance na uzdravení zraněných a nemocných vojáků.
Hygienická komise z Anglie přijela až 6 měsíců po příjezdu Florence a zajistila vymytí odpadních stok a kanalizace a zlepšení větrání. Florence se povedlo dát dohromady nakonec 125 dobrovolných zdravotních sester a svou činností snížila úmrtnost ze 42% na 2%. Rapidní pokles úmrtnosti potvrdil souvislosti mezi hygienou a zdravím. Získaná praxe byla později podkladem pro její práci pro Královskou komisí pro zdraví armády o vlivu životních podmínek na zdraví.
Řádek 37 ⟶ 40:
Florence se stala příkladem nejen pro Anglii, ale i pro celý svět. Sám [[Jean Henri Dunant]], zakladatel Červeného kříže roku [[1864]], potvrdil, že největším příkladem pro něj byla právě Florence.
" Sice jsem zakladatelem Červeného kříže a tvůrcem Ženevské konvence ale o úctu, která se mi dostala se dělím s jednou anglickou dámou. To, co mě přimělo jet během války do Itálie a
Zbytek svého života strávila Florence propagováním zřizování a rozvoje zdravotnických profesí a jejich organizací do moderní podoby. Byla zastáncem zlepšování péče a podmínek ve vojenských a civilních nemocnicích v Británii.
Florence Nightingalová zemřela v 13.srpna 1910 doma v Londýně. Jako uznání její práce obdržela od královny {{Commonscat|Florence Nightingale}}
{{Wikicitáty|Florence Nightingaleová}}
{{Pahýl}}
{{Portály|Matematika}}
{{DEFAULTSORT:Nightingalová, Florence}}
[[Kategorie:Angličané]]
[[Kategorie:Angličtí statistici]]
[[Kategorie:Narození 1820]]
| |||