Studentské nepokoje v Prištině (1968): Porovnání verzí

V '''[[Priština|Prištině]]''', hlavním městě [[SAP Kosovo|autonomní oblasti Kosovo]], došlo v listopadu [[1968]] ke '''studentským protestům'''. Pod vlivem dvou předchozích událostí - [[Brionské plénum|Brionského pléna]], které znamenalo v Kosovu konec nadvlády jugoslávských bezpečnostních složek a vítězství [[Albánci|albánských]] kádrů a [[Studentské nepokoje v Jugoslávii (1968)|bělehradských protestů studentů]] začali i studenti [[Bělehradská univerzita|bělehradské univerzity]] v Prištině hlásat veřejně své názory. Zatímco v hlavním městě Jugoslávie však mladí lidé žádali budování skutečného [[komunismus|komunismu]] a odmítli tehdejší politickou praxi, v Kosovu byly požadavky studentů, především nacionalistického rázu. Požadovali pro Kosovo statut svazové republiky,<ref vytvořeníname="Malcolm367">{{Citace vlastnímonografie
| univerzity,příjmení vybudování= samostatnéMalcolm
| kosovskéjméno policie,= nejvyššíhoNoel
| soudu,odkaz užívánína albánskýchautora symbolů= (vlajky
| etc).titul Protesty= nakonec potlačila - stejně jako v BělehraděKosovo - jugoslávskákratka policie.povijest

Kosovo, které se stalo velmi rychle po změnách na konci 60. let významným celojugoslávským problémem se však přecijen některých slibovaných změn dočkalo. Na začátkukonci 70. let byla skutečně zřízena nezávislároku [[Prištinská univerzita1969]], Albáncibylo získaliskutečně právorozhodnuto vyvěšovato vlastnízřízení vlajku a ústavou z roku 1974 byl statut obou autonomních oblastí v rámcinezávislé [[SRPrištinská Srbskouniverzita|srbskéPrištinské svazové republikyuniverzity]]<ref (Kosova i Vojvodiny) velmi přiblížen úrovni republik. Kosovo mělo tak i vlastní policii, soudy a dokonce i ústavu; do zahraničí vysílalo své vlastníname="Malcolm368">{{Citace delegace.monografie