Valjevo: Porovnání verzí

 

[[Soubor:Gradac river bridge.JPG|right|thumb|Řeka Gradac]]

 

Na místo těch, co odešli, se začínají do města stěhovat [[muslimové]] ze všech krajů říše. Etnické složení Valjeva se tak, podobně jako jinde v [[Srbsko|Srbsku]] a dalších dobytých zemích, obohacuje. V téže době se také posunem hranice vytvářejí nové příležitosti pro obchod a rozvoj tehdejšího městečka. Turecké dokumenty z [[16. století]] dokládají obraznou představu rychlého rozvoje a islamizace. Na samém počátku tohoto procesu (v roce [[1528]]) žilo ve Valjevu 600 obyvatel, z toho byli 2/3 křesťané. O třicet let později, v roce [[1560]], je již doloženo, že ve městě žilo 2060 obyvatel, avšak muslimové již nyní převažovali v poměru 6:1. Tento trend pokračoval i v dalším století a město tak již začalo plně záskávat charakter [[orient]]ální [[kasaba|kasaby]]. [[Francie|Francouzský]] diplomat [[Louis Gedoyn]], během své cesty o se o městě zmínil, že: "Valjevo je hustě osídlené a prostorné místo, příjemně působící díky velkému množství zahrad". S podobným popisem přišel roku [[1660]] také i známý [[Osmanská říše|turecký]] cestovatel [[Evrija Čelebija]], který uvedl ve svých zápiscích, že Valjevo má 10 [[mešita|mešit]], jedny turecké lázně a větší počet domů, kolem kterých se rozkládají různé sady a zahrady. Čelebiho záznamy bývají občas známy jistou nepřesností (zvlášť favorizací muslimského obyvatelstva), avšak jsou jedním z mála dokladů, které jsou z této doby dostupné. Na konci [[17. století]] se Valjevo z hlediska počtu obyvatel téměř zdvojnásobilo, srovnáme-li jej s podobou před téměř sto lety. V zhruba 870 domech žilo celkem 5200 obyvatel. Čelebija také uvedl, že Valjevo se rozkládalo již na obou březích [[Kolubara|Kolubary]], vyplňuje její údolí, a je řekou na dva díly rozděleno. V jedné části města se nachází tzv. [[čaršija]], kde lidé pracují v různých dílnách a prodávají řemeslné výrobky, zatímco na druhé straně jsou zděné domy, kde bydlí. Lze tak již sledovat jisté dnešní rysy města (nejstarší část Valjeva - kterou je třída [[Tešnjar]] a moderní město soustředěné přes řeku Kolubaru).

==== 17. a 18. století ====

 

 

Většinové muslimské obyvatelstvo město opustilo, což znamenalo, že jej bude nezbytné někým dosídlit. Do prázdných domů se nastěhovali hlavně [[Srbové]], a to jak civilní obyvatelstvo, tak i vojáci, hlavně pohraničníci. Přibývaly také i [[Němci|německé]] rodiny. Několik hodin chůze jižně od Valjeva se nacházela nová linie mezi rakouským Srbskem a nepřátelskou Osmanskou říší.<ref>[http://terkepek.adatbank.transindex.ro/kepek/netre/51.gif Mapa srbského království z počátku 18. století]</ref><ref>[http://dic.academic.ru/pictures/dewiki/80/Passarowitz_1718.JPG Méně podrobná mapa srbského království]</ref><ref>[http://www.conflicts.rem33.com/images/Ungarn/OESTEREICH%20ENTWICKLUNG.jpg Mapa rakouských zemí na počátku 18. století]</ref> Přítomnost armády a strach z další změny hranic a válečných aktivit znamenal, že jakýkoliv nový rozvoj města, bude značně pomalejší a chudší, než tomu bylo v předchozích dobách.