Valjevo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 84.16.113.219 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je MerlIwBot
m napřímení odkazu
Řádek 169:
 
[[Soubor:Gradac river bridge.JPG|right|thumb|Řeka Gradac]]
Se změnou mocipána život ve Valjevské kotlině úplně neutichl. Namísto obchodníků ovšem přes Valjevo nyní často procházela [[Osmanská armáda|turecká vojska]], která táhla do [[UhryUhersko|Uher]]. Krátce po obsazení města se hranice turecké říše nacházely několik desítek kilometrů severně od Valjeva. V prvních desetiletích osmanské nadvlády si město drželo svůj křesťanský ráz. Osmané proti tomuto faktu příliš nebojovali, neboť si byli vědomi skutečnosti, že pohraniční obyvatelstvo by v případě represí snadno uprchlo do sousedních Uher (a bojovalo za nového pána proti Turkům), a to proto si jej pokoušeli držet řadou různých výhod. Již od druhé čtvrtiny [[16. století]] se ovšem situace začala měnit. Po [[Bitva u Moháče|Bitvě u Moháče]] postoupili Turci o několik set kilometrů do uherského [[vnitrozemí]]; byli úspěšní i v obsazování cizích území dalšími směry. Tím pádem již nemuseli poskytovat četné výhody valjevským křesťanům. S jejich koncem začala [[islamizace]]; někteří lidé přistoupili na [[islám|novou víru]], jiní uprchli a někteří se smířili s postavením obyvatel druhé kategorie.
 
Na místo těch, co odešli, se začínají do města stěhovat [[muslimové]] ze všech krajů říše. Etnické složení Valjeva se tak, podobně jako jinde v [[Srbsko|Srbsku]] a dalších dobytých zemích, obohacuje. V téže době se také posunem hranice vytvářejí nové příležitosti pro obchod a rozvoj tehdejšího městečka. Turecké dokumenty z [[16. století]] dokládají obraznou představu rychlého rozvoje a islamizace. Na samém počátku tohoto procesu (v roce [[1528]]) žilo ve Valjevu 600 obyvatel, z toho byli 2/3 křesťané. O třicet let později, v roce [[1560]], je již doloženo, že ve městě žilo 2060 obyvatel, avšak muslimové již nyní převažovali v poměru 6:1. Tento trend pokračoval i v dalším století a město tak již začalo plně záskávat charakter [[orient]]ální [[kasaba|kasaby]]. [[Francie|Francouzský]] diplomat [[Louis Gedoyn]], během své cesty o se o městě zmínil, že: "Valjevo je hustě osídlené a prostorné místo, příjemně působící díky velkému množství zahrad". S podobným popisem přišel roku [[1660]] také i známý [[Osmanská říše|turecký]] cestovatel [[Evrija Čelebija]], který uvedl ve svých zápiscích, že Valjevo má 10 [[mešita|mešit]], jedny turecké lázně a větší počet domů, kolem kterých se rozkládají různé sady a zahrady. Čelebiho záznamy bývají občas známy jistou nepřesností (zvlášť favorizací muslimského obyvatelstva), avšak jsou jedním z mála dokladů, které jsou z této doby dostupné. Na konci [[17. století]] se Valjevo z hlediska počtu obyvatel téměř zdvojnásobilo, srovnáme-li jej s podobou před téměř sto lety. V zhruba 870 domech žilo celkem 5200 obyvatel. Čelebija také uvedl, že Valjevo se rozkládalo již na obou březích [[Kolubara|Kolubary]], vyplňuje její údolí, a je řekou na dva díly rozděleno. V jedné části města se nachází tzv. [[čaršija]], kde lidé pracují v různých dílnách a prodávají řemeslné výrobky, zatímco na druhé straně jsou zděné domy, kde bydlí. Lze tak již sledovat jisté dnešní rysy města (nejstarší část Valjeva - kterou je třída [[Tešnjar]] a moderní město soustředěné přes řeku Kolubaru).
Řádek 175:
==== 17. a 18. století ====
 
Jak s posunem frontové linie do srdce [[UhryUhersko|Uher]] rozvoj Valjeva a dalších vzdálenějších míst začal, tak s úspěchy [[Habsburská monarchie|Habsburků]] a ústupem Turků nastoupil útlum. Na konci [[17. století]] museli Turci na základě [[Karlovecký mír|Karloveckého míru]] ustoupit až na [[Dunaj]] a [[Sáva|Sávu]], takže se nyní Valjevo nacházelo pouhých 40 km od rakouských hranic. To také znamenalo, že dojde-li v budoucnu k další válce, bojovat se velmi pravděpodobně bude právě ve Valjevu a v jeho okolí. Již o necelých 20 let později bylo během dalšího z četných osmansko-habsburských konfliktů [[Habsburská monarchie|Rakouskem]] dobyto a v následujících dvaceti letech ([[1719]]-[[1739]]) narychlo transformováno v křesťanské město. Přesuny vojsk vedly k drastickému úbytku obyvatelstva - zatímco v dobách největší turecké slávy žilo ve Valjevu přes 5000 lidí, nyní zde bylo méně než 200 domácností.
 
Většinové muslimské obyvatelstvo město opustilo, což znamenalo, že jej bude nezbytné někým dosídlit. Do prázdných domů se nastěhovali hlavně [[Srbové]], a to jak civilní obyvatelstvo, tak i vojáci, hlavně pohraničníci. Přibývaly také i [[Němci|německé]] rodiny. Několik hodin chůze jižně od Valjeva se nacházela nová linie mezi rakouským Srbskem a nepřátelskou Osmanskou říší.<ref>[http://terkepek.adatbank.transindex.ro/kepek/netre/51.gif Mapa srbského království z počátku 18. století]</ref><ref>[http://dic.academic.ru/pictures/dewiki/80/Passarowitz_1718.JPG Méně podrobná mapa srbského království]</ref><ref>[http://www.conflicts.rem33.com/images/Ungarn/OESTEREICH%20ENTWICKLUNG.jpg Mapa rakouských zemí na počátku 18. století]</ref> Přítomnost armády a strach z další změny hranic a válečných aktivit znamenal, že jakýkoliv nový rozvoj města, bude značně pomalejší a chudší, než tomu bylo v předchozích dobách.